Personální obměna Ústavního soudu novým prezidentem Petrem Pavlem byla jednoznačně událostí v tuzemské justici za uplynulý rok. Myslí si to většina osobností, které Česká justice v již tradiční anketě oslovila. Přestože podle respondentů celý proces občas budil rozpaky, nakonec vedl k dobrému výsledku. Velkým tématem je také odměňování justičních administrativy. Obě události zároveň mohou opanovat témata v justici i v roce 2024.
Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu
Událostí roku 2023 v justici byla personální obměna Ústavního soudu. Z části se stalo, co mnozí očekávali a co lze považovat za logické a „přirozené“ – předsedou Ústavního soudu je Josef Baxa, jeho soudcem Zdeněk Kühn. Další tři nominace, Jan Wintr, Daniela Zemanová a Veronika Křesťanová, insidery nepřekvapily, ale nebyly už tak samozřejmé jako jména Baxa a Kühn. A objevila se i kvalitní jména, která by si před rokem nejspíše tipl málokdo – Kateřina Ronovská, jež se stala i místopředsedkyní soudu, a Lucie Dolanská Bányaiová. První část asi nejdůležitější personální pravomoci, kterou prezident republiky Petr Pavel v tomto svém mandátu uplatní, zvládl nakonec úspěšně, a nic na tom nemění ani určité peripetie, které nominační proces provázely.
Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu
V roce 2023 si připomněl Nejvyšší soud třicet let své novodobé existence, a proto nelze odpovědět jinak než že právě pořádání mezinárodní konference, která se při této příležitosti konala ve dnech 14.-15. září, byla z mého pohledu jednou z hlavních událostí v justici. Na konferenci vystoupili nejvýznamnější zástupci evropské justice v čele s předsedou Soudního dvora Evropské unie Koenem Lenaertsem, předsedkyní Nejvyššího soudu Nizozemska Dineke de Groot a předsedou Nejvyššího soudu Finska Tatu Leppänenem, kteří se podělili o svůj pohled na roli nejvyšších soudů při poskytování účinné právní ochrany.
Luboš Dörfl, předseda Vrchního soudu v Praze
Za jednu z nejdůležitějších událostí minulého roku jednoznačně považuji úspěšné vyjednávání zástupců justice s Ministerstvem financí o platových poměrech zaměstnanců soudu. Výsledek této dohody byl velmi důležitým a opravdu potřebným signálem pro dlouhodobě podhodnocený administrativní personál justice, který musí vědět, že na něj vedení soudů nezapomnělo. Doufejme, že se stane i určitým precedentem pro emancipaci justice při vyjednávání střednědobých a dlouhodobých potřeb soudnictví. Další nepřehlédnutelné, avšak přirozeně očekávané změny spočívaly v zásadní personální obměně Ústavního soudu a výběru jeho nových představitelů.
Robert Němec, předseda České advokátní komory
Do justiční historie se rok 2023 podle mého názoru zapíše způsobem výběru ústavních soudců. Snaha o jeho transparentnost je chvályhodná, a i přes určité počáteční porodní bolesti vedla nakonec k dobrému výsledku. Rozhodně vítám prozatím alespoň první advokátku, která byla v prosinci k Ústavnímu soudu jmenována. Pevně věřím, že jen u jednoho „advokátního“ jmenování nezůstane a v příštím roce přibydou další.
Už se budu opakovat, ale jsem hluboce přesvědčen, že pro kvalitní fungování Ústavního soudu je širší zastoupení advokátů a advokátek z praxe naprosto nezbytné a v zahraničí je zcela běžné. Zejména, má-li být Ústavní soud nejen uvážlivým strážcem hodnot demokratického právního státu, ochráncem základních práv a svobod, ale má-li i pomáhat zachovávat důvěru jednotlivých občanů v právo, pak advokáti jsou těmi, kteří nikdy nezapomínají pro les vidět jednotlivé stromy, pokud to mohu takto obrazně vyjádřit.
Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva
Velký senát Evropského soudu pro lidská práva v červnu 2023 napravil vadné rozhodnutí jednoho ze svých senátů a potvrdil souladnost českého kárného řízení proti exekutorům s evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod v případu Grosam proti České republice (rozhodnutí č. 19750/13 z 1. 6. 2023; národním soudcem za Českou republiku byl v té věci Pavel Simon). Na toto rozhodnutí navazuje i další výborové rozhodnutí ESLP ve věci Usnul proti České republice (č. 31399/14) z října 2023.
Soud rozhodl, že podle českého práva kárné řízení proti exekutorovi nezahrnuje rozhodování o „trestním obvinění“ ve smyslu článku 6 odstavec 1 Úmluvy, a proto toto řízení nevyžaduje dvoustupňovost řízení. Kárné řízení proti exekutorům, a tedy i soudcům a státním zástupcům, neporušuje Úmluvu a z pohledu ESLP tedy není třeba provádět změny v této oblasti. Čeká republika by se spíše mohla zaměřit na větší ochranu práv obětí v trestním řízení (což v roce 2023 potvrdila zejména judikatura českého Ústavního soudu). I ESLP na to poukázal v případě V. proti České republice (rozsudek č. 26074/18 z prosince 2023).
Libor Vávra, prezident Soudcovské unie
Nové obsazení významné části Ústavního soudu a charakter celého procesu výběru je asi zásadním tématem v justici pro tento rok. Krok pana prezidenta, který oslovil celou řadu subjektů s žádostí o nominace vhodných kandidátů a následný výběr jím jmenovaným panelem až po nebývale tvrdou diskusi senátorů nad některými kandidáty, to vše jsme v rámci soudnictví debatovali častěji, než kdy jindy.
Petr Novák, předseda Krajského soudu v Ostravě
Nemohu jinak, než za „událost roku“ označit letošní uplatnění úsporných opatření na justici pro rok 2024. Justice je oblastí dlouhodobě podfinancovanou. Obávám se, že uplatnění aktuálních úsporných opatření v justici a jejich dopad v roce 2024 představuje překročení pomyslného prahu udržitelnosti fungování zejména soudnictví v současných parametrech.
Tomáš Valášek, ředitel společnosti Insolvence 2008
V oblasti insolvenčního práva považuji za hlavní událost roku přijetí zákona o preventivní restrukturalizaci, díky kterému firmy získaly novou možnost, jak se zbavit dluhů, aniž by musely vyhlašovat úpadek. Jde o jistou formu ekonomického restartu, kdy preventivní restrukturalizace umožňuje podnikatelům ve finančních obtížích pokračovat. Nevzdávají se tak kormidla vedení společnosti a mohou se na řešení problémů domluvit s vybranou skupinou věřitelů. Zároveň nezískají ani cejch firmy v insolvenci, kdy podáním insolvenčního návrhu ztrácejí podnikatelé moc nad majetkem firmy a jejich další osud je v rukou soudců a věřitelů. Preventivní restrukturalizace je naopak víc neformální a soud do ní na rozdíl od insolvence nemusí vůbec zasahovat.
Radim Neubauer, prezident Notářské komory
Podle mého názoru byla událostí v justici v roce 2023 obnova podstatné části soudců Ústavního soudu i jeho předsedy, a to i z pohledu historicky první možnosti profesních komor a jednotlivých článků justice doporučit prezidentovi republiky své kandidáty. Významná v tomto směru byla i pozornost, jaká byla některým kandidátům ze strany médií věnována a její vliv na vlastní schvalovací proces. Celkově však proces výběru ústavních soudců působí poněkud rozpačitým dojmem.
Eva Paseková
