Středa, 29. září, 2021

Petr Sprinz: Soud bude strážce zákonnosti preventivní restrukturalizace pro zadlužené podnikatele

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Směrnice, která upravuje oddlužení podnikatelů, sama o sobě velmi vágní, říká člene expertní pracovní skupiny k implementaci evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci Petr Sprinz. Ten je také vedoucím autorem komentáře k insolvenčnímu zákonu. „V průběhu diskusí nad jednotlivými instrumenty bylo zjevné, že směrnice někdy do značné míry svazuje zákonodárcům ruce,“ řekl Sprinz České justici. Soud, resp. soudce bude obdobně jako v případě reorganizace jakýsi strážce zákonnosti.

Na konci července předložilo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení návrh zákona o preventivní restrukturalizaci. Jak myslíte, že bude přijat veřejností? V čem se odlišuje od původních záměrů?
V prvé řadě bych rád poděkoval pracovníkům Ministerstva spravedlnosti za obrovské úsilí, které návrhu zákona věnovali. Absolvovali jsme celou řadu víkendových workshopů, kdy jsme diskutovali návrhy. Je rozhodně škoda, že nebylo více času. Práce nabourala řada dílčích ad hoc iniciativ. Poslední jednotky měsíců byly však velmi intenzivní. Poslední týdny přitom pracovníci ve dne v noci směřovali návrh k finálnímu znění.

Jako každý významný návrh zákona budou příznivci i silní odpůrci; někteří dokonce bojují proti koncepci jako takové. Je však třeba si uvědomit, že nejde toliko o iniciativu vlády. Ministerstvo spravedlnosti má povinnost směrnici implementovat. Z procesního pohledu nicméně není vhodné, že krátká lhůta pro podání připomínek plyne v průběhu léta. Je též škoda, že oproti původnímu plánu se nestihla udělat komplexnější revize vztahu k insolvenčnímu řízení. Na začátku jsme očekávali, že se pokusíme více věnovat určitým přesahům, k moratoriu, předjednané reorganizaci, hlasovacím právům, vymezení spřízněných osob apod.

Jaká část zákona je pro restrukturalizační praxi u nás nejzásadnější? Co upravuje jinak, než směrnice?
Nejzásadnější je podle mne myšlenka, že mimo rámec insolvenčního řízení, v jakémsi kvazi-smluvním postupu, je možné, aby věřiteli podnikatel „vnutil“ dohodu bez jeho souhlasu. Významné přitom je, že po dobu jednání o dohodě může podnikatel využít nástrojů, které brání smluvním stranám podnikatele uplatnit vybraná práva, jako je odepřít plnění či realizovat zajištění.

V průběhu diskusí nad jednotlivými instrumenty bylo zjevné, že směrnice někdy do značné míry svazuje zákonodárcům ruce. Někdy nadbytečně. Směrnice je však sama o sobě velmi vágní. Zdaleka tak nebudou platit v rámci EU jedny pravidla. Detaily, jak to je ostatně skoro vždy, jsou klíčové. Příkladem je možné se podívat na otázku přípustnosti preventivní restrukturalizace. V návrhu se pracuje s tím, že preventivní restrukturalizace nebude dostupná podnikatelům v úpadku ve formě platební neschopnosti. Nad rámec toho se však, mj. i s ohledem na soudní výklad platební neschopnosti, předpokládá i omezení ohledně splnění tzv. testu mezery krytí. Ten byl dosud v praxi používán spíše zřídka a sloužil pouze jako obranný nástroj, jak doložit domněnku absence úpadku ve formě platební neschopnosti. Mezera krytí tak může být v praxi velmi limitující faktor s ohledem na tvrdé podmínky nastavení.

Preventivní restrukturalizace bude umožněna pouze právnických osobám. Proč? Nezvažovalo se jiné kritérium, které by bylo více objektivní?
Zvažována byla řada možností. Komise směrnicí dle celé řady ustanovení a recitálů mířila na široké použití preventivní restrukturalizace na drobné podnikatele. Na druhou stranu je však třeba vzít v potaz, že postup preventivní restrukturalizace bude předjímat nemalé transakční náklady. Nechtěli jsme totiž předpokládat řadu formálních, administrativních podkladů, jako předpoklad pro úspěšný postup restrukturalizace. Naopak se předpokládá, že půjde primárně o konsensuální postup, v rámci kterého bude muset podnikatel přesvědčit své věřitele. Bude tak muset poskládat dohromady celou řadu ekonomicky zaměřených podkladů.

Jaká bude role soudu?
Soud, resp. soudce bude obdobně jako v případě reorganizace jakýsi strážce zákonnosti. Namísto insolvenčního řízení, které předpokládá robustní, jednolitý proces, se v rámci preventivní restrukturalizace zvažuje zapojení soudu v rámci jakýchsi dílčích řízení. Tam, kde to bude nutné, resp. vhodné pro ochranu práv věřitelů, bude vstupovat soudce. Jeho pravou rukou přitom bude restrukturalizační správce, kterému může dle situace ukládat odborné úkoly. Cílem bylo zajistit co nejvyšší pružnost a odbornost.

Lze očekávat významnější zatížení insolvenčních soudů, obzvláště nyní po prvním roce a půl s koronavirem?
Osobně si nemyslím, že se strhne lavina zájmu o preventivní restrukturalizace. Překážkou pro menší případy mohou být transakční náklady. Vstupní bránu do jisté míry bude omezovat i onen limit splnění testu mezery krytí. Cílem je nicméně motivovat podnikatele, aby instrumentu využili co nejdříve, preventivně.

Okruh dotčených věřitelů si bude podnikatel určovat sám. Půjde typicky o banky a další významné věřitele. Významným věřitelem ale může být v konkrétním případě i malý podnik nebo živnostník. Jak zajistit ochranu těchto věřitelů?
Není pochyb o tom, že preventivní restrukturalizace může být nejen legitimně využita, ale i zneužita. Tak jako každý nástroj. Osobně vnímám potenciál zneužití jako velký, např. způsobem poskládáním skupin, vymezením věřitelů.

V obecné rovině lze říct, že čím robustnější proces, tím může více chránit věřitele. Současně se však stává s robustností i pomalejším, potenciálně méně flexibilním. Z normativního pohledu je třeba nastavit rozumnou rovnováhu.

Věřitelé budou moct v průběhu postupu vznášet celou řadu námitek, které mohou mířit mimo jiné na nepoctivost podnikatele či míru uspokojení pohledávek vzhledem k ocenění závodu či jeho části. O námitkách bude rozhodovat soudce. Pro zajištění rychlosti a odborných podkladů se přitom soudce bude obracet na již zmiňovaného restrukturalizačního správce.

Nemůže se stát, že věřitelé budou preventivně vznášet námitky, aby ocenění majetku a další náležitosti projektu přezkoumal nezávislý odborný subjekt?
Základní premisou naší pracovní skupiny bylo, že postup preventivní restrukturalizace by měl být primárně založen na shodě, konsensu. Čím více nekonsensuální bude postup podnikatele, tím více rizik jej na cestě čeká. Ze strany věřitele je přitom legitimní, pokud není podnikatelem přesvědčen, aby hájil svá práva. Námitka ohledně ocenění bude jednou z nejčastějších a též nejdražších co do nákladů. Není to však nic, co bychom neznali z dnešních reorganizací.

Preventivní restrukturalizace má zadluženým podnikatelům nabídnout jiné řešení, než insolvenci Foto: Pixabay

Restrukturalizační správce má být insolvenční správce se zvláštním povolením. Těch máme aktuálně přibližně třicet. Proč je nutné, aby šlo o insolvenčního správce se zvláštním povolením?
V rámci komise jsme dospěli ke konsensu, že je třeba odborníka, jak o něm mluví směrnice, rozdělit prakticky do dvou rolí. Jednou z nich je restrukturalizační poradce, který má blíž k podnikateli. Druhou z nich je naopak restrukturalizační správce, který by měl zastávat neutrální roli a mít naopak blíž k soudu, být jeho jakousi pravou rukou. Tím by měl zajišťovat odbornost, kredibilitu, integritu apod. S ohledem na regulaci se tak nabízelo zapojení insolvenčních správců se zvláštním povolením.

Současně s výzvou věřitelům se zahájením jednání o preventivní restrukturalizaci má podnikatel předkládat sanační projekt. K tomuto okamžiku má dojít k zafixování dotčených stran i pohledávek. Jak budou zohledněny budoucí pohledávky dotčených stran? Do jakého detailu bude muset mít podnikatel sanační projekt vypracován?
Vypracování sanačního projektu je jedním z prvních transakčních nákladů pro započetí postupu preventivní restrukturalizace. Tento dokument bude obsahovat celou řadu právních, formálních, avšak i ekonomických informací. Je zásadní mimo jiné zmiňovaným zafixováním okruhu dotčených stran. Od něj se bude celý postup odrážet. Půjde tak o komplexní dokument, neboť pozdější změny budou narážet na řadu překážek. Svým obsahem lze částečně srovnat s dnešní zprávou o reorganizačním plánu. Na jedné straně nebude tolik rigidní, na druhé straně však bude muset obsahovat zřejmě mnohem více ekonomických vstupů.

