Počínání mladíků, kteří se v roce 1966 zúčastnili demonstrace „mániček“, nebylo natolik společensky nebezpečné, aby mohlo být trestným činem. Na tomto argumentu stojí stížnosti pro porušení zákona, které ve prospěch odsouzených Martina Maryšky a Miloše Turka nedávno podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Maryška dostal v procesu s „vlasatci“ osmiměsíční trest vězení, mladistvý Turek pětiměsíční podmínku.
Blažek odkázal na judikaturu Ústavního soudu, podle níž je v rehabilitačních případech podstatné posoudit to, za jaké jednání byl člověk skutečně postihován – nikoliv právní kvalifikaci, kterou tomuto počínání přisoudil totalitní režim. „V tehdejším režimu bylo zcela běžné, že jednání, které bylo realizací svobody projevu, bylo postihováno jako běžný kriminální čin, přičemž cílem bylo jednak zakrýt určitou kontroverznost takového postihu, jednak snížit vážnost účastníků protestů ve společnosti,“ konstatoval.
Maryška byl podle napadeného rozsudku jedním z organizátorů demonstrace, která se uskutečnila 20. září 1966 v hlavním městě. Policie řadu demonstrantů zadržela a 16 lidí následně justice v říjnu téhož roku odsoudila buď za přípravu akce, nebo za účast na ní. V rozsudku událost nazvala „hromadnou výtržností tzv. vlasatců“. Průvod prošel ze Staroměstského na Václavské náměstí a zpět a dále pokračoval na Letnou. „Cestou hulákali, pískali a tleskali, došlo k omezení a bránění plynulosti pouliční dopravy, v průběhu pochodu Prahou provolávali hesla Vraťte nám vlasy a hrubé výroky proti straně a socialistickému zřízení a jiná hesla, čímž značnou měrou narušili klid a pořádek,“ popsal soud.
Protest byl ovšem reakcí na předchozí zátah Veřejné bezpečnosti, jejíž příslušníci zatýkali od 19. do 21. srpna 1966 při „celoměstské prověrce“ v Praze mladíky s dlouhými vlasy. Po výslechu je ostříhali, a to údajně na pokyn hygienika ministerstva vnitra podle zákona o péči o zdraví lidu. Mezi zadrženými a ostříhanými byl i Maryška. Jeho právní zástupce Lubomír Müller upozornil, že dané ustanovení zákona upravuje činnost pouze okresních a krajských hygieniků, zatímco o hygienikovi vnitra vůbec nehovoří.
„Je zřejmé, že jednání při shromáždění konaném dne 20. září 1966 bylo zjevnou reakcí na nezákonné jednání bezpečnostních složek státu při tzv. akci Vlasatci, která proběhla ve dnech 19. srpna až 21. srpna 1966, a bylo tak legitimní realizací svobody projevu,“ uvedlo nyní ministerstvo ve stížnostech, kterými se bude zabývat Nejvyšší soud.
Výtržnictví spáchal podle tehdejšího trestního zákona ten, „kdo se ze zjevné neúcty vůči společnosti dopustil veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti“. Zákon ale pro trestnost takového skutku vyžadoval stejně jako u ostatních trestných činů společenskou nebezpečnost.
Maryšku soud vedle výtržnictví shledal vinným také z příživnictví, kterého se dopustil ten, „kdo se soustavně vyhýbal poctivé práci a dával se někým vydržovat nebo si prostředky k obživě opatřoval jiným nekalým způsobem“. Justici konkrétně vadilo to, že Maryška od 6. června do 28. září nikde nepracoval, „dával se zčásti vydržovat matkou a bratrem, zčásti žil a kupoval si drogy z úspor a z odměny za dvojí statování ve filmu“. Muž k tomu nyní pro ministerstvo vysvětlil, že si v té době vydělal jako hippie kompars v pořadu natáčeném pro německou televizi ZDF 1300 tuzexových bonů, což bylo přibližně 6500 korun. Justice si ale mylně vyložila, že to bylo jen 1300 korun, z čehož vyvozovala nekalý způsob obživy.
Ministerstvo ve stížnosti připomnělo, že trestný čin příživnictví byl za minulého režimu hojně využívaný jako nástroj perzekuce nepohodlných lidí. „Uplatnil se i ve spojitosti s celostátní kampani proti tzv. vlasatcům, kteří byli v médiích vykreslováni jako lenoši, kteří spatřují smysl svého života v neúctě vůči spoluobčanům a v příživnictví, popřípadě v páchání další trestné činnosti,“ napsalo.
Ministr pokládá tehdejší rozsudek za nezákonný, protože verdikt podle něj porušil trestní zákon v neprospěch Maryšky i Turka. Nejvyššímu soud navrhl, aby rozsudek zrušil a znovu rozhodl tak, že se muži zprošťují obžaloby.
(čtk)
