Ke stíhání soudkyně Krajského soudu v Plzni (KS) Simony Kubouškové za údajné úmyslné šíření covidu potřebují orgány činné v trestním řízení souhlas prezidenta republiky. Rozhodl tak Nejvyšší soud (NS), podle něhož je nepochybné, že se údajného trestného činu měla dopustit v souvislosti s výkonem funkce soudkyně.
Orgány činné v trestním řízení budou muset požádat o souhlas se zahájením trestního stíhání soudkyně KS v Plzni Simony Kubouškové prezidenta republiky, neboť se údajné trestné činnosti v podobě šíření nakažlivé choroby Covid měla dopustit právě v souvislosti s výkonem funkce soudkyně.
K takovému závěru dospěl senát NS v čele se soudkyní Blankou Roušalovou. Na NS se s návrhem na vydání rozhodnutí o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení obrátil státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Domažlicích (OSZ), které ve věci vykonává dozor.
V návrhu podanému na NS vyslovil státní zástupce pochybnost, zda je soudkyně vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Je totiž podle něho otázkou, zda se jedná o čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce soudce.
Soudkyně se v polovině února letošního roku poté, co ukončila desetidenní karanténu, v níž byla z důvodu sdílení domácnosti s osobou nakaženou nemocí Covid, dostavila do zaměstnání. Přes viditelné příznaky nachlazení se měla podle orgánů činných potkávat se zaměstnanci soudu, kteří ji na to měli upozorňovat. Také si údajně nijak neověřila svoji bezinfekčnost a zúčastnila se jednání senátu, kde jedna z jejích kolegyň právě z tohoto důvodu odmítla v jednání pokračovat. V ten samý den pak byla soudkyně pozitivně testována na Covid.
V březnu policie zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé choroby, a to podle §152 odst. 1,2 písmena b) trestního zákoníku, tedy v sazbě odnětí svobody od dvou do osmi let.
Podle NS však důvody pochybností, zda má být jednání soudkyně vyňato z pravomocí orgánů činných v trestním řízení, státní zástupce v návrhu nijak nevysvětlil. Naopak předložený popis jednání soudkyně svědčí o tom, že se údajného skutku měla dopustit při výkonu soudcovské funkce a nepřipouští jinou možnost výkladu, než že přímo naplňuje výkon funkce soudce. Proto není možné podle NS pochybovat o tom, že pro skutek, pro který jsou konány úkony trestního řízení, nelze zahájit proti soudkyni trestní stíhání bez souhlasu prezidenta republiky. Jak měl senát v odůvodnění rozhodnutí podotknout, sám státní zástupce v polovině srpna při rušení usnesení o zahájení trestního stíhání vydaného policejním orgánem zřetelně konstatoval, že trestná činnost měla být spáchána v souvislosti s výkonem funkce soudce a souhlas prezidenta republiky měl být vyžádán.
Tento názor vedoucího státního zástupce OSZ v Domažlicích tedy NS v podstatě sdílí. Pokud se skutečně rozhodnou orgány v trestním řízení zahájit trestní stíhání soudkyně pro uvedený skutek, musí si dopředu vyžádat souhlas prezidenta republiky, uzavřel NS.
Petr Dimun
