Neděle, 3. července, 2022

Justiční špičky se obávají dalšího zmrazení platů. Soudcům stoupají hypotéky o tisíce, upozorňuje Vávra

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

V justici sílí obavy, že by zmrazení platů mohlo pokračovat i v příštím roce. Právě platy soudců a státních zástupců proto byly jedním z hlavních témat setkání tzv. Justiční šestky v tomto týdnu. Podle prezidenta Soudcovské unie a účastníka schůzky Libora Vávry mezi soudci stoupá nervozita. „Samozřejmě ty platy ve svém základu nebyly špatné, ale jsou zmrazené už druhým rokem. A ve chvíli, kdy lidem třeba o tisíce stoupají splátky hypoték, je to čím dál větší problém,“ řekl České justici.

„Justiční šestka“ se neformálně pracovně setkává bez pravidelného harmonogramu. Schůzky jsou konzultativní povahy a slouží k vzájemné výměně informací a názorů na aktuální události v justici.

V úterý se kvůli platů, zákonu o státním zastupitelství nebo změn v kárných řízeních sešli předsedové nejvyšších soudů Petr Angyalossy a Karel Šimka, zástupci Kolegia předsedů krajských soudů Lenka Ceplová a Petr Novák, prezident Soudcovské unie Libor Vávra a zástupci státního zastupitelství. „Při zmražení platů v letošním roce bylo autoritou předsedy vlády garantováno, že se bude týkat pouze letošního roku. Osobně se domnívám, že pro zmražení platů ústavních činitelů není a ani nebyl důvod. Pokud byl tento důvod spatřován v tom, že by ústavní činitelé měli tzv. „dýchat“ s ostatními občany z hlediska svých příjmů, tak nelze přehlédnout, že zákon č. 236/1995 Sb. zákon o platu představitelů státní moci, má v sobě zakomponován mechanizmus, prostřednictvím kterého se výše platů ústavních činitelů automaticky stanoví podle výše průměrné mzdy v České republice, a to bez jakýchkoliv vnějších zásahů,“ sdělil České justici předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák. Ústavní činitelé tak podle něj přirozeně „dýchají“ s ostatními občany, a to zákonem předvídaným způsobem. „Zmražení platů ústavních činitelů je proto vnějším zásahem do platového zabezpečení, který postihuje jen určitou skupinu, a to zcela nedůvodně,“ myslí si Novák.

Předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák Foto: MSP

Odpůrci novely poukazují také na to, že celkový efekt zmrazení je minimální, zato justici zasahuje výrazně. Platy soudců a státních zástupců by měly být valorizovány pravidelně, aby nebyla ohrožena jejich nezávislost. „V obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem situace nijak nevře. Je podána jedna žaloba. Samozřejmě platí, že politici nám slíbili, že zmrazení platů bude platit pouze letos,“ reagovala předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová.

Čtěte také: Vávra: Návrh na zmrazení platů soudců je ústavně sporný ve více rovinách, je to lemplovství

Nálada se zhoršuje

Podle prezidenta Soudcovské unie Vávry se ukázalo, že státní duh nerostl kvůli covidovým opatřením, ale z důvodu jiných investic. „Nálada se samozřejmě zhoršuje. Je taková výbušnější. Zmrazení platů je absurdní, protože jinak se všude přidává,“ dodává Vávra s tím, že situaci řeší i s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Vávra upozornil, že v loňském roce původní kabinet nakonec ze zmrazení platů ustoupil a s bleskovým návrhem pak přišla vláda Petra Fialy. Návrh nakonec prošel, i když ho senátní ústavně právní výbor označil za protiústavní.

Právě kvůli nezákonnosti zmrazení platů se už několik soudců obrátilo na soudy. „O jednotkách žalob vím najisto. Minimálně v jednom případě řízení bylo přerušeno a věc se předkládá Ústavnímu soudu k rozhodnutí,“ říká Libor Vávra s tím, že většina soudců vyslyšela jeho apel, aby kvůli konfliktu na Ukrajině a související ekonomické krizi s žalobami počkali. To později ocenil ministr Blažek.

Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Sporná novela je opět snížila. Vláda tak chce ušetřit zhruba 600 milionů korun. V případě soudců základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun, u státních zástupců z 96.287,40 Kč na 90.748,80 Kč.

Z dalších témat Justiční šestka řešila například zavedení funkčních období vedoucích státních zástupců a jaké zkušenosti mají s výběrovými řízeními na post předsedů soudci. V oblasti kárných řízení pak ve vzduchu stále visí možný návrat k dvoustupňovému řízení.

Eva Paseková, Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY