Pátek, 28. ledna, 2022

Nejvyšší soud obdržel kvůli nouzovému stavu rekordní počet stížností pro porušení zákona

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Soudcům Nejvyššího soudu se opět podařilo mírně snížit počet nevyřízených věcí, se kterými ukončili kalendářní rok 2021. Zatímco se například v agendě civilních dovolání z roku 2019 do roku 2020 přesouvalo 1663 nevyřízených věcí, nyní to bylo na přelomu roku 1569 věcí, tedy téměř o sto méně. Historicky rekordní byl počet podaných stížností pro porušení zákona (tzv. „espézetek“ pozn. red.) kvůli trestné činnosti za nouzového stavu. Nejvyšší soud o tom informoval v tiskové zprávě.

Celkem 72 soudců Nejvyššího soudu, s přispěním několika soudců stážistů, vyřídilo napříč všemi agendami v roce 2021 celkem 6926 věcí (trestní kolegium 1816 věcí, občanskoprávní a obchodní kolegium 5110 věcí). Podatelna soudu v roce 2021 nově zaevidovala 6728 věcí (1856 věcí k rozhodnutí v trestních věcech, 4872 věcí k rozhodnutí v civilních agendách).

Pro srovnání, v roce 2020 byl celkový nápad věcí 6613 (1620 trestních a 4993 civilních), soudci jich předloni vyřídili 7001 (1667 trestní kolegium, 5334 občanskoprávní a obchodní kolegium). Historicky nejvíce podání evidoval Nejvyšší soud v roce 2016, kdy to 9153 věcí. V mezidobí však, v reakci na hrozící zahlcení Nejvyššího soudu, především jeho občanskoprávního a obchodního kolegia, byla přijata novela občanského soudního řádu, která ve vybraných případech omezila možnosti dovolání v civilních věcech. „Vítaným posunem z hlediska Nejvyššího soudu bylo také zrušení zákonného osvobození od soudního poplatku ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. I zákonodárci tehdy usoudili, že absence soudního poplatku dříve vedla v těchto řízeních účastníky k „lehkovážnému podávání dovolání“, což Nejvyšší soud extrémně zatěžovalo,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Dovolání v trestních věcech senáty aktuálně vyřizují průměrně za 42 dnů (agenda Tdo – trestní dovolání), u civilních dovolání, tedy v případě poněkud více zatíženého občanskoprávního a obchodního kolegia, je průměrná doba pro vyřízení asi 160 dnů (agenda Cdo – civilní dovolání). „Je třeba si však uvědomit, že tato průměrná délka řízení je počítána z velkého rozptylu délek řízení v jednotlivých konkrétních věcech. U obou kolegií se vyskytují věci, které jsou schopny senáty rozhodnout v horizontu několika málo týdnů, na civilním kolegiu Nejvyššího soudu se bohužel nachází i několik málo věcí, které čekají na rozhodnutí až dva roky (aktuálně jich bylo k 31. 12. 2021 celkem 14). Byť k tomu vedou objektivní příčiny, např. se čeká na zodpovězení předběžné otázky v dané věci soudci Soudního dvora EU, popř. na rozhodnutí o ústavní stížnosti, nebo samotní účastníci řízení žádají Nejvyšší soud o jeho přerušení proto, že se chtějí mimosoudně dohodnout, nejvyšší soudní instance neustále pracuje na tom, aby tzv. „dvouletky“ nefigurovaly v jejich statistikách vůbec,“ vysvětlil Tomíček.

Zdroj: Nejvyšší soud

Krádeže housek za nouzového stavu

Veřejnost sledovala rozhodovací činnost Nejvyššího soudu v roce 2021 především v souvislosti s otázkou, za jakých okolností lze v trestních řízeních použít přísnější § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, vztahující se k trestným činům krádeže spáchaným v recidivě za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.

Rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu z 16. března 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, přitom určil, že v předmětných soudních řízeních musí být jednoznačně prokázána věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí, za kterou lze považovat i aktuální výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2, způsobujícího onemocnění COVID-19. Ne všechny odvolací soudy v řízeních po celé České republice si tak ale v období před březnovým vydáním rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu počínaly.

Tato rozhodnutí byla následně v asi 70 případech napadena dovoláním, v případech, kde už lhůta pro dovolání uplynula, hrozilo, že náprava takové křivdy bude jen stěží možná. Prakticky jedinou možností se jevila, a i nadále jeví, náprava prostřednictvím rozhodování o stížnosti pro porušení zákona, podané k Nejvyššímu soudu ministrem spravedlnosti. A tak se i stalo.

Nejvyšší soud obdržel v roce 2021 na 80 takových stížností, ve kterých bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová namítala, že došlo k porušení zákona v neprospěch obviněných. „Je reálné, že nový pan ministr Pavel Blažek podá takových stížností pro porušení zákona ještě více. Aktuálně víme asi o 140 dalších podnětech, kterými se ministerstvo zabývá. Tak velké množství podaných stížností jako loni, a kolik jich současně předpokládáme ještě letos, Nejvyšší soud ve své historii nikdy nezaznamenal. Jsme rádi, že od 8. prosince loňského roku je účinná novela trestního řádu, která senátům trestního kolegia Nejvyššího soudu umožňuje o všech těchto stížnostech rozhodovat rychleji v neveřejných zasedáních. Prakticky od prvního dne toho naše senáty využívají a o podaných stížnostech tak velmi rychle rozhodují v řádech několika málo týdnů. Přestože nejsem zastáncem toho, aby se ke každému novému problému, který se objeví ve společnosti, měnil zákon, příslušná novela trestního řádu byla tou nanejvýš žádoucí výjimkou,“ uvedl nyní předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.

(epa)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY