Pátek, 27. května, 2022

Žádná úprava insolvenčního zákona nepovede ke snížení zadlužení společnosti, varuje soudkyně Drobná

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Je třeba zvýšit finanční gramotnost lidí ve společnosti. Dlužníkům, kteří prošli osobním bankrotem by se nemělo půjčovat a pokud ano, nemůžeme se divit, že znovu skončí v bezvýchodné finanční situaci. Nejen tato témata předestřeli soudci na konferenci „Insolvence před covidem i po něm“. Zadlužení fyzických osob i podnikatelů bylo tématem 5. Středočeského právnického dne v rámci Stálé konference českého práva.

Záštitu nad akcí konanou 25. dubna v pražském Cevro institutu převzal předseda Krajského soudu v Praze Lubomír Drápal. Právě „jeho“ soudci byli na akci v početném zastoupení. Drápal při úvodním slovu v narážce na současnou ekonomickou krizi podotkl, že příhodnější název pro konferenci by byl „Insolvence před inflací, při inflaci a po inflaci“. „Dnes jsem v médiích poslouchal stále o inflaci. V poslední době na ni měl vliv hlavně covid a válka. Myslím, že válka na Ukrajině bude mít na inflaci ještě větší vliv než covid,“ řekl.

Účastníci konference Foto: Jaromír Jech

Soudce Krajského soudu v Ostravě Rostislav Krhut ve své prezentaci předestřel současnou legislativu a podmínky pro oddlužení podnikatelů. Připomněl, že původním záměrem zákonodárců bylo, že do oddlužení budou vstupovat pouze fyzické osoby. To se ale změnilo a postupně se začala posuzovat ekonomická aktivita dlužníka a nikoliv to, zda jde o osobu samostatně výdělečně činnou. Od roku 2020 pak jsou po velké novele insolvenčního zákona pravidla stanovena jasně. Nově postižení příjmu podnikatelů upravuje § 398b insolvenčního zákona. Dalším krokem k úpravě oddlužení podnikatelů by mohla být evropská směrnice o preventivní restrukturalizaci, která zatím čeká na implementaci do tuzemského právního řádu.

Přednáška soudce Rostislava Krhuta Foto: Jaromír Jech

Soudce připomněl, že insolvenční správce zpeněžuje i majetek podnikatele. „Nemá logiku, aby mu majetek zůstal. Podnikatel musí počítat s tím, že bude podroben oddlužovacím pravidlům tak, jako každý jiný,“ zdůrazni Rostislav Krhut s tím, že zpeněžení neznamená, že musí podnikatel přestat se svou živností. Může například využívat pronajatý majetek.

Při oddlužení kombinací bude dlužník nejen platit pravidelné měsíční splátky, ale zároveň bude prodána část jeho majetku. Tento způsob se používá především ve chvíli, kdy je částka, kterou je dlužník měsíčně schopen splácet, nedostačující pro oddlužení splátkovým kalendářem.

Tématem, které se podle Krhuta bude hojně objevovat, je opakované oddlužení. Další návrh na oddlužení je možné podat, avšak nikoliv dříve než po 10 letech od předchozí úspěšné insolvence. Podle soudce by měli půjčující instituce lépe prověřovat minulost dlužníka a jeho schopnost splácet. „Poskytovatelé úvěrů to považují za omezující. Z mého pohledu je to až obchod s chudobou,“ dodal Krhut. To, že někdo úspěšně prošel oddlužením podle něj neznamená, že se s problémy vypořádal. „Úvěr je trochu jako konzumace drog. Dotyčný nese riziko, které trvá nějakou dobu. Všechny by to mělo varovat. Takovým lidem by se nemělo znovu půjčovat a pokud ano, nemůžeme se divit, že skončí znovu v oddlužení,“ uzavřel.

Oddlužení zranitelných

Soudkyně Jitka Drobná se pak ve svém příspěvku věnovala problematice splnění oddlužení po novelách insolvenčního zákona. Šance na úspěšném osobním bankrotu záleží především na tom, jak dlužník uspokojí věřitele a zda neporuší podmínky, například nevznikne dluh, připomněla.

Soudkyně Naděžda Křivánková z Krajského soudu v Praze Foto: Jaromír Jech

Věnovala se také oddlužení osob zvláště zranitelných, pro které poskytuje zákon výjimky. Místo běžných 5 let je dle § 412a odst. 4 insolvenčního zákona oddlužení splněno již po 3 letech, navíc bez 30% hranice uspokojení nezajištěných věřitelů.

Oddlužení v pandemii nejvíce poznamenal tzv. Lex covid, který se projevil především odložením splátkového kalendáře dlužníkům. Soudkyně Drobná pak uvedla příklady rozhodování soudů v souvislosti s touto změnou zákona. Vrchní soud například rozhodl o tom, že odložení splátek v konkrétním případě není možné z toho důvodu, že dlužník své závazky neplnil již před pandemií. „Sebevětší úprava insolvenčního zákona nepovede ke snížení zadlužení společnosti,“ varovala Jitka Drobná. Podle ní je třeba zvýšit finanční gramotnost společnosti. „Bez toho lépe nebude,“ uzavřela svůj příspěvek.

S přednáškou o typových nedostatcích podání insolvenčních správců poté vystoupila další soudkyně pražského krajského soudu Naděžda Křivánková. „Asi největším problémem při určování odměny insolvenčního správce v současné době je výše odměny za přihlášky. V tomto směru je česká rozhodovací praxe poněkud nejednotná v tom, zda náleží insolvenčnímu správci odměna podle počtu přezkoumaných přihlášek, nebo podle počtu přihlášených věřitelů. Tato rozdílnost názorů panovala dokonce i u Vrchního soudu v Praze,“ uvedla.

Zabývala se i odměnami insolvenčních správců. „Insolvenční správce je při oddlužení nepostradatelný. Mělo by být zájmem zákonodárce, aby tuto profesi vykonávali ti nejlepší. V současné době odměny správců rozhodně neodpovídají ekonomické realitě,“ varovala soudkyně. Upozornila také na nízkou výši nezabavitelné částky při oddlužení. Lidé totiž mají často tak nízké příjmy, že pak částka nevychází.

Předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal a místopředseda Jiří Grygar Foto: Jaromír Jech

Nezabavitelná částka při výpočtu exekučních srážek se každoročně mění. Je tvořena součtem životního minima a normativních nákladů na bydlení. Česká justice nedávno upozornila, že ministerstvo spravedlnosti tuto částku navýšilo.

Miroslav Kalný se věnoval nedostatkům v podání účastníků v incidenčních sporech. Zuzana Hemelíková mluvila o odpovědnosti za škodu v souvislosti s insolvenčním řízením. Její kolega Michal Tomáš zkoumal průnik trestního a insolvenčního práva.

Místopředseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar se soustředil na aktuální vývoj a působení tzv. postcovidového syndromu v insolvencích. Sympozium uzavřel Ljubomír Drápal, který ocenil, že po delší době měli účastníci možnost sdělovat si své názory „bez roušek a beze zbraní.“

Konferenci moderoval zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY