Ministr spravedlnosti Pavel Blažek loni podal 132 stížností pro porušení zákona. Vybíral z celkem 885 podnětů, ve kterých mu lidé dávají doporučení k jednotlivým případům. Letos Blažek zatím podal 32 stížností pro porušení zákona. Informoval o tom mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Stížnost pro porušení zákona (tzv. espézetku) podává ministr spravedlnosti jako mimořádný opravný prostředek v trestním řízení, a to proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení. O podané stížnosti následně rozhoduje Nejvyšší soud. Ten může, shledá-li porušení zákona ve prospěch obviněného napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit k novému rozhodnutí a projednání, případně sám nově rozhodnout. Blažek je dlouhodobým stoupencem „espézetek“. „Bude určitý spor o to, zda mají stížnosti pro porušení zákona zůstat v novém trestním řádu. Komise, která zákon připravuje, s tím nepočítá. Já to beru jako chybu. SPZ má jednu obrovskou výhodu: je to jakýsi deus ex machina, který může vstoupit do některých rozhodnutí,“ uvedl loni ministr. Nyní už je jasné, že nový trestní řád v tomto období nevznikne a tak stížnosti v trestním řádu zůstanou.
řada odborníků „espézetky“ kritizuje jako nesystémové. „Systémově je stížnost pro porušení zákona nadbytečná. Ale není to nepraktický mimořádný opravný prostředek, protože tímto způsobem lze napravit případné, převážně procesní vady a pochybení, ke kterým může v průběhu trestního řízení dojít,“ řekl v rozhovoru pro Českou justici předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.
Drtivá většina stížností pro porušení zákona, které ministr Blažek podal, směřovala ve prospěch obviněných a jednalo se o rozličné případy. Mezi nejčastější pochybení lze podle Řepky zahrnout nesprávnou právní kvalifikaci, uložení nezákonného trestu případně nepříslušnost orgánu pro rozhodování ve věci.
Úspěšnost podaných stížností o kterých rozhodoval Nejvyšší soud se stále drží nad 90 procent. „Nezanedbatelný podíl na podaných stížnostech v poslední době také tvořily tzv. „krádeže za nouzového stavu“. Obvinění byli v těchto případech za bagatelní krádeže odsuzováni i k vyšším nepodmíněným trestům. Takových stížností bylo od února 2021 do ledna 2023 podáno celkem 162,“ dodal Řepka.
Význam mají i „espézetky“ podané judikaturních důvodů. Některá z těchto rozhodnutí jsou publikovaná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. „Ministr spravedlnosti bude nadále tento opravný prostředek aktivně využívat a významně tak přispívat k nápravě nezákonných rozhodnutí ve prospěch obviněných a justičního systému tam, kde nelze zasáhnout jinými opravnými prostředky,“ uzavřel mluvčí.
Stížnosti pro porušení zákona se jen výjimečně týkají závažné trestné činnosti. Jednou z výjimek byla kontroverzní SPZ, kterou podala v roce 2010 ministryně Daniela Kovářová ve prospěch lupičů Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka. Muži, kteří byli ve vězení za krádež 74 milionů korun z auta bezpečnostní agentury, uprchli po podání SPZ a následném přerušení výkonu trestu do zahraničí. Nástupce Kovářové vzal sice SPZ zpět, lupiči se ale do vězení nedobrovolně vrátili až poté, co je zadržela thajská policie. Kvůli kauze přišel o talár ve vleklém řízení dnes již zesnulý soudce Vlastimil Matula. Nakonec ho získal zpět až po své smrti.
Eva Paseková
