Středa, 17. srpna, 2022

Evropské vlády zasahují do cen energií. Jak je můžeme podle zákona regulovat v ČR?

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Británie zavede mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem. Ve Francii mají zaměstnanci dostat nezdaněnou prémii na podporu kupní síly až 600 eur. K regulacím kvůli energetické krizi přistupuje většina evropských zemí. ČR zatím schválila zákon o úsporném tarifu. Česká justice zjišťovala, jak tuzemské zákony vůbec umožňují regulovat ceny elektřiny a plynu.

V první řadě je potřeba vzít v potaz, zda opatření přijímá vláda či regulátor, v ČR tedy Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten je z principu nezávislý a rozhoduje tedy bez posvěcení vlády. Například ve Francii zásahy jde o zásah vlády mimo rámec standardní regulace. Regulátor nemá pro takový zásah kompetence ani finanční prostředky.

Evropské směrnice jednoznačně upřednostňují opatření sociálního charakteru před zásahy v podobě přímé cenové regulace. Ne všechny země ale podmínku nezasahování do volného trhu splňovaly již před vypuknutím energetické krize. Některé státy například udržovaly cenové stropy, které měly být na jednotném evropském trhu již odstraněny.

Energetika se dělí na regulovanou a neregulovanou část, která se řídí trhem – byť je pro ni třeba držení licence ERÚ. Do regulované části obecně spadají činnosti související s přepravou či přenosem energie a správou soustav, které operují v podmínkách tzv. přirozeného monopolu – důvodem je jednak regulace monopolních cen, ale také bezpečnost soustavy. Oproti tomu hovoříme-li o plynu a elektřině, ty se řídí čistě nabídkovým a poptávkovým principem, podle tuzemského zákona i evropských směrnic. Pokud by měly být tyto ceny regulovány (např. zastropovány), předpokládalo by to nejprve změnu zákona. Současný zákon zatím podobnou situaci neupravuje. „Podle českého právního řádu je standardně regulovaná část ceny energie související především s její přepravou, respektive obecně jde o činnosti, kde neexistuje konkurenční prostředí. Konkrétně jde zejména o přenosovou soustavu (elektřina), přepravní soustavu (plyn) a distribuční soustavy (plyn i elektřina). Detaily upravuje § 17 odst. 11 a 12 energetického zákona, ev. § 19a. Zde však stále hovoříme o regulované složce ceny energie („regulovaných poplatcích“), která byla regulovanou vždy a nejde o mimořádně uplatňovanou regulaci,“ vysvětluje mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Advokát Jan Havel: Vláda může nařídit moratorium na ceny energií bez zdůvodnění

V rámci neregulované složky ceny energií je oproti tomu podle českého i evropského právního řádu cenotvorba založena výlučně na tržním principu. Evropské předpisy sice dávají možnost regulace cen elekřiny a plynu, avšak jen ve vymezených případech. Typicky například v případě energetické chudoby či ochrany zranitelných zákazníků. Směrnice zde umožňují státům zasáhnout. Ani tyto směrnice ale dosud nejsou do českého práva implementované, a nelze je proto v tuzemské regulatorní praxi použít. „ERÚ související problémy řešil už před koncem roku, kdy hrozilo, že dodavatelé poslední instance odpojí neplatící zákazníky. V rámci evropských směrnic přitom narazíme na možnost, podle které mohou členské státy zamezit odpojení zranitelných zákazníků v kritickém období, tj. především v zimě (nejde tedy jen o cenovou regulaci). Kvůli tomu, že podobný předpis v tuzemském právním řádu není implementovaný, musela být situace řešena ad hoc a do značné míry jsme se museli spoléhat i na rozumný přístup dotčených dodavatelů,“ přibližuje praxi mluvčí ERÚ.

Vláda řeší, jak na ceny energií Foto: Úřad vlády

Zajímavou otázkou také je, zda stát musí distributorům za novou regulaci zaplatit nějaké kompenzace. „Hovoříme-li o mimořádné regulaci ceny komodity pro zákazníky (ve vztahu k obchodníkům), evropské předpisy cílí na řešení problémů spojených s potenciální nefunkčností hospodářské soutěže. Podle tuzemské legislativy, konkrétně § 18a energetického zákona, má tyto okolnosti ERÚ sice monitorovat, případný regulatorní zásah samotný již ale v našem právním řádu nemá oporu – opět z důvodu chybějící implementace předmětné směrnice. Směrnice hovoří o tom, že v případě nastavení nižších než nákladových cen je odpovídající kompenzace povinností. Nicméně při pohledu do energetického zákona narážíme na paradox, protože tento obecně stanoví, že regulované ceny nemohou být stanoveny na podnákladové úrovni – a protože zákon s takovýmto zásahem nepočítá, nestanoví ani kompenzace. Výjimkou jsou v tomto ohledu ceny dodavatelů poslední instance,“ dodává Michal Kebort.

