Skupina senátorů, které u Ústavního soudu zastupuje advokát Pavel Uhl, míní, že novela nepřípustně zasahuje do práva na pomoc člověku v hmotné nouzi Foto: Pixabay

Senátoři napadli u Ústavního soudu strhávání dávek, vláda projedná postup

Skupina senátorů napadla u Ústavního soudu novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která má od ledna umožnit úřadům strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za vybrané závažné přestupky. Vláda Andreje Babiše (ANO) bude v pátek řešit, zda se k řízení připojí jako vedlejší účastník. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ani ministr vnitra Jan Hamáček (oba ČSSD) to kabinetu nedoporučili.

Napadená novela umožní srážky z příspěvku na živobytí a z doplatku na bydlení, a to na úhradu pravomocně uložených pokut například za přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku nebo za zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek budou moci přijít také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.

Skupina senátorů, které u Ústavního soudu zastupuje advokát Pavel Uhl, míní, že novela nepřípustně zasahuje do práva na pomoc člověku v hmotné nouzi. Zaváděná sankce je podle senátorů nepřiměřená a porušuje princip rovnosti. Kritizují také, že úprava se přesouvá od principu individuální odpovědnosti k principu kolektivní viny na základě příslušnosti k rodu.

„V praxi to bude znamenat, že pokud člen rodiny (…) spáchá přestupek, je možné jej vymoci na zmíněných dávkách jeho samého nebo i jiného člena rodiny, pokud je pachatel tohoto přestupku dospělý. Věk osoby pobírající dávku, která může být takto postižena, není omezen, a osoba postižená výkonem rozhodnutí tak může být i dítě,“ upozornil Uhl.

Dopady na rodiny

S předlohou přišli poslanci ODS, prezident Miloš Zeman ji po jejím schválení v Parlamentu podepsal loni v srpnu. Novela předtím vyvolala spory ve Sněmovně i v Senátu, její kritici hovořili mimo jiné právě o dopadech na rodiny pachatelů přestupků. Podporovatelé zase poukazovali na vymahatelnost práva. Hrozba odebrání dávek by podle nich mohla od páchání přestupků odrazovat.

U tolerování a podpory záškoláctví bude podle předlohy platit pro strhávání pokut z dávek princip „jednou a dost“. U ostatních přestupků mohou úřady strhávat nezaplacené postihy při třetím a dalším prohřešku. Obce ale budou moci požádat o srážku již při prvním nebo druhém přestupku, pokud by vyvstala obava, že postih jiným způsobem nevymohou a zároveň jde o pachatele s minimální snahou se napravit. O srážkách budou po oznámení rozhodovat úřady práce. Nevyplacené částky budou putovat do rozpočtů příslušných obcí.

(čtk)