Z poradních orgánů vlády odešlo kvůli přesunu agend pod ministerstva přes 50 odborníků. Řekla to bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Zaznělo to u kulatého stolu na téma Budoucnost lidskoprávní agendy pořádaného ve Sněmovně opozicí. Další členové lidskoprávních rad a výborů uvedli, že tento krok také zvažují. Poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) chce navrhnout vznik sněmovní komise, aby zůstala jejich expertiza zachovaná.
„Jejich podněty jsou často kritické k jednotlivým ministrům nebo jednání vlády. Úředníci byli pod zmocněnkyní právě proto, aby měli jistou nezávislost vůči jednotlivým ministrům,“ uvedla v debatě Monika Šimůnková. Jedná se o další bývalou zmocněnkyni pro lidská práva, které se roku 2022 stala zástupkyní ombudsmana.
„S každou vládou ten zmocněnec tak trochu bojoval,“ doplnila Šimůnková. Laurenčíková ve funkci skončila s koncem mandátu vlády Petra Fialy (ODS) loni v červnu. Její nástupkyní současný premiér Andrej Babiš jmenoval poslankyni Taťánu Malou (oba ANO).
Rada vlády pro lidská práva má podle informací na webu 29 členů. Spadá pod ni devět výborů, například pro práva dětí, obětí, cizinců, starších nebo LGBT+ lidí. Každý výbor má mezi 15 a 28 členy, dohromady jde o více než 150 lidí.
Odbory ve stávkové pohotovosti
Vláda předminulé pondělí schválila na návrh Babiše a vedoucí úřadu vlády Tünde Barthy přesun agendy lidských práv a protidrogové politiky na čtyři ministerstva. Přemístit by se od 1. července mělo i zázemí osmi vládních rad, na úřadu vlády zůstane jen kancelář zmocněnkyně pro lidská práva a poslankyně Taťány Malé a zmocněnkyně pro duševní zdraví a závislosti Dity Protopopové.
Kabinet záměr, kvůli kterému vstoupily do stávkové pohotovosti odbory úřadu vlády, hájí úsporami a lepší koordinací jejich práce. Podle Šimůnkové vedoucí úřadu vlády Bartha argumentovala tím, že lidskoprávní agenda je pro úřad extrémně zatěžující. Rada proto navrhla, aby ji podřídila novému vrchnímu řediteli sekce, který by samotné vedoucí úřadu od administrativy ulevil.
Čerpání evropských fondů v ohrožení
K lidskoprávní agendě se na úřadu vlády vážou i dotační tituly. S práci poradních orgánů se pojí i rozdělování peněz včetně evropských fondů. Podle Laurenčíkové úplně zaniká například oddělení paměťových agend s dotačním programem, který rozděloval 30 milionů korun. Decroix vyzvala zástupce jednotlivých oblastí, aby v nich analyzovali, kde případně hrozí problémy s čerpáním evropských fondů.
„Evropská komise je informovaná a vnímá to jako velmi problematické,“ dodala Laurenčíková. Země OSN podle ní musí své kroky v oblasti lidských práv pravidelně obhajovat, další jednání bude na začátku příštího roku v Ženevě.
Ombudsman Stanislav Křeček na jednání řekl, že jeho úřad zaslal premiérovi k přesunům agendy dopis. Jeho obsah ale neupřesnil. Další kroky má v plánu i Senát. Podle předsedy senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry bude pořádat k tématu veřejné slyšení. Opoziční poslanci chtějí také požádat o schůzku premiéra, který opakovaně deklaroval, že rozhodnutí o přesunu agend je konečné.