Toho se týká novela, kterou ve středu posvětil Senát. Nově půjde o dotaci státu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Příspěvek na elektřinu a plyn dostanou lidé automaticky. Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů.

Příklady ze zahraničí? Miliardy eur do zastropování cen i podpory nemajetných

V Británii zhruba osm milionů domácností s nejnižšími příjmy dostane příspěvek 650 liber (18.800 Kč). Domácnosti dosud mohly žádat o půjčku až 200 liber (5800 Kč) na úhradu faktur za energie. Půjčky se rozhodnutím vlády změní na granty, které nebude potřeba splácet. Jejich výše stoupne na 400 liber (11.600 Kč). Na podzim dostane osm milionů domácností seniorů příspěvek 300 liber (8700 Kč) na pohonné hmoty. Lidé s postižením budou inkasovat 150 liber (4300 Kč) jako další příspěvek na bydlení. Na pomoc domácnostem v boji s rostoucími cenami energií letos vláda podle ministra financí vydá celkem 37 miliard liber (1,1 bilionu Kč).

Zhruba 20 miliard eur už dala francouzská vláda dala do zastropování cen elektřiny a plynu. Další investice mají plynout do zdravotnictví a školství. Řádný minimální důchod má v budoucnu činit 1100 eur, zvýšena má být i podpora rodičů samoživitelů.

Zastropování cen v ČR odmítl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela. Poukázal na státy, například na Španělsko, které zastropovaly ceny, a tamní spotřeba energií naopak vzrostla. Uvedl, že tento postup jde proti úsporám a vybraly si ho nejzadluženější země EU.

Schválenou novelu energetického zákona nyní dostane k podpisu prezident Foto: Pixabay

V Chorvatsku vláda připravila balík opatření v hodnotě 4,8 miliardy kun (15,5 miliardy Kč), který má kompenzovat negativní dopady rostoucích cen energie na domácnosti i podniky. Vládní opatření zahrnují mimo jiné trvalé snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) u plynu a tepelné energie na 13 z 25 procent. U plynu navíc sazba dočasně klesla až na pět procent, a to v období od začátku letošního dubna do konce března příštího roku. Vláda se rozhodla rovněž snížit sazbu DPH u základních potravin, jako jsou čerstvé maso, ryby, vejce, ovoce a zelenina, a to ze 13 na pět procent. U části hygienického zboží pak DPH klesla na 13 z 25 procent.

Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci minulý měsíc prodloužila do 1. října platnost stropu na některé základní ceny potravin. Cena elektřiny a zemního plynu, kterou platí spotřebitelé, je v Maďarsku pevná a stanovená legislativou. Obyvatelé Maďarska jsou tedy ochráněni před růstem cen na trzích. Tento měsíc pak Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu.

Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) schválila pomoc pro potřebné, rodiny, nízkopříjmové občany a dojíždějící za více než 30 miliard eur (736 miliard Kč). Vláda snížila i cenu měsíčních jízdenek, lidé rovněž dostanou jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7360 Kč), rodiny s dětmi pak jednorázový bonus 100 eur (2470 Kč) a příjemci sociálních dávek jednorázovou částku 200 eur (4940 Kč).

Vláda v Polsku plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Polsko také snížilo sazbu DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent a domácnostem, které k vytápění používají uhlí, vyplatí jednorázový příspěvek 3000 zlotých (asi 15.440 korun).

Již v lednu Rakousko představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie. Celková hodnota těchto opatření činí zhruba 1,7 miliardy eur (41,6 miliardy Kč). Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 Kč).

Slovenská vláda nejprve schválila první sadu příspěvků zhruba za 22 milionů eur (548 milionů Kč) pro některé skupiny obyvatel jako částečnou kompenzaci vysoké inflace. V květnu slovenský parlament schválil zvýšení přídavků na děti i odpočitatelné položky z daní pro rodiče a nový příspěvek na kroužky dětí; opatření přijdou na více než miliardu eur (24,6 miliardy korun) ročně. Ekonomové ale i vládní strana Svoboda a solidarita (SaS) zmíněná opatření kritizovala, protože podle nich předpokládají plošné rozdávání peněz rodinám bez ohledu na jejich finanční situaci.

Eva Paseková, ČTK

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY