Česká republika chce se státy paralelně vyšetřujícími možné válečné zločiny na Ukrajině koordinovat shromažďování důkazů, které má být základem pro případné sestavení obžaloby. Novinářům to dnes řekl český ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který spolu s vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou jednal se šéfem Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu.
Podle Bradáčové nelze vyloučit, že kvůli činům spáchaným při ruské invazi v budoucnu vznikne specializovaný tribunál.
Možné zločiny spojené s ruskou agresí vyšetřuje vedle Ukrajiny řada zejména evropských zemí včetně Česka, ale také přímo ICC. Čeští činitelé se dnes v sídle soudu s jeho šéfem Piotrem Hofmańským bavili o tom, jak co nejvíce zefektivnit spolupráci na všech třech úrovních.
„Není možné, aby docházelo jednak k duplicitě, ale hlavně k vyhodnocování důkazů různými státy různě. Toho okamžitě v tu chvíli využije obhajoba,“ zdůvodnil nutnost koordinace vyšetřování Blažek. Česká republika by podle něj spolupráci v rámci zemí Evropské unie mohla prosazovat při svém půlročním předsednictví EU, které začíná v červenci. Praha chce také trvat na nutnosti zločiny spojené s ruskou agresí vyšetřit, o čemž zatím nejsou přesvědčeny všechny státy, dodal Blažek.
Na české úrovni prozatím zajišťuje vyšetřování Národní centrála proti organizovanému zločinu. Mimo jiné shromažďuje svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi utekli na české území. Podobná vyšetřování provádí například Polsko, pobaltské země či Británie.
Podle Bradáčové zatím není jisté, zda si státy nakonec důkazy mezi sebou předají a některé budou na svém území možné zločince soudit, nebo to bude na ISS. Vyloučen není ani vznik tribunálu, který se bude věnovat pouze činům spojeným s válkou na Ukrajině, řekla vrchní státní zástupkyně v Praze. Podobný soud fungoval v letech 1993 až 2017 pro zločiny v bývalé Jugoslávii. Případný soudní proces je však podle Bradáčové spíše věcí vzdálenější budoucnosti.
„Reálné očekávání pro tuto chvíli je zajistit co nejvíce důkazů, poté je vyhodnotit a následně sestavit případné obžaloby,“ řekla česká státní zástupkyně. Rusko, stejně jako například Spojené státy, jurisdikci ICC neuznává.
Někteří experti jsou i proto skeptičtí v otázce, zda je v případě obžaloby vrcholných ruských politiků či armádních špiček reálné postavit je před soud. Podle Blažka je ale potřeba ve vyšetřováních pokračovat s tím, že jednou nastanou okolnosti umožňující vykonat spravedlnost.
„Určitě se nedočkáme nějakých odsouzení zítra, a asi ani ne za rok. Ale to neznamená, že nás to má zastavit,“ prohlásil Blažek. I vyšetřování zločinů z války v někdejší Jugoslávii trvalo řadu let a nakonec se před soud dostali i vrcholní politici, dodal.
Spolu s nejvyšší žalobkyní jednal dnes ministr také s šéfem agentury pro evropskou justiční spolupráci Eurojust Ladislavem Hamranem. Podle Blažka bude snahou českého předsednictví například lepší unijní koordinace v boji proti kybernetické kriminalitě a také finanční podpora činnosti agentury.
(čtk, ire)
