Notářský soupis pozůstalosti lze nahradit společným prohlášením dědiců jen tehdy, pokud všichni souhlasí. Tento jednodušší a levnější postup nepřipadá v úvahu, pokud se některý z dědiců k prohlášení nepřipojí. Plyne to z nového rozhodnutí Nejvyšší soud (NS). Zrušil totiž verdikt jihočeských soudů v pozůstalostním řízení po zemřelém muži z Táborska. Znovu se musí případem zabývat Okresní soud v Táboře. Usnesení je dostupné v databázi soudu.

Jádrem sporu byla otázka, jestli lze soupis pozůstalosti nahradit společným prohlášením dědiců podle občanského zákoníku, když jej neučinili všichni dědici. Jeden z pěti dlouhodobě nesouhlasil s postupem ostatních, nepřipojil svůj podpis a později se proti rozhodnutí odvolal. Soudy přesto vycházely z toho, že soupis nahradilo společné prohlášení. Konkrétně šlo například o vlastnictví přívěsu k autu.

Musí souhlasit všichni dědicové

Nejvyšší soud zdůraznil, že podle zákona i dosavadní judikatury musí společné prohlášení, které nahrazuje soupis pozůstalosti, učinit shodně všichni dědici, aby se jim potvrdilo nabytí dědictví. Pokud některý z nich prohlášení odmítne nebo ho nepodepíše, nelze tento zjednodušený postup použít. Musí se potom provést soupis pozůstalosti.

„Účelem soupisu pozůstalosti není pouze ochrana věřitelů. Jeho význam spočívá především ve zjištění skutečného rozsahu majetku i případných dluhů zůstavitele a v ochraně práv všech účastníků dědického řízení,“ uvedla mluvčí NS Gabriela Tomíčková.

Zjednodušený postup není vhodný v situacích, kdy mezi dědici existují spory o rozsah majetku nebo o dědické právo. „Rozhodnutí potvrzuje, že společné prohlášení o pozůstalostním majetku musí být výsledkem shodné vůle všech dědiců a že zákonné požadavky na jejich souhlas nelze obcházet ani z důvodu procesní hospodárnosti,“ doplnila Tomíčková.

Vodítko pro další řízení, notáře i soudy

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 499/2026 je trvale umístěno v pseudonymizované podobě ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek tohoto soudu zde. Podle mluvčí soudu představuje totiž významné metodické vodítko pro soudy, notáře i účastníky pozůstalostních řízení a přináší důležité upřesnění podmínek, za nichž lze využít zjednodušené formy zjišťování pozůstalostního majetku.