Soudci na sociálních sítích? Není možné je z využívání vyloučit, míní Angyalossy

Dva tematické bloky měl ve středu 10. listopadu na programu kulatý stůl, který uspořádal Nejvyšší soud v Brně k aktuálním otázkám soudcovské etiky pro předsedy a místopředsedy nejvyšších soudů, vrchních a krajských soudů, zástupce Ministerstva spravedlnosti, představitele některých dalších justičních institucí, akademiky a odborníky dlouhodobě se zabývající soudcovskou etikou.

Diskuzní seminář se konal díky zapojení Nejvyššího soudu do Globální sítě pro integritu soudnictví (Global Judicial Integrity Network). Tato iniciativa vznikla v roce 2018 pod záštitou Organizace spojených národů, konkrétně Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu.

Zmíněnými dvěma ústředními tématy, o kterých přibližně padesát účastníků diskutovalo, byly aktivity soudců na sociálních sítích a vedlejší činnosti soudců. K prvnímu z témat předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy ve svém úvodním vystoupení mimo jiné uvedl: „Sociální sítě nám přinášejí široké možnosti kontaktu a vzájemného sdílení názorů i jiného nehmotného charakteru a soudce z jejich využívání není možné předem vyloučit. Mnohdy ovšem bude tenká hranice mezi profesně vhodnou sebeprezentací na sociálních sítích a projevy, které jsou již za hranou soudcovské vážnosti. Také nesmíme zapomínat na to, že sociální sítě o nás vypovídají mnohem více než jen to, co přímo vyplývá z námi prezentovaného obsahu.“ Aktivitu soudců na sociálních sítích už dříve řešila Soudcovská unie.

Přidejte si Českou justici do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.

Čtěte také: Soudci dostali manuál, jak se chovat na internetu. Nemají „lajkovat“ politiku nebo uzavírat podezřelá přátelství

Opakovaně se kromě vymezených témat diskutovalo také o tom, do jaké míry mají být etické normy závazné a vymahatelné. Téměř všichni diskutující se přitom shodli, že případné porušení etických pravidel ze strany soudce nemůže být stavěno na stejnou úroveň, jako by daný soudce porušil zákon. Jak zdůraznil Petr Angyalossy: „Etický kodex soudce České republiky má jen doporučující charakter a není podkladem pro kárné žaloby. Jestliže zde existují pevně daná pravidla pro chování soudců obsažená v zákoně o soudech a soudcích, snaha přeměnit soubor etických zásad v další právně závaznou normu by vedla k nežádoucí duplicitě“. Účastníci semináře se v té souvislosti shodli na tom, že logická provázanost mezi zákonem o soudech a soudcích s etickými kodexy, kterými by se měli soudci řídit, samozřejmě existuje, etická pravidla, která v poslední době jejich tvůrci na různých úrovních v České republice sestavili, přirozeně ze zákona vycházejí. Samotný výklad zákona o soudech a soudcích, který se může zdát ve vztahu k uvedené problematice někomu příliš obecný, by však měly provádět výhradně jen kárné senáty prostřednictvím svých judikátů.