Někteří se snaží omezit práva žen a vrátit Evropu do doby, kdy byly občany druhé kategorie. V projevu o stavu Evropské unie před tím varovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Obranu práv žen spojila s širší ochranou evropských hodnot a právního státu. Jako příklad změny zmínila Maďarsko, kde podle ní po dubnových volbách nastal pokrok v základních právech i boji proti korupci.
„Dnes jsou naše základní hodnoty zpochybňovány. Někteří dokonce chtějí omezit práva žen. Vrátit nás zpět do doby, kdy ženy byly občany druhé kategorie,“ prohlásila von der Leyenová před europoslanci.
Připomněla, že současnému postavení žen předcházel dlouhý boj. „Tvrdě jsme bojovali za rovné zacházení, rovné příležitosti a rovné odměňování,“ uvedla.
Poté se obrátila přímo k ženám zastoupeným v Evropském parlamentu. Poukázala na předsedkyně, místopředsedkyně, šéfky politických skupin, eurokomisařky, europoslankyně i další zaměstnankyně. „Dovolte mi tedy formulovat velmi jasný vzkaz pro všechny, kdo ho potřebují slyšet: ženy zde už zůstanou. Svá práva budeme bránit. A naše hodnoty budeme hájit i nadále. Každý den,“ zdůraznila.
Konkrétní státy, politiky ani návrhy, které podle ní představují snahu o omezení práv žen, v této části projevu nejmenovala.
Od práv žen k právnímu státu
Von der Leyenová přitom sama patří k nejvýše postaveným ženám v evropské politice. V čele Evropské komise stojí od roku 2019 a je první ženou, která tuto funkci zastává. Evropský parlament vede od roku 2022 Roberta Metsolová, rovněž první žena v této funkci po více než dvaceti letech. Mezi výrazné ženy současné evropské politiky patří také šéfka unijní diplomacie a místopředsedkyně Komise Kaja Kallasová či prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Právě na vysoké zastoupení žen v evropských institucích von der Leyenová v projevu poukázala: „Rozhlédněte se po tomto sále. Je nás tady mnoho: předsedkyně, místopředsedkyně, vedoucí skupin, komisařky, poslankyně EP, zaměstnankyně a zřízenkyně.“
Téma ženských práv von der Leyenová zasadila do širší části projevu věnované evropským hodnotám, demokracii a právnímu státu. Za jeden z příkladů toho, že podle ní lze předchozí vývoj zvrátit, označila Maďarsko. „Nic však není nezvratné. Stačí se podívat na Maďarsko,“ uvedla.
Připomněla parlamentní volby z letošního 12. dubna, ve kterých po šestnácti letech skončila éra vlád Viktora Orbána a zvítězila strana Tisza Pétera Magyara. „V ten den vzali občané Maďarska budoucnost do svých rukou. Rozhodli se pro demokracii. Pro Evropu. Vrátili Maďarsko plně tam, kam patří: do Evropské unie,“ řekla von der Leyenová.
Podle předsedkyně Komise se od změny vlády zrychlil boj proti korupci a „zmocňování se státu“ a nastal pokrok v oblasti základních práv a akademických svobod. Maďarsku byly také uvolněny investice v řádu miliard eur. Komise letos v květnu souhlasila s uvolněním 16,4 miliardy eur z prostředků, které byly za předchozí vlády blokovány kvůli problémům s právním státem.
„Samozřejmě je před námi mnohem více práce. Ale ukazuje to, že tvrdá práce se vyplácí,“ dodala von der Leyenová.
Evropské peníze podmíněné právním státem
Právě zkušenost s Maďarskem spojila předsedkyně Komise s podmínkami pro čerpání evropských peněz. Připomněla každoroční zprávy o právním státu i propojení evropského financování s jeho dodržováním.
V příštím dlouhodobém rozpočtu chce Komise tuto vazbu ještě posílit.
„Dodržování zásad právního státu a základních práv je pro čerpání finančních prostředků EU nutností; musí to být ústřední body rozpočtu. Nyní i do budoucna,“ prohlásila von der Leyenová.
Práva žen pak v projevu zařadila právě mezi hodnoty, od nichž podle ní Evropa nemá ustupovat. „Časy se mohou měnit, technologie se mohou měnit, ale naše hodnoty se nemění,“ uzavřela tuto část projevu.
