Veřejná podpora ruské agrese nemusí zaznít nahlas. Stačí ji jednoznačně vyjádřit symboly. Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého komunálního politika odsouzeného za to, že se v centru Pardubic pohyboval v mikině se symbolem „Z“, nápisem „Za vítězství“ v azbuce a dalšími znaky spojovanými s podporou ruské invaze na Ukrajinu. Zdůraznil přitom, že trestní odpovědnost může založit i samotná veřejná prezentace symbolů, pokud jejich význam nepřipouští jiný rozumný výklad.
Rozhodnutí se týká Pavla Křivky, bývalého pardubického komunálního politika, který v minulosti kandidoval i na primátora Pardubic. V únoru letošního roku mu Krajský soud v Hradci Králové – pobočka Pardubice pravomocně potvrdil podmíněný trest šest měsíců s odkladem na dva roky. Nyní jeho dovolání odmítl i Nejvyšší soud.
Muž se skutku dopustil v dubnu 2024. Podle soudů svým oděvem veřejně vyjadřoval souhlas s vojenským útokem Ruska na Ukrajinu. Nejvyšší soud nyní dovolání odmítl a potvrdil závěry nižších soudů. Rozhodoval pod spisovou značkou 7 Tdo 573/2026. „Co zákon nezakazuje, to lze. Koupil jsem si oděv v Číně, v běžné konfekci. Jak souvisí nošení oděvu s popíráním genocidy? To není v rozsudku vůbec uvedeno. Jen na základě novinových článků se usuzuje, že je můj názor špatný,“ uvedl u soudu už dříve Křivka s tím, že jde o politický proces.
Symbol může mít stejný význam jako slova
Nejvyšší soud označil případ za významný především proto, že se podrobně zabýval otázkou, zda lze souhlas s protiprávním jednáním vyjádřit také symbolickou formou.
Podle soudu nemusí být význam sdělení vyjádřen pouze slovy. Může vyplývat také z použitých symbolů, grafických motivů, gest nebo jiných forem veřejné prezentace. Rozhodující je jejich význam v konkrétním společenském kontextu a způsob, jakým jej vnímá veřejnost.
Soud zároveň odmítl argument obviněného, že symbol „Z“ není uveden v žádném oficiálním seznamu zakázaných symbolů. Podle Nejvyššího soudu není rozhodující existence podobného seznamu, ale skutečný význam symbolů v daném společenském kontextu.
V projednávané věci navíc nešlo pouze o samotné písmeno „Z“, ale o kombinaci několika motivů. Jejich společné vyznění podle soudu nepřipouštělo jiný rozumný výklad než podporu ruské vojenské agrese.
Mohlo by vás zajímat
Není nutné pronášet veřejný projev
Nejvyšší soud zdůraznil, že trestní odpovědnost není podmíněna tím, že pachatel pronáší projevy nebo se snaží přesvědčovat jiné osoby. Pokud je význam projevu jednoznačný, může skutkovou podstatu trestného činu naplnit již samotná veřejná prezentace symbolů.
Při hodnocení zavinění soud přihlédl také k osobě obviněného. Šlo o vysokoškolsky vzdělaného člověka s dlouholetou zkušeností z veřejného a politického života, který se opakovaně vyjadřoval k otázkám souvisejícím s Ruskem a Ukrajinou. Nejvyšší soud proto neuvěřil jeho tvrzení, že si význam použitých symbolů neuvědomoval.
Nejvyšší soud připomněl, že svoboda projevu patří mezi základní práva demokratické společnosti, není však neomezená.Veřejná podpora či schvalování nejzávažnějších mezinárodních zločinů podle soudu překračují hranice projevu, kterému náleží plná ústavní ochrana.
