Soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon se zřejmě ústavním soudcem nestane, senátní výbory dnes jeho kandidaturu nepodpořily. V ústavně-právním výboru získal Simon v tajných volbách hlasy jen tří z osmi členů, ve výboru pro lidská práva dostal pouze jeden hlas z pěti. Simon se tak stal prvním adeptem prezidenta Petra Pavla na ústavního soudce, kterého nedoporučil ani jeden ze senátních výborů. Simon se nominace přesto vzdát nechce. Novinářům řekl, že v případě zvolení hodlá upravit věci, které se týkají jeho podnikání. Senát o Simonově kandidatuře rozhodne za týden.
Senátoři z ústavně-právního výboru vytýkali Simonovi jeho postoj k odškodňování za škody způsobené výkonem veřejné moci. Kritizovali také bývalé podílnictví ve společnostech jeho manželky. Simon uvedl, že ve firmách působil jen jako lektor jógy. „Nemám důvod se obhajovat, neudělal jsem nic špatného, jen vysvětlovat,“ uvedl soudce. Všechny nesoudcovské aktivity by v případě zvolení řešil s vedením Ústavního soudu.
Simon ale podle kritiků také kurzy jógy propagoval, včetně jejich zlevnění. „To je jak prodejní akce s hrnci,“ uvedla k tomu místopředsedkyně výboru Hana Kordová Marvanová (ODS). Podle ní by se Simonovým podnikáním měl zabývat Nejvyšší správní soud na základě kárné žaloby. „Vy jste výdělečnou činnost konal,“ vytkl soudci také místopředseda výboru Michael Canov (SLK). Simon oponoval, že zákon neporušil. „Mít podíl v obchodní korporaci podnikání není, mít obchodní podíl znamená vlastnit majetek,“ řekl. Podotkl, že příjmy měl v souladu se zákonem jen za přednášky.
Simon: Medicínské bludy nešířím
Kordová Marvanová poukazovala rovněž na to, že Simon se v materiálech týkajících se výuky jógy tituluje jen zkratkou „Dr.“, nikoli celým právnickým titulem, čímž může zájemce mást, že je lékařem. Soudce to vysvětloval tím, že nechtěl, aby se na něj klienti obraceli s právními problémy. „Snažil jsem se ukázat, že nejsme žádní ezoblázni, že mám akademické vzdělání,“ dodal ve výboru pro lidská práva. Odmítl, že by šířil medicínské bludy. Uvedl také, že svůj podíl ve firmách nedávno převedl na manželku, aby zabránil spekulacím.
Senátorka rovněž kritizovala Simonův postoj k odškodňování, který je podle ní v rozporu s přístupem Ústavního soudu, podle něhož stát musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů. Soudce k tomu uvedl, že v rozhovorech pro média upozorňoval na absenci politické debaty o míře odškodnění a že v původních státech EU stát odškodňuje podle míry zavinění. „V žádném případě nejsem formalistickým soudcem, věřím ve férový proces,“ řekl.
Kritika za rozhodování
Simon čelil rovněž kritice některých senátorů za to, že část rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti před Ústavním soudem neobstála. Soudce k tomu uvedl, že Ústavní soud nezrušil žádné rozhodnutí, které připravoval. Václav Láska (SEN 21) se pozastavil nad Simonovým tvrzením, že nelze odškodňovat veškerou škodu. Označil to za relativizaci základního pravidla, že spravedlnost má být zjednána za každou cenu.
Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Senátorům řekl, že kromě své specializace by mohl prospět Ústavnímu soudu i znalostmi dovolacího řízení v civilních věcech nebo zkušenostmi z aplikace práva EU. Podotkl, že je náhradníkem na soudce Evropského soudu pro lidská práva.
Simon je třetím adeptem prezidenta Pavla na ústavního soudce, kterého senátní ústavně-právní výbor nepodpořil. V květnu stejně rozhodl v případě někdejšího předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy a bývalé prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové. Senát přesto jejich nominaci schválil, neboť ji doporučil výbor pro lidská práva. Baxa byl v létě jmenován předsedou Ústavního soudu po Pavlu Rychetském.
(čtk)
