Jak předcházet dětským dluhům? Součástí jmění je i majetek, upozornili exekutoři

V obou návrzích se počítá s tím, že po nabytí svéprávnosti bude možné po z dětství zadluženém člověku vymáhat dluhy pouze do výše jeho jmění Foto archiv

Zvýší se ochrana nezletilých v oblasti dluhů a dojde k posílení role  rodičů coby zákonných zástupců? Ministerstvo spravedlnosti předložilo návrh novely občanského zákoníku a občanského soudního řádu mající za cíl zamezit vzniku dětských dluhů vládě. Česká justice přináší přehled meziresortních připomínek k návrhu.

Statistiky ukazují, že na počátku května loňského roku bylo exekuční řízení vedeno proti 3 476 nezletilým, z toho 2 213 proti dětem mladším 15 let. Ale z důvodu časového posunu mezi okamžikem vzniku dluhu, uplatněním u soudu a podáním návrhu na výkon rozhodnutí nebo exekuci tyto statistiky neodhalují problém v celé šíři. O návrhu již Česká justice informovala.

Protože právo přiznané soudním rozhodnutím se promlčuje po deseti letech, pro věřitele může být výhodné zahájit vymáhání až v okamžiku, kdy dlužník dosáhne zletilosti a zahájí výdělečnou činnost. Podle důvodové zprávy je třeba si „uvědomit, že exekuční řízení je v současnosti vedeno i proti desítkám tisíc dospělých občanů, kteří dluhy nabyli jako nezletilí, a že naopak vymáhání dluhů vzniklých v dětství po dosažení dospělosti je relativně typické“.

S dětskými dluhy se tak potýkají i desetitisíce dospělých, které statistiky nedokážou zachytit. Dlužník si totiž ve snaze uhradit dětský dluh mnohdy vezme půjčku, kterou následně není schopen splácet, a tak se do exekuce dostane pro nesplácení této půjčky.

Aktuální právní úprava počítá s tím, že nezletilí, kteří ještě nenabyli plné svéprávnosti, jsou způsobilí k takovým právním jednáním, která odpovídají rozumové a volní vyspělosti nezletilého. V praxi to znamená, že pokud je dítě dostatečně vyspělé na uzavření smlouvy s dopravním podnikem, nese také odpovědnost při jízdě bez jízdenky.

Dvě varianty

Návrh novely byl předložen ve dvou variantách. První varianta omezuje možnost vymáhání dluhů z právního jednání nezletilého se současným zavedením ručení rodiče, který za nezletilého jednal anebo k jednání udělil souhlas. To by mělo zabránit situaci, kdy nezletilí do dospělosti vstupují s dluhy. Přitom ručením ze strany rodičů budou zároveň chráněni i věřitelé. Nezletilý mladší patnácti let se nebude moci zavázat ke smluvní pokutě.

Odpovědnost nezletilého navrhovalo ministerstvo omezit do výše jmění ke dni nabytí svéprávnosti. K tomu však vznesla výhrady celá řada připomínkových míst včetně Exekutorské komory ČR a Ministerstva vnitra. Exekutorská komora upozornila, že součástí jmění je jak majetek, tak i dluhy, což by u předluženého jmění prakticky znamenalo, že dluhy nebude možno vůbec uhradit, i když majetek určité hodnoty nepochybně existuje.

V reakci na připomínky upravil předkladatel návrh znění § 899 občanského zákoníku takto: „K uspokojení peněžité pohledávky z právního jednání nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, lze použít pouze majetek, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetek, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti.“ Uvedené se ale neuplatní při úhradě peněžitého dluhu, který by vznikl v rámci výdělečné činnosti nezletilého, k němuž udělil souhlas zákonný zástupce s přivolením soudu.

Druhá varianta, která je širší, představuje větší zásah do právní úpravy a mimo uvedeného mění i celkovou koncepci svéprávnosti nezletilých a její nabývání. Přílišné omezení odpovědnosti nezletilého by tak i podle předkladatele samotného mohlo vést k tomu, že s ním nakonec nebude chtít nikdo právně jednat. Navíc o tak rozsáhlém zásahu do právní úpravy by podle Ministerstva práce a sociálních věcí měla proběhnout delší diskuse, protože se jedná o zásadní statusové otázky a jako takové ovlivňují celý právní řád.

Řada připomínkových míst se přiklonila k variantě první, našli se však i příznivci té druhé. Proto ministerstvo předložilo vládě oba návrhy.

Novela řeší problematiku dětských dluhů pouze pro budoucí případy, po nabytí účinnosti nové právní úpravy, přičemž situace předlužených osob, které již zletilosti dosáhly, má být řešena v rámci insolvenčního práva. Oddlužení u pohledávek nezajištěných věřitelů, které vznikly alespoň ze dvou třetin předtím, než dlužník dosáhl 18 let, lze totiž dosáhnout již během tří let.

Nejvyšší správní soud prostřednictvím jeho předsedy Michala Mazance doporučil, aby se účinky první varianty vztáhly i na již existující dluhy nezletilých pro případ, kdy před okamžikem účinnosti právní úpravy dosud nezletilí nedosáhli zletilosti. Ministerstvo rámci vypořádání připomínek uvedlo, že „přechodná ustanovení budou ve smyslu připomínky upravena“.

Veronika Hejná