Pondělí, 15. srpna, 2022

Chyba žalobce v kauze Stoka? Nejčastější sankcí v kárných řízeních je snížení platu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nejčastější sankcí v kárných řízeních se státními zástupci je snížení platu. Odvolání z funkce je výjimečné. Po dobu platnosti současné právní úpravy odvolal senát Nejvyššího správního soudu (NSS) jednoho žalobce a dvě žalobkyně. Nejméně 11 žalobců či žalobkyň odstoupilo z vlastní vůle ještě před tím, než kárný senát mohl definitivně rozhodnout, vyplývá z rozhodovacích statistik. Aktuálně je v běhu jediné kárné řízení se státní zástupkyní, jež byla údajně při práci pod vlivem léků či alkoholu.

Debatu o možném pochybení státního zástupce vyvolalo pondělní dění v korupční kauze Stoka. V průběhu líčení totiž vyšlo najevo, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nepředalo soudu podstatnou část spisu, a to dvanáct tisíc stran důležitých dokumentů. Přestože mohou obsahovat důkazy i o nevině obžalovaných, jim a jejich obhájcům bylo znemožněno si tento spisový materiál nastudovat. Oprávnění podat kárný návrh má ministr spravedlnosti, nejvyšší státní zástupce nebo nadřízený žalobce. Nejvyšší státní zastupitelství už avizovalo, že si vyžádá informace.

Podle neoficiálních informací Ekonomického deníku ve spise chybí nejklíčovější informace z vyšetřování celé kauzy, a to protokol z prohlídky na radnici Brno-střed, kde se měla trestná činnost v kauze Stoka odehrávat. Není proto vyloučeno, že děj případu, tak jak jej popisuje obžaloba, dozná zásadních popisných změn.

Kárným proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, chování nebo jednání, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství, odbornost jeho postupu, případně snižuje vážnost a důstojnost funkce. Kárné řízení se žalobci funguje stejně jako u soudců. Rozhoduje senát NSS složený z představitelů různých právních profesí. Rozhodnutí je konečné, nelze se odvolat, v úvahu připadá jen ústavní stížnost. Před rokem 2009 bylo řízení dvouinstanční, rozhodovaly vrchní soudy a Nejvyšší soud.

Podle zákona o státním zastupitelství lze nyní dle závažnosti provinění uložit v kárném řízení důtku nebo snížení platu až o 30 procent na dva roky, případně odvolat žalobce z funkce. „Drobné nedostatky a poklesky může vedoucí státní zástupce státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení,“ stojí v zákoně.

Loni kárný senát snížil plat kladenské státní zástupkyni Martině Elfmarkové na 1,5 roku o 30 procent, a to za průtahy. Pražský žalobce Jaroslav Šaroch měl kvůli průtahům a nečinnosti snížený plat o deset procent na čtvrt roku. Kárné žalobě loni čelil také bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli postupu v restituční kauze rodu Czerninů. Kárný senát jej ale zprostil. V roce 2020 postihlo snížení platu například ostravskou státní zástupkyni Petru Tittkovou, která v pracovní době údajně pila alkohol.

Nejpřísnější postih, tedy odvolání z funkce, volí kárný senát u státních zástupců jen zřídka. V roce 2011 odvolal kladenskou žalobkyni, která se opila v pracovní době, obtěžovala hosty i personál restaurace, urážela a napadala strážníky a policisty. V roce 2009 odňal talár Eleně Votavové z Nejvyššího státního zastupitelství za výroky v médiích. Votavová se obsáhle vyjadřovala ke kontaktům s rodinou údajného mafiána.

V roce 2015 kárný senát zbavil funkce Olivera Pece z Okresního státního zastupitelství Plzeň-jih. Důvodem byly průtahy v řádu měsíců i let, ale i další porušení povinností. Odvolání z funkce je o něco častější u soudců, jejichž prohřešky kárné senáty NSS taktéž řeší.

(čtk, epa)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY