Úterý, 19. října, 2021

Prausová: První varovné signály nádorového onemocnění musí umět každý jako násobilku

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Počet onkologických pacientů stále stoupá a zhoubné nádory se objevují u stále mladších lidí. Mnohým problémům lze předejít včasným záchytem v rámci národních screeningových programů, ale ty nejsou samospasitelné. Klíčová je proto i primární prevence a pravidelné návštěvy praktického lékaře, který může zachytit první symptomy onemocnění. Onkologická péče v ČR je na vysoké úrovni a široce dostupná, chybí jí však psychosociální zázemí a propojení zdravotní a sociální péče, prohlásila předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví na téma ekonomika prevence.

Každý třetí občan České republiky jednou onemocní nějakým typem zhoubného nádoru, varují onkologové.  Mnohým problémům lze předejít včasným záchytem v rámci národních screeningových programů, ale ty nejsou samospasitelné, upozorňuje předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová. „Existují intervalové karcinomy, které dokáží vyrůst i mezi dvěma mamografiemi. Neslibujme nesplnitelné,“ varovala na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví na téma ekonomika prevence.

Proto jsou podle ní v prevenci nenahraditelné pravidelné návštěvy praktického lékaře. Ten se umí zeptat, pozná, že se jeho pacient necítí nejlépe a probere s ním varovné příznaky nádorových onemocnění. „ To by měli pacienti umět jako násobilku – změny v hmotnosti, nestabilní teplota, noční poty, změny na kůži, změna stereotypu vyprazdňování, přítomnost krve, tam kde nemá, co dělat. Pak přijdou za lékařem včas i s nenápadnými změnami ve stereotypu svého chování a toho, jak se cítí,“ konstatuje.

„Neslibujme nesplnitelné,“ říká Jana Prausová. Vlevo náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, vpravo předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vráblík. Foto: Radek Čepelák

Tento typ prevence je podle ní důležitější než třeba odběry krve pro zjištění přítomnosti nádorových markerů v rámci preventivních prohlídek. „Je nutné si uvědomit, že opouští-li pacient svého praktického lékaře s tím, že v tuto chvíli u něj nenašel podezření na nádorové onemocnění, už za pár minut to nemusí být pravda. Proto je jakýkoli symptom nebo nepravidelnost důvodem k další návštěvě lékaře,“ upozorňuje onkoložka.

Počet nemocných stoupá

Zhoubným nádorem onemocní v České republice každoročně 85 000 občanů a čísla stále stoupají – v roce 2030 se prevalence odhaduje na 750.000 osob. Přibližně 27 000 jich v důsledku zhoubných nádorů umírá.  Díky plošným screeningovým programům a kvalitní a široce přístupné onkologické péči naštěstí mortalita stoupá mnohem pomaleji než počet nemocných. I tak jsou zhoubné nádory druhou nejčastější příčinou úmrtí a podle odhadů by měly do roku 2035 vystřídat na prvním místě smutného žebříčku dosud dominující kardivaskulární choroby.  

Graf: Zhoubné nádory – vývoj incidence a mortality dle pohlaví, přepočet na 100.000 osob. Zdroj: Jana Prausová / Česká onkologická společnost

Onkologové nejčastěji pečují o pacienty ve věku mezi mezi šedesáti a sedmdesáti lety. To však zdaleka neznamená, že by se nádory vyhýbaly i mladších lidem. „Kolorektální karcinom, karcinom prsu, karcinom ledviny nebo karcinom prostaty můžeme klidně najít i u osob těsně nad 40 let.  Proto je tak důležité mluvit o prevenci,“ vysvětluje Prausová.

Graf: Zhoubné nádory – věkově specifická incidence dle pohlaví, období 2013–2017. Zdroj: Jana Prausová / Česká onkologická společnost

U žen převládá karcinom prsu, u mužů hlavně karcinom prostaty. Dalším v pořadí je u obou pohlaví kolorektální karcinom a karcinom plic a průdušek.  „V mortalitě vedou plíce, protože je zatím neumíme příliš léčit. Ale s příchodem nových imunoterapií se to snad zlepší. Velmi slibné jsou výsledky adjuvantní terapie,“ říká k tomu Prausová.

Postupně dále ještě přibývá melanomů a karcinomů prostaty, štítné žlázy a jícnu. Naopak ubývá karcinomů děložního hrdla. „Zde svou roli mohly sehrát pravidelné gynekologické prohlídky a já doufám, že se již projevuje i  očkování proti HPV. To je totiž nejlepší druh prevence – zabránit něčemu, aby to vůbec vzniklo,“ dodává.

