Čtvrtek, 27. ledna, 2022

Unie obhájců: Nahrávat porady obhájců s klienty ve věznici a pak filtrovat obsah je nepřípustné

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

To, že brněnský městský soud povolil půlroční plošné odposlouchávání deseti výslechových místností ve vazební věznici v Brně-Bohunicích Generální inspekci bezpečnostních sborů, je podle Unie obhájců nepřípustné. Je možné, že nahrávky obsahují i stovky hodin porad vazebně stíhaných s jejich advokáty. Unie v nejnovějším stanovisku žádá orgány o vyšetření rozsahu a zákonnosti situace ve věznici.

Vyplývá to z posledního stanoviska Unie obhájců ČR, kterým reagovala na zprávu Ekonomického deníku. Ten loni v listopadu jako první přinesl informaci o tom, že brněnský soud plošně povolil odposlechy všech výslechových místností věznice. Součástí informace je ukázka příkazu.

Podle stanoviska Unie obhájců z dostupných informací „nevyplývá, zda nahrávací zařízení bylo aktivní v době každé porady ve výslechové cele“. „Tedy zda bylo zapínáno pouze pro případ porady zájmových dvou osob v jedné konkrétní výslechové cele a jen po dobu takové porady. Povolení ke sledování neobsahuje žádnou takovou technickou limitaci použití nahrávací techniky. Povolení ke sledování uvádí obvyklou právní limitaci na dokumentaci informací, které se budou vztahovat k trestnímu řízení vedenému pod předmětným číslem jednacím,“ vysvětluje Unie.

„Vzhledem k uvedenému nelze vyloučit, že nahrávací technika byla umístěna ve všech výslechových celách, tj. v deseti výslechových celách Vazební věznice Brno najednou a byly nahrávány veškeré porady uskutečňované v těchto výslechových celách po dobu celých šesti měsíců, tedy i veškeré porady obhájců se svými klienty. K této pravděpodobnosti se váže stanovisko,“ uvádí k tomu Unie obhájců.

Odposlechy povolil Krajský soud v Brně v souvislosti s tzv. případem Stoka na půl roku od listopadu 2018 do května 2019.  Řízení před soudem v dané věci začalo v září 2020.

Záznamy z cel budou poslechnuty a vytěženy

Jak dále vyplývá ze stanoviska Unie obhájců, právníci mají obavy ze zneužití informací, které nikterak nesouvisejí s policií sledovaným případem, avšak policejní orgán je takto mohl „vytěžit“. „Za uvedeného předpokladu a za obvyklého technického postupu by byly záznamy po nahrání analyticky zpracovány, tedy poslechnuty a vytěženy. Záznamy z mnoha porad obhájců se svými klienty v rámci mnoha trestních obhajob, zcela nesouvisejících věcně ani personálně s trestní věcí, ke které bylo povolení ke sledování vydáno, by tak byly poslechnuty policejním orgánem. Chráněné důvěrné informace, které tvoří podstatu právní pomoci a jsou pro mnoho klientů kritické povahy, by byly zpřístupněny policejnímu orgánu,“ uvádí ve svém stanovisku Unie obhájců.

Zástupci Unie obhájců Ilustrační foto: Eva Paseková

Je třeba připomenout, že informace má v trestním řízení kruciální povahu a může být použita v neprospěch podezřelého či obviněného i bez následného procesně bezvadného důkazního zachycení ve spisovém materiálu, zejména pokud na ní navazují jiné takto odhalené důkazní prostředky. Krom toho lze odkázat na § 158d odst. 10 tr. řádu, který stanoví, v jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo sledování provedeno, lze záznam pořízený při sledování a připojený protokol použít jako důkaz jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu. Při současných extenzivních výkladech takové použitelnosti je třeba počítat s tím, že v případě zjištění jakýchkoli informací tyto budou ,využity´,“ upozorňuje Unie obhájců.

Paušální zásah do práv bez vztahu k věci

Podle Unie obhájců však paušálním, plošným odposlechem dochází k zásahu do práv osob: „Podle právního názoru Unie obhájců ČR je nezákonným jakýkoli zásah do základních práv, který je činěn paušálně a dále takový, který nedůvodně zasahuje více subjektů, které nejsou v žádném vztahu k řešené věci. Nezákonným je i pouhé ohrožení takových zájmů tímto způsobem. Netřeba dodávat, že sledování osob, jakožto odposlechy lze povolit pouze v případě konkrétních okolností ke konkrétní věci,“ uvádí zástupci spolku.

„Nelze v žádném případě připustit, že je nahráván veškerý komunikační provoz ve všech výslechových celách po dobu 6 měsíců a teprve následně policejní analytikou filtrován použitelný obsah. Takový postup by byl extrémním narušením práv obviněných s možnou vlastní trestní či jinou odpovědností provádějících orgánů,“ stojí ve stanovisku Unie obhájců.

Blažek: Je třeba se tím zabývat

Unie v závěru stanoviska žádá „příslušné orgány, aby „řádně prověřily faktický rozsah realizovaných odposlechů a ze všech pohledů posoudily zákonnost realizace takových odposlechů včetně rozhodnutí a řízení jim předcházejících a vyvodily odpovídající odpovědnost konkrétních subjektů“.

Proti plošně nařízeným odposlechům ve věznici Brno-Bohunice se už na začátku prosince silně ohradila Česká advokátní komora.

V polovině prosince pak Komora uvedla, že vyzve ministra spravedlnosti Pavla Blažka i poslance parlamentu ČR, aby se situací zabývali. „Je potřeba se tím zabývat,“ souhlasil ministr spravedlnosti Pavel Blažek na svém prvním jednání s představiteli České advokátní komory.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY