Česká republika dosáhla pokroku v zavádění opatření k potírání financování terorismu a proti praní špinavých peněz v boji proti terorismu. Stále však chybí písemná vnitřní pravidla pro advokáty, notáře a účetní jakožto i jejich povinnost uchovávat záznamy, korespondenci a analýzy pro potřeby státu. Problém je i s kryptoměnami. Drakonické pokuty jsou odrazující.
Tvrdí to čerstvá hodnotící zpráva Výboru proti praní špinavých peněz a terorismu Moneyval při Radě Evropy. Zpráva byla sestavena v listopadu 2021 a publikována Radu Evropy 8. prosince 2021. Od roku 2018 respektive 2020 jde o druhé hodnotící období České republiky. V úvodu zpráva upozorňuje, že žádné její části nesmí být reprodukovány, kopírovány ani překládány pro komerční účely.
Zpráva s uspokojením konstatuje, že český stát přistoupil nově k registraci entit obchodujících s kryptoměnami, avšak zároveň upozorňuje, že registrováni jsou právě jen někteří obchodníci. Neexistují žádné požadavky, které by preventivně odradily zločince od držení nebo kontroly zájmů ve virtuálních finančních entitách. Navzdory tomu, že jsou k dispozici odpovídající sankce a dostupná pasivní opatření k identifikaci fyzické nebo právnické osoby, které provádějí činnosti s virtuálními financemi bez požadované registrace a příslušné žádosti, úřady na ně neuvalily sankce, nepřijaly žádná opatření k identifikaci takových nelegálních poskytovatelů služeb, upozorňuje zpráva.
Udavatelé podezřelých obchodů už jsou chráněni
Česká republika rovněž napravila nedostatek, který spočíval v nedostatečné ochraně odpovědných povinných osob, tedy ředitelů, vedoucích pracovníků i zaměstnanců, jejichž povinností je hlásit všechny podezřelé transakce Finančnímu a analytickému úřadu, byť by hlášení bylo liché.
Z povinných osob ve finančnictví, bankovnictví, pojišťovnictví a v obchodě se mezitím změnou legislativy stali whistlerbloweři: Jak uvádí zpráva, české úřady upravily zákon o praní špinavých peněz (AML) tak, že ředitelé, vedoucí pracovníci a zaměstnanci „jsou chráněni před odpovědností za nahlášení údajů v dobré víře FAÚ“.
Zpráva to uvádí s odkazem na § 18, odst. 8 zákona AML. Podle předmětného ustanovení aktuálního znění zákona proti praní špinavých peněz není oznámení podezřelého obchodu porušením mlčenlivosti ze strany povinné osoby a oznamovatelé nesmějí být kvůli oznámení podezřelého obchodu vystaveni odvetnému opatření.
Problém: Nezávislé právní profese odolávají
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Irena Válová
