Česká vězení praskají ve švech Foto: Vězeňská služba

Studie: Tresty za nouzového stavu by měla řešit ministryně spravedlnosti

Jeden a půl roku odnětí svobody za krádež pěti housek či dva roky za krádež vibrátoru: Tresty uložené za bagatelní krádeže za nouzového stavu byly přísné i kvůli automatickému užívání kvalifikovaných skutkových podstat. Jde o nejméně 466 zlodějů odsouzených do konce roku 2020. Celkový počet se pohybuje pravděpodobně mezi 1 000 a 1 500. Tato situace však má podle zástupců projektu Legal Data Hub při Právnické fakultě Univerzity Karlovy řešení – stížnost k Nejvyššímu soudu, kterou může podat ministryně spravedlnosti.

V březnu 2021 velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu tuto praxi odmítl s argumentací, že samotné spáchání krádeže během nouzového stavu není důvodem pro použití kvalifikované skutkové podstaty a aplikaci přísnějších trestních sazeb. Kdyby byli tito zloději odsouzeni dle správné právní kvalifikace dnes, byli by potrestáni řádově mírnějšími tresty.

Dosud neznámý počet osob tak vykonává přísný a nespravedlivý trest. V nové studii projektu Legal Data Hub autoři Jakub Drápal a Libor Dušek kvantifikují počet takto dotčených osob za využití databáze pravomocných soudních rozsudků z roku 2020. Autoři dále upozorňují na vysoké náklady vzniklého stavu a navrhují řešení.

Čtěte také: Zloděj vibrátoru v době koronaviru zůstává ve vazbě. Rozhodnutí o stížnosti trvalo měsíc

Problém se týká minimálně 466 zlodějů z jarního nouzového stavu odsouzených do konce roku 2020. Celkový počet, zahrnující i další trestné činy a skutky z podzimního a zimního nouzového stavu, se nicméně pohybuje pravděpodobně mezi 1 000 a 1 500.

Zdroj: Studie Legal data Hub

Jediným nástrojem, jak podle autorů studie docílit spravedlivých trestů, je stížnost pro porušení zákona, kterou může Nejvyššímu soudu podat pouze ministryně spravedlnosti. Dle Jakuba Drápala a Libor Duška lze podání velkého počtu stížností provést efektivně s využitím dat a existujících funkcionalit elektronizace justice; je tak i příležitostí k novému využití těchto nástrojů v rozhodovací činnosti Ministerstva spravedlnosti a soudů.

Podání stížností pro porušení zákona v případech přísných trestů z nouzového stavu povede k odstranění nespravedlností v trestání a k naplnění zásady rovnosti v trestání. A povede též k podstatným úsporám, neboť věznění stovek odsouzených po celou délku přísných trestů,
které jim neměly být uloženy, je nákladné. Úsporu nákladů státu spojenou s vyřízením stížností
a uložením mírnějších trestů odhadují v řádu 200-250 milionů korun.

(epa)