Ombudsman Stanislav Křeček se svým zástupcem Vítem Schormem Foto: Veřejný ochránce práv

Odborníci na lidská práva z Evropy zamíří do Brna. Rozšíří se kompetence ombudsmana?

Na pozvání ombudsmana a jeho zástupce zamíří do Brna ministr pro legislativu Michal Šalomoun i představitelé národních lidskoprávních organizací z Norska, Slovenska, Estonska a Slovinska. „Lidská práva se samozřejmě prolínají celou působností ombudsmana, ať se zabývá stížnostmi na OSPODy, správu sociálního zabezpečení nebo stavební úřady, vždy je v pozadí případu některé ze základních lidských práv jako je právo na respektování soukromého a rodinného života, právo vlastnit majetek, rovnost před zákonem apod.,“ uvedla mluvčí Veřejného ochránce práv Markéta Bočková.

Společně s akademiky a nevládními organizacemi se odborníci a ombudsman setkají také se zástupci mezinárodních organizací zabývajících se ochranou lidských práv, jako je Evropská síť národních lidskoprávních institucí (ENNHRI), Agentura EU pro základní práva (FRA) a Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) působící při OBSE. Debatovat budou také o aktuálně připravované změně zákona o veřejném ochránci práv. Ta předpokládá, že by mandát takzvané národní lidskoprávní instituce (NHRI) vykonával v Česku právě ombudsman.

V současné době se veřejný ochránce práv může zabývat lidskými právy pouze v některých oblastech jako je ochrana lidí omezených na osobní svobodě (jako tzv. národní preventivní mechanismus, NPM), kontrola dodržování zásady rovného zacházení a ochrany před diskriminací (jako tzv. národní orgán pro rovné zacházení, Equality Body) nebo monitorování práv lidí s postižením (jako tzv. monitorovací orgán CRPD). NHRI naproti tomu monitorují situaci lidských práv v celé šíři. Zohledňují při tom názory různých skupin ve společnosti. Upozorňují na systémové problémy a doporučují, jak by je bylo možné řešit. Nezávisle hodnotí každou aktivitu státu z pohledu lidských práv a odbornými názory tak pomáhají státu při prosazování lidských práv. V neposlední řadě připomínají význam lidských práv i veřejnosti. „Kdyby veřejný ochránce práv vykonával mandát takzvané NHRI, mohl (a měl) by lidská práva řešit celkově, vždy, všude a ze všech stran. NHRI je takový prostředník, most a komunikační kanál mezi státem a občanskou společností,ů vysvětlila mluvčí ombudsmana.

Česká republika je jednou z posledních evropských zemí, která dosud takovouto národní lidskoprávní instituci nezřídila. Čelí kvůli tomu mezinárodní kritice.

První panel pondělního kulatého stolu uvede všeobecná východiska k tématu transformace ombudsmanské instituce v NHRI. Na praktickou podobu a význam vzájemné interakce a spolupráce mezi jednotlivými NHRI poukáže generální tajemnice platformy sdružující NHRI napříč Evropou (ENNHRI). Svými osobními zkušenostmi s fungováním NHRI v zahraničí přispějí hosté z NHRI na Slovensku a v Norsku.

S norskou národní institucí pro lidská práva (NIM) Kancelář ombudsmana už čtvrtým rokem spolupracuje na posílení lidskoprávního přístupu v činnosti veřejného ochránce práv tak, aby byl lépe připravený se možného mandátu NHRI zhostit.

V druhém panelu představí ministr pro legislativu Michal Šalomoun samotný návrh novely zákona o veřejném ochránci práv. S dalšími účastníky se pak budou v diskuzi věnovat například procesu nominací kandidátů, možnému zahrnutí soudců mezi kandidáty na ombudsmana a zástupce, předpokladům výkonu jejich funkce, nebo podmínkám jejich odvolatelnosti.

Závěrečný třetí panel se zaměří na praktické otázky fungování instituce ombudsmana jako NHRI. Unijní rámec bude prezentovat zástupkyně Agentury EU pro základní práva (FRA). Prostor dostanou zástupci občanské společnosti a nevládního sektoru. Praktický pohled přidají odborníci z úřadů estonského a slovinského ombudsmana. Jejich instituce jsou zároveň i estonskou, resp. slovinskou NHRI.

(epa)