Středa, 17. srpna, 2022

Advokát Jan Havel: Vláda může nařídit moratorium na ceny energií bez zdůvodnění

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Tak jako vláda regulovala ceny nájmů v době pandemie koronaviru, tak může vydávat moratoria na ceny energií. Jak zákon přistupuje k regulaci cen plynu nebo elektřiny České justici vysvětlil České justici partner advokátní kanceláře Řanda, Havel Legal Jan Havel. Domácnostem má zatím pomoci snížit účty za elektřinu a plyn úsporný tarif, jehož základní obrysy už schválila Sněmovna. Na schůzi, která začíná již zítra, ji posoudí Senát. Dotaci bude stát v případě elektřiny a plynu vyplácet automaticky a nebude o ni nutné žádat. 

Řada zemí Evropské unie sáhla v důsledku růstu ceny energií po cenové regulaci. Umožňují české zákony regulovat cenu elektřiny a plynu? Které a jak?
Regulace cen je v České republice obecně upravena zákonem o cenách. Tento zákon předvídá tři možné způsoby regulace cen zboží, a to: (i) úřední stanovení cen (maximální, pevné a minimální), (ii) věcné usměrnění cen a (iii) cenové moratorium (zákaz zvyšování cen nad dosud platnou úroveň na trhu daného zboží). Stát může tyto způsoby cenové regulace aplikovat buď každý zvlášť anebo je dle potřeby kombinovat. Žádný zákon v České republice (prozatím) neumožňuje specificky regulovat cenu elektřiny a plynu pro spotřebitele. Z tohoto důvodu poslanci na schůzi konané dne 14. 7. 2022 projednali a schválili vládní návrh novely energetického zákona. Předmětná novela by měla zmocnit vládu k tomu, že svým nařízením může zavést tzv. „úsporný tarif“. Ten by měl fungovat na obdobném principu jako zlevněné jízdné, kdy by ve svém důsledku nedocházelo k regulaci cen, ale stát by distributorům energií kompenzoval část spotřebitelské ceny energií. Nyní je novela energetického zákona v rámci legislativního procesu postoupena do Senátu, přičemž následně musí zákon podepsat prezident republiky.

Kdo tedy o regulaci ceny energií v Česku rozhoduje? Je potřeba schválení vládou či schvalování v parlamentu?
Cenová moratoria i parametry „úsporného tarifu“ budou stanoveny nařízením vlády. V případě cenového moratoria by se jednalo o cenovou regulaci podle zákona o cenách. V případě „úsporného tarifu“ by se jednalo o cenovou regulaci podle energetického zákona (resp. jeho aktuálně projednávané novely). Nařízení vlády nemusí být schvalována parlamentem.

Musí se jednat o nějaké mimořádné opatření, které vyžaduje speciální zdůvodnění? Jaké?
Aby mohly státní orgány (např. vláda nebo Energetický regulační úřad) přistoupit k regulaci cen, musí k tomu být výslovně zmocněny zákonem. Vláda například může podle zákona o cenách vydávat cenová moratoria, a to formou nařízení vlády. Takové nařízení vlády nemusí obsahovat žádné zvláštní odůvodnění. Naposledy bylo takto regulováno nájemní bydlení po dobu účinnosti mimořádných opatření souvisejících s pandemií koronaviru. Ve vztahu k regulaci spotřebitelských cen energií má takové zmocnění vlády zavést projednávaná novela energetického zákona. Pokud se tato novela stane platnou a účinnou, bude vláda oprávněna svým nařízením konkretizovat podmínky „úsporného tarifu“. Nařízení vlády ani v tomto případě nebude muset obsahovat žádné zvláštní zdůvodnění.

Může mít regulace ceny trvalý charakter nebo se musí jednat o dočasné opatření? Pokud se aplikuje cenová regulace na energie, vyplývá z toho nějaká povinnost kompenzace výrobcům či distributorům energie z vnitrostátního nebo evropského práva?
Cenové moratorium je v zákoně o cenách časově omezeno na dobu dvanácti měsíců. Z veřejně dostupných informací jsme porozuměli, že chystaný „úsporný tarif“ by měl být také časově omezený, nicméně z dostupného textu návrhu novely energetického zákona to přímo nevyplývá. Distributoři budou mít právo na kompenzaci části spotřebitelské ceny energie v rámci „úsporného tarifu“, a to přímo ze zákona.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY