Úterý, 19. října, 2021

Neuralgické body slovenského zdravotnictví v přístupu k prevenci? Slabá účast na screeningu či transfer vědeckých poznatků do rozhodování

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zdravotní pojišťovny i státní orgány by měly mít zájem na tom, aby se mezi obyvateli zvýšila zdravotní gramotnost. Ti by tak měli možnost lépe rozhodovat o svém zdraví – jsou to totiž právě naše návyky, které mají na náš zdravotní stav zcela zásadní vliv. Stejně jako v ČR, ani u našich sousedů na Slovensku však není podpora prevence taková, jaká by měla být. Podle slovenského ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského jsou ale právě investice do prevence a podpory zdraví spolu s přesunem těžiště do ambulantní péče klíčem k lepší efektivitě zdravotnictví v době, kdy můžeme očekávat růst tlaku na zdravotnický systém způsobený stárnutím populace. Ministr Lengvarský to řekl na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví věnované ekonomice prevence, která se konala 22. července v Praze.

„Investice do zdravotnictví a prevence hodnotím jako klíčové z pohledu celkové udržitelnosti zdravotního systému, ale i celkové kondice obyvatelstva. Za účelem nastavení a implementace efektivních programů prevence a kontroly chronických onemocnění je zároveň nevyhnutelná koordinace a reakčnost zdravotnického systému a jeho propojenost s technologickými a organizačními inovacemi,“ uvádí Vladimír Lengvarský s tím, že je třeba snižovat nerovnosti, co se zdraví týče, a zjednodušovat občanům přístup ke kvalitní péči.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je img-5944-1-1024x683.jpg.
Zprava: šéfradaktor ZD a moderátor diskuze Tomáš Cikrt, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, prezident Odborné společnosti pro veřejné zdraví Polské republiky a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě Andrzej Mariusz Fal, předseda České kardiologické společnosti a přednosta kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Aleš Linhart, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek a vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík. Foto: Radek Čepelák

Zásadní je přitom úloha zdravotních pojišťoven či ústředních orgánů státní správy. Jejich fungování je sice zákonně upraveno, další potenciál však skýtá změna paradigmatu s cílem zvyšovat investice do prevence a včasného odhalování nemocí. To ve výsledku povede k úsporám za léčbu chorob v pokročilejších stadiích.

„Pojišťovny by také měly mít zájem na zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatel a svých pojištěnců. Ústředním bodem celého mechanizmu je však občan, jeho zodpovědnost vůči vlastnímu zdraví a rozhodnutí podléhající osobní volbě. Rizikové faktory zodpovědné za úmrtí jsou totiž do velké míry kombinací behaviorálních a metabolických faktorů,“ podtrhává Lengvarský.

Na místě je diskuze o zdaňování

Slovenskému ministerstvu se přitom v poslední době podařilo určit několik neuralgických bodů v přístupu k prevenci. „Bude potřeba přehodnotit transfer vědeckých poznatků do rozhodovacích procesů, stejně jako zvýšit nízkou účast na preventivních screeninzích. Tyto screeningy jsou z medicínského i ekonomického hlediska vysoce efektivní za předpokladu, že jsou organizované a pravidelně vyhodnocované,“ přibližuje Vladimír Lengvarský.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je img-5964-1-1024x621.jpg.
Zprava šéfredaktor ZD a moderátor diskuze Tomáš Cikrt, předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vráblík, předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, zakládající člen Sdružení praktických lékařů ČR Zdeněk Hamouz a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. Foto: Radek Čepelák

Vedle toho jsou známy efektivní kroky, jako je například zdanění sladkých nápojů, které přispívají ke vzniku obezity a cukrovky. Podobně je tomu také u tabáku a alkoholu. Podle Lengvarského je proto potřeba problematiku koherentně uchopit, vést širokou debatu a vytvořit průřezové akční plány.

Slovensko se už nyní v oblasti prevence opírá o Národní plán boje proti rakovině, kde je zahrnuta například komunikační kampaň cílící na informovanost o rakovině kolorekta či certifikace mamografických center.

„Těmito aktivitami reflektujeme i Evropský plán proti rakovině, který je klíčovým partnerem a pilířem silné evropské zdravotní unie. Jsem přesvědčený, že mezinárodní prostor je prostorem, který dokáže poskytnout expertizu a další činnost, z níž je možno dále těžit a rozvíjet na národní úrovni,“ poukazuje Vladimír Lengvarský.

Potenciál investic do prevence

Ministr Lengvarský také připomíná, že stárnutí obyvatel bude vyvíjet tlak na výdaje ve zdravotnictví a také na dlouhodobou péči. Předpokládá se tak, že míra růstu výdajů v této oblasti na Slovensku během nadcházejícího desetiletí převýší průměr EU.

„Zároveň ale zdravotnický systém ve světle započatého reformního procesu vykazuje značný potenciál ve zvyšování efektivity prostřednictvím lepší kontroly výdajů, přesunutí těžiště do ambulantní péče a navýšení investic do prevence a podpory zdraví,“ dodává Lengvarský.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je img-6068-1-1024x725.jpg.
Konferenci sledují z první řady Katarína Cséfalvayová, bývalá předsedkyně zahraničního výboru slovenského parlamentu a ředitelka Institutu pro střední Evropu (druhá zprava) a předseda správní rady Institutu a exministr obrany Slovenské republiky Martin Fedor (třetí zprava). Foto: Radek Čepelák

Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a Satum Czech.

Dalším tématům panelu se budeme věnovat v dalších vydáních Zdravotnického deníku.

Michaela Koubová, Zdravotnický deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY