V justici sílí obavy, že by zmrazení platů mohlo pokračovat i v příštím roce. Právě platy soudců a státních zástupců proto byly jedním z hlavních témat setkání tzv. Justiční šestky v tomto týdnu. Podle prezidenta Soudcovské unie a účastníka schůzky Libora Vávry mezi soudci stoupá nervozita. „Samozřejmě ty platy ve svém základu nebyly špatné, ale jsou zmrazené už druhým rokem. A ve chvíli, kdy lidem třeba o tisíce stoupají splátky hypoték, je to čím dál větší problém,“ řekl České justici.
„Justiční šestka“ se neformálně pracovně setkává bez pravidelného harmonogramu. Schůzky jsou konzultativní povahy a slouží k vzájemné výměně informací a názorů na aktuální události v justici.
V úterý se kvůli platů, zákonu o státním zastupitelství nebo změn v kárných řízeních sešli předsedové nejvyšších soudů Petr Angyalossy a Karel Šimka, zástupci Kolegia předsedů krajských soudů Lenka Ceplová a Petr Novák, prezident Soudcovské unie Libor Vávra a zástupci státního zastupitelství. „Při zmražení platů v letošním roce bylo autoritou předsedy vlády garantováno, že se bude týkat pouze letošního roku. Osobně se domnívám, že pro zmražení platů ústavních činitelů není a ani nebyl důvod. Pokud byl tento důvod spatřován v tom, že by ústavní činitelé měli tzv. „dýchat“ s ostatními občany z hlediska svých příjmů, tak nelze přehlédnout, že zákon č. 236/1995 Sb. zákon o platu představitelů státní moci, má v sobě zakomponován mechanizmus, prostřednictvím kterého se výše platů ústavních činitelů automaticky stanoví podle výše průměrné mzdy v České republice, a to bez jakýchkoliv vnějších zásahů,“ sdělil České justici předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák. Ústavní činitelé tak podle něj přirozeně „dýchají“ s ostatními občany, a to zákonem předvídaným způsobem. „Zmražení platů ústavních činitelů je proto vnějším zásahem do platového zabezpečení, který postihuje jen určitou skupinu, a to zcela nedůvodně,“ myslí si Novák.
Odpůrci novely poukazují také na to, že celkový efekt zmrazení je minimální, zato justici zasahuje výrazně. Platy soudců a státních zástupců by měly být valorizovány pravidelně, aby nebyla ohrožena jejich nezávislost. „V obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem situace nijak nevře. Je podána jedna žaloba. Samozřejmě platí, že politici nám slíbili, že zmrazení platů bude platit pouze letos,“ reagovala předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová.
Nálada se zhoršuje
Podle prezidenta Soudcovské unie Vávry se ukázalo, že státní duh nerostl kvůli covidovým opatřením, ale z důvodu jiných investic. „Nálada se samozřejmě zhoršuje. Je taková výbušnější. Zmrazení platů je absurdní, protože jinak se všude přidává,“ dodává Vávra s tím, že situaci řeší i s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Vávra upozornil, že v loňském roce původní kabinet nakonec ze zmrazení platů ustoupil a s bleskovým návrhem pak přišla vláda Petra Fialy. Návrh nakonec prošel, i když ho senátní ústavně právní výbor označil za protiústavní.
Právě kvůli nezákonnosti zmrazení platů se už několik soudců obrátilo na soudy. „O jednotkách žalob vím najisto. Minimálně v jednom případě řízení bylo přerušeno a věc se předkládá Ústavnímu soudu k rozhodnutí,“ říká Libor Vávra s tím, že většina soudců vyslyšela jeho apel, aby kvůli konfliktu na Ukrajině a související ekonomické krizi s žalobami počkali. To později ocenil ministr Blažek.
Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Sporná novela je opět snížila. Vláda tak chce ušetřit zhruba 600 milionů korun. V případě soudců základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun, u státních zástupců z 96.287,40 Kč na 90.748,80 Kč.
Z dalších témat Justiční šestka řešila například zavedení funkčních období vedoucích státních zástupců a jaké zkušenosti mají s výběrovými řízeními na post předsedů soudci. V oblasti kárných řízení pak ve vzduchu stále visí možný návrat k dvoustupňovému řízení.
Eva Paseková, Petr Dimun
