Fiaskem pro krajské hygieniky i ministerstvo zdravotnictví skončila čtyři roky stará pokuta udělená Správě železnic za noční hluk z odstaveného pendolina. Už samotnou kontrolu přitom provázely nejasnosti. Hygienici ji zahájili s Českými drahami, které vlak vlastní a provozují. V protokolu o kontrole už ale jako odpovědný subjekt figurovala Správa železnic coby provozovatel dráhy. Sankci 20 tisíc korun posvěcenou ministerstvem zdravotnictví teď zrušil správní soud.
Kontrolu hladiny hluku si karlovarští hygienici v září 2021 objednali od zdravotního ústavu. A zjistili, že v noci překračuje limit o 4,7 dB. Hluk pocházel ze soupravy Pendolino IC 504, přes noc odstavené ve stanici. Způsobovaly ho technologie soupravy. Na jedné straně vytápění interiéru a na druhé chlazení uskladněných potravin.
Pokuta ukládaná na několikrát
Hygienici Správě železnic za překročení limitů uložili pokutu 40 tisíc korun. První rozhodnutí z procesních důvodů shodilo ministerstvo zdravotnictví. Hygienická služba totiž nerozhodla o pokutě a o úhradě nákladů za zjištění závady ve společném řízení. Už tehdy si ministerstvo vytvořilo názor, že odstavená souprava je stacionární zdroj hluku a odpovídá za ni provozovatel dráhy. Od dopravců totiž vybírá poplatky za užití železnice a může jim smluvně předepsat určité chování, například vypínání hlučných motorů při dlouhém čekání na odjezd.
I druhé rozhodnutí hygieniků resort zdravotnictví po odvolání opravil. Upřesnil dobu spáchání přestupku na nejhlučnější hodinu a v důsledku toho snížil pokutu na 20 tisíc korun. Z výroku také vypustil formulaci spojující Správu železnic s provozováním „zdroje hluku“. Ponechal pouze odpovědnost provozovatele dráhy.
Procesní chyby soud odpustil
Správa železnic se v žalobě bránila, že na provoz konkrétní odstavené soupravy nemá žádný technický ani provozní vliv. Argumentovala zákonem o drahách, který jí nedává žádnou pravomoc dopravcům ukládat povinnosti nad rámec tohoto zákona. A zmínila i podobný případ ze Zlínského kraje, kde tamní hygiena postihovala přímo dopravce.
Plzeňský krajský soud spor řešil pod spisovou značkou 57 A 19/2025. V rozsudku zkraje týdne připustil pochybení hygieniků, když kontrolu začali s Českými drahami a dokončili se Správou železnic. Tato chyba ale ještě neměla vliv na zákonnost rozhodnutí. Rozhodující bylo, že provozovatel dráhy dostal protokol o kontrole a o měření hluku a mohl se k oběma dokumentům vyjádřit. Soud také potvrdil ustálenou praxi, že při státním zdravotním dozoru nemusí být kontrolovaná osoba k samotnému měření přizvána.
Málo vyšetřujete, vzkázal senát
Obě rozhodnutí však zrušil z jiných důvodů. Senát vedený předsedou Lukášem Pišvejcem připomněl hlavní zásadu platnou v přestupkovém řízení. „V sankčním řízení se ve své krystalicky čisté podobě uplatňuje zásada vyšetřovací, která správnímu orgánu velí učinit vše potřebné k řádnému zjištění skutkového stavu. A to bez ohledu na míru procesní aktivity či naopak lhostejnosti účastníka řízení,“ poznamenal rozsudek.
Správní orgány tak musejí i bez návrhu zjistit všechny rozhodné skutečnosti svědčící ve prospěch i neprospěch obviněného. Naplnění všech znaků přestupkového jednání, včetně určení pachatele, pak musí prokázat nade vší pochybnost.
Soud vyložil, že zákon o ochraně veřejného zdraví automaticky nezakládá výlučnou odpovědnost provozovatele dráhy za jakýkoliv hluk vzniklý na dráze, bez ohledu na to, co je jeho původcem. Zodpovídat se má pouze tehdy, bude-li zdroj hluku v příčinné souvislosti se stavem dráhy nebo organizací drážní dopravy.
Nesprávný viník
V ostatních případech zákon vypočítává více kategorií povinných osob a úřad musí vždy zkoumat, do čí provozní sféry konkrétní zdroj hluku patří. Hygienikům proto vytkl, že vůbec nezjišťovali, jestli hluk v kritické době nezpůsobil přímo dopravce – tedy České dráhy – tím, že nechal běžet technologii vytápění a chlazení v odstavené soupravě.
„Pokud nebude jednoznačně prokázáno, že nadlimitní hluk z odstaveného vlaku Pendolino byl v přímé příčinné souvislosti se stavem dráhy nebo organizací drážní dopravy, pak nelze důvodně učinit závěr, že za nadlimitní hluk odpovídá provozovatel dráhy,“ konstatuje odůvodnění rozhodnutí.
Případ se tak vrací zpátky na stůl ke krajským hygienikům. Ti tak budou muset přehodnotit okruh účastníků, se kterými řízení povedou.
