Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě novelu zákona o advokacii. Obsahuje změny z několika klíčových oblastí a schvalování nebylo úplně hladké. Výhrady k šíři mlčenlivosti a k zavedení ochrany důvěrnosti informací mezi advokátem a klientem vznesly například ministerstvo vnitra či Nejvyšší soud. Naopak úpravu advokátního tarifu se zatím dokončit nepodařilo. Vedení České advokátní komory (ČAK) nyní obdrželo námitky jednotlivých soudů v rámci připomínkového řízení.
Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka novela klade důraz na ochranu práva na spravedlivý proces, konkrétně na zajištění zákonného práva na mlčenlivost. Návrh resort připravoval se zástupci ČAK. „Dalším z hlavních přínosů této novely je posílení digitalizace, která nám umožní modernizovat a urychlit procesy spojené s výkonem advokacie. Návrh přináší změny, které mají potenciál výrazně pozitivně ovlivnit nejen práci advokátů, ale také jejich kvalitu života. Možnost vykonávat praxi advokátního koncipienta v rámci zkráceného úvazku bude zejména pro rodiče malých dětí dobrou možností, jak při péči pokračovat v praxi a zůstat na pracovním trhu. Slaďování rodinného a pracovního života bude v advokacii snazší,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.
Povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb, má advokát i podle současné právní úpravy. Ministerstvo spravedlnosti ale míní, že taková ochrana je pouze dílčí, protože zákon zatím nechrání důvěrnost informací jako takovou.
Širší mlčenlivost
Informace z komunikace při výkonu advokacie mezi advokátem, jeho koncipientem a zaměstnanci na straně jedné a klientem na straně druhé tak bude zákon v případě schválení novely výslovně pokládat za důvěrné, pokud tato důvěrnost bude v zájmu klienta. Každý, kdo takové informace získá, bude mít povinnost zajistit, aby nebyly zneužity nebo prozrazeny bez zákonného důvodu či bez klientova souhlasu. Pokud se tyto informace budou nacházet jinde než u advokáta, budou muset být výslovně označeny jako důvěrné, aby bylo zřejmé, že požívají ochrany.
Vnitro v připomínkovém řízení napsalo, že k navrženému širokému pojetí povinnosti mlčenlivosti nevidí důvod. Nejvyšší soud pak uvedl, že zavedení ochrany důvěrnosti informací nepovažuje za vhodné. „Stávající úprava povinnosti mlčenlivosti je podle našeho názoru naprosto dostačující, ostatně v této podobě funguje ustáleně a bez problémů v aplikační praxi již několik let, není tedy důvod ji měnit zaváděním nových pojmů a konstrukcí a nahrazovat stávající ‚ochranu skutečností‘ novou ‚ochranou informací‘,“ podotkl. Varoval také, že nově navržená úprava může přinášet značné potíže v aplikační praxi. Ministerstvo soudu následně ustoupilo v tom, že porušení pravidel nebude přestupkem postihovaným pokutou, ale soukromoprávním deliktem.
Novela zákona dále zpřesňuje právní úpravu a rozšiřuje ochranu před tzv. vinklařením, což zahrnuje nabízení, zprostředkování a poskytování právních služeb osobami, které k tomu nejsou ze zákona oprávněny nebo tuto činnost provádějí nedovoleným způsobem. Novela také upravuje postup advokáta v souvislosti s úředním ověřováním elektronického podpisu klienta (eLegalizaci), včetně zajištění přístupu advokáta k některým nezbytným údajům klientů z vybraných informačních systémů veřejné správy v souladu s platnou právní úpravou týkající se ochrany soukromí a osobních údajů.
On-line sněm ČAK
V neposlední řadě pak návrh zahrnuje nový způsob jednání a rozhodování sněmu České advokátní komory. Navrhuje se umožnění distanční účasti advokátů na sněmu, změna způsobu volby do volených orgánů a možnost přijímání usnesení sněmu mimo zasedání písemně nebo s využitím technických prostředků.
Novela má nabýt účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení o eLegalizaci, která nabývají účinnosti 1. ledna 2025.
U advokátního tarifu ministerstvo požádalo Komoru o stanovisko ke shromážděným dílčím připomínkám. Jde o upravenou verzi původního návrhu, který odmítlo ministerstvo financí i soudy. „Představenstvo ČAK rozhodlo, že pro podporu argumentace za narovnání tarifní odměny zejména v těch oblastech, kde to nejcitelněji neodpovídá ekonomické realitě, zadá ještě zpracování odborné ekonomické analýzy znalecké kanceláři. Odboru vnější a vnitřní legislativy představenstvo dále uložilo, aby ve spolupráci s odbornými sekcemi ČAK zmapoval průměrnou časovou náročnost právních služeb na jeden úkon právní pomoci,“ uvedla nyní mluvčí Komory Iva Chaloupková.
Právní úprava odměny advokáta byla naposledy valorizována v roce 2006. „Naproti tomu došlo v průběhu let 1997 až 2021 ke snížení odměny advokátů nejprve o 10 %, následně o 30 % a nakonec o 20 %,“ uvedl už dříve ministr sparvedlnosti Blažek.
(epa, čtk)
