Žena trpěla v těhotenství preeklampsií. Jde o závažný stav, který může vyústit v eklampsii, život ohrožující záchvat křečí Foto: Pixabay

Žena zemřela při císařském řezu, ÚS dal rodině šanci na odškodnění

Ústavní soud (ÚS) dal novou šanci na odškodnění pozůstalým po ženě, která zemřela v Nemocnici Jihlava po císařském řezu. Znovu bude rozhodovat Nejvyšší soud (NS). Dosud se pozůstalí domáhali odškodnění marně. Podle verdiktu nemocnice nepostupovala správně, avšak mezi pochybením a smrtí nebyla příčinná souvislost. Nález ÚS vrací do hry právní doktrínu ztráty šance spolu se zjištěním znalců, že jiný postup lékařů mohl zvýšit šance ženy na přežití o 50 procent.

NS uvedl, že doktrína ztráty šance, kde újmou není skutečně způsobená škoda, ale ztracená příležitost, budí v evropském kontextu značné kontroverze a neaplikoval ji. Odchýlil se tak od staršího rozhodnutí nejvyšší instance. Podle ústavního soudce Jana Filipa měl u NS spornou právní otázku posoudit velký senát, který sjednocuje judikaturu. Právě takový by teď měl být další postup.

Žena trpěla v těhotenství preeklampsií. Jde o závažný stav, který může vyústit v eklampsii, život ohrožující záchvat křečí. Léčila se farmakologicky. Měla opakovaně potíže, se kterými byla naposledy den před diagnostikovanou eklampsií a následným akutním císařským řezem na kontrole na gynekologicko-porodnickém oddělení nemocnice. Přesto nebyla hospitalizovaná. Den po zákroku pak zemřela. Častou komplikací při eklampsii je krvácení do mozku.

Rodiče ženy žádali od nemocnice každý 240.000 korun jako náhradu škody, sourozenci nárokovali 175.000 korun. Soudy dospěly k závěru, že nemocnice sice porušila právní povinnost, protože poskytnutá péče byla non lege artis, tedy neodpovídající nejvyšším vědeckým poznatkům. Justice ale nenašla mezi postupem nemocnice a smrtí ženy příčinnou souvislost. Zemřela kvůli krvácení z cévní malformace mozku. Znalci zároveň dospěli k závěru, že kdyby byl císařský řez proveden o den dříve, měla by žena padesátiprocentní šanci na přežití. Podle ústavních soudců by měl NS hledat řešení, jak poskytnout adekvátní ochranu pacientům v podobných případech.

Podobné otázky u koronaviru

„Takovým řešením může být již zmíněná doktrína, která se z již uvedených důvodů jeví jako velmi vhodná, a její případné odmítnutí by mělo být postaveno na rozumných věcných důvodech,“ stojí v nálezu. V praxi by se tak přihlíželo jak ke vzniklé újmě, tak k tomu, zda postup nemocnice, třeba v případě pozdního zásahu, ovlivnil šance na přežití či uzdravení. Filip zmínil, že podobné otázky se budou u soudů řešit nejspíš také v souvislosti s pandemií koronaviru.

Pokud se doktrína ztráty šance bude aplikovat, lze podle ÚS očekávat nárůst soudních sporů, což ale nelze vnímat jen negativně, protože by to znamenalo tlak na zlepšení kvality lékařské péče. Bylo by pak na soudech, jak stanoví hranice právní odpovědnosti například v situacích, kdy podíl zdravotnického zařízení na poškození zdraví byl minimální.

„Samotné soudní řízení, respektive dokazování v něm, by přitom probíhalo prakticky stejně jako dosud, a jejich výsledek by byl vcelku předvídatelný, neboť by do značné míry závisel na zmíněném podílu stanoveném ve znaleckém posudku,“ napsali ústavní soudci.

Filip zdůraznil, že ÚS nechce Nejvyššímu soudu diktovat, že musí doktrínu ztráty šance okamžitě aplikovat. Musí však zvažovat ústavěprávní aspekty. „Tady jde o to, jestli můžeme tímto způsobem jako právníci zajišťovat jedno ze základních práv, to znamená právo na ochranu zdraví, taky tím, že se bude tlačit na zdravotnická zařízení, aby poskytovala péči lege artis, což v tomto případě nebylo, a přesto žádná náhrada přiznána nebyla, a zda se budou snažit tu péči zlepšovat,“ řekl novinářům Filip. Aktéři sporu se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnili.

(čtk)