Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce rozšířit možnost vymáhat od soudců a státních zástupců náhradu škody. Jednalo by se o případy, kdy státu vznikne újmu kvůli jejich nezákonným rozhodováním. Lhůtu pro vymáhání hodlá prodloužit na deset let. Nově by také nebylo potřeba předchozí rozhodnutí kárného senátu, stačil by názor expertní komise. Na jeho základě by se pak mohl ministr obrátit na soud. Tejc to uvedl na sněmovním semináři nazvaném „Spravedlnost? Česká justice a její kontroverzní případy“.

Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem soudce nebo státního zástupce odpovídá podle zákona stát. Ten také platí poškozenému člověku případné odškodné. Přiznat ho může buď ministerstvo spravedlnosti, nebo následně soud. Poté stát může za určitých podmínek požadovat náhradu – takzvaný regres – po konkrétním soudci či státním zástupci. Možností, jak škodu vymáhat, však podle Tejce nyní existuje málo.

Další možnost pro ministerstvo

„V případech, kdy soudci a státní zástupci pochybí a konstatují to nakonec soudy tím, že se přiznává odškodnění, je dnes velmi těžké vymáhat tyto částky. Myslím si, že kdyby to bylo jednodušší – kdyby se častěji stalo, že ten, kdo tu škodu způsobí, by ji musel zaplatit – tak by to vedlo k tomu, že všichni soudci a státní zástupci, nebo alespoň drtivá většina, by byli odpovědnější,“ řekl ministr.

„Dnes tu škodu můžeme vymáhat jenom tehdy, kdy je tam shledáno kárné provinění nezávislým kárným senátem. Já bych rád, aby tam byla ještě jedna možnost. Aby v případech, že expertní nezávislá komise posoudí, že zde je důvod a není to účelové, tak by ministr spravedlnosti měl možnost podat návrh přímo soudu a nezávislý soud posoudí, zda tam odpovědnost byla, nebo nebyla,“ nastínil Tejc. Lhůta pro vymáhání škody by podle něj měla být desetiletá, protože některá řízení trvají dlouho.

Účelové vybírání nebo zatajování důkazů?

V novele trestního řádu, která se nyní nachází v připomínkovém řízení, chce ministr také výslovně uvést, že státní zástupce nesmí zatajit důkaz, který svědčí ve prospěch obviněného. „Myslím si, že to v zákoně má být explicitně. Státní zástupce má být objektivní v tom smyslu, že má posoudit ty věci a pokud zjistí, že je spáchán trestný čin, tak má podat obžalobu, ale nesmí účelově vybírat jednotlivé důkazy,“ uzavřel.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) na semináři prohlásil, že státní zástupci často zcela záměrně zatajují důkazy. Falšují podle šéfa SPD zápisy a odmítají důkazy, které by vyvrátily jejich konstrukce. Každý včetně soudců a státních zástupců by měl nést odpovědnost za svoji práci, a to nejen osobní, ale i hmotnou. „Justiční zločiny jsou spíše samozřejmostí než výjimkou,“ řekl k situaci v Česku Okamura.

Na nové inspekci trvá

Tejc, který je advokátem s aktuálně pozastavenou činností, oznámil už v březnu, že chce zřídit také novou inspekci. Měla by řešit trestnou činnost státních zástupců. „Na zřízení inspekce trvám, nevidím důvod, proč od toho ustoupit. Myslím si, že můžeme vést diskuze o parametrech, ale princip je pro mě jasný. Když policisté nevyšetřují sami sebe, vyšetřuje GIBS, soudci nerozhodují sami o sobě, tak nevidím ani důvod, proč by státní zástupci měli mít výjimečné postavení,“ uvedl ministr v dubnovém rozhovoru pro Českou justici.

Unie státních zástupců na to reagovala tak, že úvaha je nekoncepční a že vytváření účelových struktur by budilo pochybnosti. Mluvil o tom prezident unie Tomáš Foldyna. Zdůraznil mimo jiné, že podobný orgán neexistuje nikde v Evropě.