Rozvodové řízení čekají od r. 2025 změny, mělo by se zjednodušit a zrychlit Foto: Pixabay

Manuál účinného vyšetřování špatného zacházení vychází i v češtině

V České republice platí zákaz špatného zacházení. Jeho obětí se mohou stát například lidé závislí na péči druhých nebo lidé z různých důvodů omezení na osobní svobodě. I podezření na špatné zacházení se má zvlášť pečlivě vyšetřovat. Při příležitosti dnešního Mezinárodního dne podpory obětem násilí nechala Kancelář vládního zmocněnce přeložit klíčové části manuálu OSN s názvem „Příručka k účinnému vyšetřování a dokumentování mučení a jiného krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání“, informovalo Ministerstvo spravedlnosti.

Příručku, označovanou také jako Istanbulský protokol, zpracovaly desítky právních, lékařských a forenzních expertů z celého světa. Vysvětluje zásady účinného vyšetřování a dává rady, jak v takových situacích prakticky postupovat. Podrobně se věnuje vedení rozhovoru s obětí, rozpoznávání a hodnocení medicínských důkazů a specifikům určitých zranitelných skupin, například dětí. „Zdravotníci tam najdou souhrnné informace o dopadech mučení a jiného špatného zacházení na zdraví. Zjistí také, jak mají správně dokumentovat zranění a další následky špatného zacházení, aby jejich záznamy mohly sloužit při vyšetřování,“ popsal zástupce veřejného ochránce práv Vít A. Schorm. Právě veřejný ochránce práv u nás systematicky dohlíží na zacházení s lidmi omezenými na svobodě.

„K naplňování standardů Istanbulského protokolu přihlíží i Evropský soud pro lidská práva při hodnocení, zda stát v konkrétním případu provedl účinné vyšetřování,“ vysvětlil vládní zmocněnec pro zastupování před tímto mezinárodním soudem Petr Konůpka. Istanbulský protokol se využívá celosvětově. Kromě samotného vyšetřování také při vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu či při monitoringu nevládních nebo mezinárodních organizací.

Překlad vybraných částí do českého jazyka proto napomůže tomu, aby se i v českém prostředí manuál stal dostupnou a užitečnou pomůckou k odhalování známek zakázaného zacházení. A to jak pro zdravotnické pracovníky, tak i pro další odborníky, kteří přichází do styku především s lidmi omezenými na svobodě. Jsou to totiž právě místa omezení svobody, kde existuje zvýšené riziko zakázaného zacházení.

Znění přeložených částí příručky naleznete na tomto odkazu

(red)