Pohledávky, které nebudou zahrnuty v rámci sanačního projektu, by neměly být dotčeny. Budoucí, nezahrnuté pohledávky dotčených stran by tak měly být hrazeny v rámci termínů splatnosti. Jednou z povinností podnikatele ostatně bude hradit pohledávky ve splatnosti s možnou výjimkou ve vztahu ke spřízněným osobám.

Jak budou věřitelé rozděleni do skupin, jak budou hlasovat a v jakém případě dojde ke schválení restrukturalizačního plánu?
Dotčené strany se budou moci vyjadřovat k některým dílčím otázkám v průběhu postupu preventivní restrukturalizace, např. k zapojení restrukturalizačního poradce. Standardní pravidlo je, že na každou korunu bude připadat jeden hlas.

O klíčovém dokumentu – restrukturalizačním plánu – se bude hlasovat po skupinách, které by měly reflektovat postavení jednotlivých osob obdobně jako je tomu dnes u reorganizačního plánu. Bude se nicméně vyžadovat v rámci skupiny většina tří čtvrtin. Naopak se nebude vyžadovat většina podle počtu dotčených stran, tj. podle hlav.

Pravidla pro přijetí restrukturalizačního plánu jsou docela komplexní. Nejednoduší je, když všichni hlasují pro přijetí. Není však vyloučeno ani přehlasování dílčích věřitelů v rámci skupiny, či dokonce tzv. cram-down neboli vnucení nesouhlasící skupině. V takovém případě se dostáváme i do složitých valuačních postupů. Zajímavostí pak i je, že oproti reorganizaci dle insolvenčního zákona se nepředpokládá vždy použití tzv. pravidla absolutní přednosti. Společníci si mohou za určitých podmínek ponechat své podíly. Pro to však jsou stanovena složitá pravidla chránící věřitele, včetně zavedení tzv. kompenzačních plateb.

Jakou motivaci budou mít věřitelé k podpoře podnikatele v rámci restrukturalizaci?
Podstatou je, aby podnikatel přesvědčil své věřitele, resp. dotčené strany o tom, že je pro ně preventivní restrukturalizace výhodnější než případné formální řešení v rámci insolvenčního procesu.

Jak ovlivní nový zákon úvěrové financování?
Vliv na financování je citlivou otázku každého postupu. Nejinak je tomu i v případě preventivní restrukturalizace. Návrh zákona předpokládá mimo jiné zvláštní ochranu pro prozatímní a nové financování, což vychází i z pravidel směrnice.

Jaký vztah bude mít preventivní restrukturalizace k případnému insolvenčnímu řízení?
Zjednodušeně lze říct, že preventivní restrukturalizace bude mít přednost před insolvenčním řízením. Pokud podnikatel docílí všeobecného moratoria, bude před insolvenčním řízením chráněn.

Hovořilo se také o systému včasného varování – malé a střední podniky nemají odborníky a zdroje na to, aby včas vyhodnotili finanční situaci a předešly úpadku. Zvažuje se ještě vymezení takového nástroje?
Ano, nadále se počítá se zavedením nástrojů včasného varování. Zatím nejsou dle mých informací zveřejněny detaily.

Na co by bylo dobré se zaměřit? Co dle Vás chybí?
Pro mne je velkým zklamáním neexistence elektronického spisu pro neveřejná řízení. Pokud bychom dokázali zprovoznit platformu „neveřejného insolvenčního rejstříku“ pro dotčené strany, myslím si, že by funkčnost zákona byla značně posílena pro všechny strany. Naprosto bizarním by bylo, pokud by jinak dobře nastavená preventivní restrukturalizace zhavarovala na problémech s doručováním.

Za jak dlouho po účinnosti zákona můžeme očekávat efekty v praxi?
Zkušenost ze zahraničních jurisdikcí ukazuje, že zákon se může v praxi odrazit ještě předtím, než se stane účinným. Sofistikovaní aktéři totiž vždy hrají na pozadí alternativních scénářů. Pokud bude již blízko do účinnosti zákona, bude jistě zohledňován.

Co se týče reálného dopadu, to je třeba čekat na finální znění. Máme sice paragrafované, konkrétní znění zákona, legislativní proces je však nadále na počátku, a hodně aspektů se může změnit. O návrhu se nadto bude hlasovat v novém volebním období.

Dlužno podotknout, že realita je vždy taková, že sebelepší zákon neexistuje ve vakuu. Je třeba zohlednit mimo jiné i kulturní, ekonomické a jiné okolnosti.

Veronika Hejná

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY