Krajský soud v Olomouci dnes zpřísnil hlavním aktérům v kauze Vidkun za jejich korupční jednání právní kvalifikaci Foto: Pixabay

Výhrůžky politikům? Podle NS nelze automaticky vyvodit politické přesvědčení

Nejvyšší soud (NS) zrušil předchozí rozhodnutí a vrátil soudu nižší instance k projednání případ muže, kterého justice potrestala podmínkou za vydírání politika. Podle Nejvyššího soudu nelze z toho, že vyhrůžka násilím mířila vůči politicky činné osobě, vyvodit závěr, že byla učiněna pro „politické přesvědčení“. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Obviněného soudy shledaly vinným, neboť na profil politika na sociální síti napsal: „Demisi svině fašistická zlodějská,“ či „Když do 48 hodin neodstoupíš, odstraníme Tě sami, Občanská partyzánská brigáda.“ Za vydírání dostal dva roky vězení odložené na 30 měsíců. S trestem nesouhlasil, v dovolání argumentoval například tím, že podle jeho mínění nelze kvůli tomu co napsal, dospět k jednoznačnému závěru o násilném odstranění daného politika.

NS podle mluvčí nezjistil chyby v dokazování soudů nižších stupňů. Podle něj nižší soudy jednání obviněného správně posuzovaly komplexně – jednotlivé zprávy na sebe navazovaly a tvořily jeden soubor, nikoliv izolované zprávy, jak v rámci dovolání uváděl obviněný. Nejvyšší soud měl stejně jako nižší soudy za prokázané, že když dovolatel napsal „odstraníme“, nemohl tomu v kontextu ostatních zpráv, co odeslal, přikládat jiný význam, než přinejmenším pohrůžku násilí.

NS se naopak neztotožnil se závěry soudů nižších stupňů v otázce, zda se odsouzený dopustil trestného činu kvůli politickému přesvědčení daného politika. „Z obsahu obviněným zaslaných zpráv nevyplývá, že by odkazoval na politické přesvědčení poškozeného, toto v rámci zaslaných vyhrůžek ani není nijak zmiňováno, ale ani naznačováno,“ uvedla mluvčí. Při takovém pojetí, míní Nejvyšší soud, by byl skutek vždy spáchán pro politické přesvědčení, kdyby byla vyhrůžka adresována politicky činné osobě.

„Nesouhlas s určitými kroky vlády či s nějakým konkrétně přijatým zákonem nepochybně souvisí s právem na svobodu projevu, a tento nesouhlas sám o sobě nelze automaticky subsumovat pod naplnění znaku, že obviněný trestný čin spáchal pro politické přesvědčení poškozeného. Proto lze považovat dovolání obviněného v této části za důvodné,“ uvedla mluvčí.

(čtk)