„Nejlepší prevence je taková, která zabrání nemoci, aby vůbec vznikla.“ Foto: Radek Čepelák

Někdy nemusí pomoci ani brzký záchyt

„Dnes už nádory neklasifikujeme dominantně podle toho, jak jsou velké,“ vysvětluje dále Prausová.  „Ale podle toho, jakou mají molekulárně-genetickou a imunohistochemickou klasifikaci a jakou mají míru nebezpečnosti s ohledem na charakter svého růstu, vývoje a potence tvorby metastáz. Nepřeceňujme tedy skutečnost, že nádor najdeme brzy. To nemusí být úplně relevantní pro to, zda to dopadne dobře. I časné stádium z hlediska velikosti nádorů může zabít. Na to je třeba být v informování veřejnosti velmi obezřetní.“

V České republice v současné době fungují tři plošná screeningová šetření, na které zdravotní pojišťovny své klienty adresně zvou. Screening karcinomu prsu má podle Prausové návštěvnost 60 procent k tomu určené populace, screening karcinomu kolorekta 30 procent a screening děložního hrdla 60 procent. Je tedy ještě co dohánět. Alespoň že se na těchto číslech podle Prausové zatím příliš neodrazila covidová pandemie, která podle některých odhadů měla významně snížit návštěvnost programů. „Poklesy byly krátkodobé a  čísla se rychle vrátila zpátky. Ještě se nemusíme děsit, nemáme pro to zatím žádná  relevantní data,“ uklidňuje onkoložka.

Zleva: Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler, zakládající člen Sdružení praktických lékařů ČR Zdeněk Hamouz, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová, předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vráblík a šéfredaktor Zdravotnického deníku a moderátor diskuse Tomáš Cikrt. Foto: Radek Čepelák

Od příštího roku se navíc začně nově provádět také screening karcinomu plic, který bude určen pro kuřáky s dvaceti balíčkoroky (1 balíčkorok = 20 cigaret denně po dobu 1 roku nebo 10 cigaret denně po dobu 2 let atd. – pozn.red.). „Tam je ale trochu problematické, že člověk musí říct pravdu ohledně svého kouření.  A na pravdomluvnost se nelze úplně spoléhat,“ upozorňuje Prausová.

Onkologická péče je kvalitní, ale chybí psychosociální zázemí

Jak již bylo zmíněno, onkologická péče v ČR je na velmi vysoké úrovni a široce dostupná. Dvě národní onkologická centra v Praze a Brně doplňuje síť komplexních onkologických center rozmístěných ve všech krajích s výjimkou Karlovarského. „Nejsou tam lidi,“ vysvětluje lakonicky Prausová a dodává: „Můžeme tam postavit budovu, ale nenaplníme ji odborníky. Odcházejí na západ.“ Velké mezery máme podle Prausové i  v psychosociálním zázemí pro onkologické pacienty. „Není u nás propojena zdravotní a sociální péče, což je u chronických onemocnění naprosto špatně,“ tvrdí onkoložka.

Na mezinárodním panelu hovořil na dálku i slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský. Foto: Radek Čepelák

Péče o pacienty se bez organizace do center podle Prausové neobejde: „Onkologická péče je celostní medicína. Musí mít návaznost na velkou nemocnici. Potřebujeme všechny odbornosti jako jsou kardiologové, diabetologové, očaři, ORL a další, včetně urgentního příjmu a jednotek intenzivní péče. Jen tak můžeme léčit, jak si to pacienti zaslouží a jak to vyžadují jejich komorbidity.“ Vše záleží na na včasné diagnostice a multidisciplinárních týmech. Ty se proto musí koncentrovat do celků velkých fakultních nemocnic.

„Jen tak bude onkologie dávat smysl a na tom trvám,“ uzavírá Prausová. A nepřímo tak oponuje argumentaci, která stojí za již schváleným záměrem premiéra Andreje Babiše na výstavbu Českého onkologického institutu. Ten má vzniknout v Praze v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady na místě původně plánovaného traumacentra.  Česká onkologická společnost projekt za sedm miliard korun financovaný z Národního plánu obnovy dlouhodobě kritizuje.

Zleva: Ředitel VZP Zdeněk Kabátek, předseda České kardiologické společnosti a přednosta kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Aleš Linhart,  prezident polské Odborné společnosti pro veřejné zdraví a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě Mariusz Fal, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Foto: Radek Čepelák

Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a Satum Czech.

Jednotlivým tématům panelu se budeme věnovat v dalších vydáních Zdravotnického deníku.

Helena Sedláčková, Zdravotnický deník

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY