Z jakých konkrétních případů vláda vychází, když tvrdí, že trestní právo bylo v oblasti svobody projevu používáno příliš široce? Na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) se kvůli novým prioritám trestní politiky obrací písemnou interpelací poslanec a bývalý náměstek na ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák (STAN). Poslanec chce vědět také to, jaké změny vláda očekává od státních zástupců a kde podle ministra končí legitimní trestní politika a začíná politické ovlivňování žalobců.
Vláda v pondělí schválila Priority trestní politiky. Tejc má s dokumentem seznámit nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou a požádat ji, aby v rámci svých pravomocí přijala opatření vedoucí k jejich zohlednění v činnosti státního zastupitelství. Česká justice už dokument podrobně analyzovala.
Dvořák považuje za legitimní, aby vláda určovala svou trestní politiku a prosazovala ji změnami zákonů. Problém podle něj nastává ve chvíli, kdy chce ovlivnit způsob, jakým státní zástupci používají už platné právo.
„Za podstatně citlivější však považuji snahu vlády promítat své politické priority prostřednictvím nejvyšší státní zástupkyně do aplikace již platného práva jednotlivými státními zástupci,“ uvedl Dvořák v interpelaci.
Dvořák chce data i konkrétní případy
Zvláštní pozornost poslanec věnuje svobodě projevu. Tejc při představení priorit uvedl, že trestní právo v této oblasti nemá být používáno tak široce jako v minulosti. Podle Dvořáka tím ministr fakticky tvrdí, že některé výroky byly trestně postihovány, přestože být neměly.
„Takové konstatování vnímám jako závažné hodnocení dosavadní činnosti orgánů činných v trestním řízení,“ píše Dvořák.
Ve vládním materiálu podle něj chybí analýza rozhodovací praxe i konkrétní data nebo případy, které by závěr o příliš širokém používání trestního práva dokládaly.
Po ministrovi proto chce odpověď, z jakých dat, analýz, rozhodnutí či jiných podkladů vláda vycházela. Ptá se také, které druhy jednání považuje Tejc za příklady příliš širokého zásahu do svobody projevu.
„Existují podle Vás konkrétní trestní stíhání, obžaloby či jiná rozhodnutí státních zástupců, která považujete za příklady příliš širokého zásahu do svobody projevu?“ táže se Dvořák.
Známé případy z poslední doby
K nejznámějším případům postihování veřejných výroků patří kauza učitelky Martiny Bednářové. Ta před žáky zpochybňovala a ospravedlňovala ruské válečné zločiny na Ukrajině. Soud jí pravomocně uložil sedmiměsíční podmíněný trest, tříletý zákaz pedagogické a výchovné činnosti a povinnost absolvovat kurz mediální gramotnosti. Bednářová vinu odmítla a oznámila, že podá dovolání.
Letos Nejvyšší soud potvrdil také trest pro bývalého komunálního politika Pavla Křivku. Ten se v centru Pardubic pohyboval v mikině s velkým písmenem Z, ruským nápisem „Za vítězství“ a dalšími symboly spojovanými s podporou ruské invaze. Za veřejné schvalování zločinu proti míru dostal šest měsíců vězení s podmíněným odkladem na dva roky. Nejvyšší soud zdůraznil, že trestná může být i samotná veřejná prezentace symbolů, pokud jejich význam nepřipouští jiný rozumný výklad.
Vládní dokument požaduje, aby byly trestně stíhány pouze nejzávažnější protispolečenské projevy, které výrazně zasahují do práv dalších lidí nebo zásadně ohrožují veřejný pořádek. Lidé naopak nemají být zbytečně stavěni před soud kvůli kontroverzním, nemorálním či urážlivým názorům.
Tejc se sejde s Bradáčovou
Interpelace míří také na způsob, jakým chce vláda své priority prosadit. Dvořák se ptá, co přesně Tejc očekává od Lenky Bradáčové. Chce vědět, zda má nejvyšší státní zástupkyně vydat pokyn obecné povahy, stanovisko, metodické doporučení, nebo využít jiný nástroj.
Zajímá ho rovněž, kdy a jakým způsobem ministr priority s Bradáčovou projedná. Dvořák by chtěl také vědět, zda nejvyšší státní zástupkyně následně přijme konkrétní opatření.
Bradáčová už prostřednictvím mluvčího vzkázala, že prioritou všech státních zástupců zůstává postup v souladu se zákonem a ústavním pořádkem. Podrobněji se chce vyjádřit až po osobním setkání s ministrem.
Jak chce vláda žalobce kontrolovat?
Vláda chce také sledovat, jak se nové priority v praxi uplatňují. Dvořák proto žádá informaci, kdo má monitoring provádět, jaká data chce shromažďovat a podle jakých kritérií má výsledky vyhodnocovat.
Poslanec požaduje, aby vláda jasně popsala, jaké konkrétní změny v práci žalobců očekává a podle čeho pozná, že k nim skutečně došlo.
Kde končí trestní politika a začíná politický zásah
Poslední část interpelace míří přímo na hranici mezi pravomocí vlády určovat trestní politiku a rozhodováním státních zástupců.
„Kde podle Vašeho názoru leží hranice mezi legitimním formulováním trestní politiky vlády a nepřípustným zasahováním politické moci do výkonu působnosti státního zastupitelství?“ ptá se Dvořák Tejce.
Současně chce vědět, jaké pojistky mají zabránit tomu, aby požadavek vlády na změnu aplikační praxe tuto hranici překročil.
„Veřejnost má zároveň právo vědět, jakým způsobem jsou politické priority vlády komunikovány nejvyšší státní zástupkyni a zda a jak se následně promítají do činnosti celé soustavy státního zastupitelství,“ uzavírá Dvořák interpelaci.
