Zavedení ochrany oznamovatelů nezákonných praktik může být pro firmy přínosné, protože loajální zaměstnanci mohou být nejlepší ochranou jejich majetku a reputace. ČTK to řekla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová. Pro podniky ale bude zavedení systému takzvaného whistleblowingu podle ní znamenat další povinnost a administrativní zátěž.
Povinnost zavedení ochrany oznamovatele se od dnešního dne týká i malých a středních firem s 50 a více zaměstnanci. Musí stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. V případě promeškání lhůty hrozí podnikům sankce jeden milion korun. Doposud se povinnost týkala jen velkých společností nad 250 zaměstnanců.
Právě střední firmy v ČR tvoří většinu. „Firmy mohou oznamovací systém neboli etickou linku, rozšířit i na další nekalosti jako například obtěžování na pracovišti, šikanu či bossing,“ uvedl ředitel rizikového poradenství společnosti BDO Stanislav Klika. Pro firmy se podle něj zákon může stát velkým přínosem, jelikož se díky němu mohou rychleji dozvědět o porušování závazných pravidel, zamezit mu a zabránit dalším škodám, ať už finančním, či reputačním. U světových firem je kanál pro oznamování téměř samozřejmostí, podle dat za loňský rok ho má zřízený 70 procent z nich, dodal.
„Pro řadu menších či středních společností bez napojení na nadnárodní skupiny je toto téma stále nové a vnímají jej pouze jako další administrativu navíc,“ sdělil ČTK Vít Havrda z advokátní kanceláře KODAP Legal. „Firmám doporučuji neotálet, ať se zbytečně nestane, že pracovníci budou problémy ventilovat veřejně, ať už na stránkách hodnocení firem, nebo dokonce v médiích,“ doplnil advokát kanceláře Sedlakova Legal Jiří Hradský.
Právníci radí, aby si firmy v první řadě určily bezpečné oznamovací kanály, přes které budou písemná, ústní a osobní oznámení přijímat. Dalším krokem je určení příslušného člověka či lidí odpovědných za prošetření oznámení. Tito lidé musí podle zákona zachovávat mlčenlivost, v případě jejího porušení jim hrozí sankce do 100.000 korun. Dalším krokem je vyvěsit na webu firmy informace, kdo je touto styčnou osobou, jaké jsou oznamovací kanály a že oznamovatel může využít i oznamovací systém ministerstva spravedlnosti. Firma také musí přijmout novou směrnici, která nastavuje pravidla pro řešení oznámení a přijímání opatření, a rovněž by podle právníků měla proškolit své vedení i personál.
Zákon o oznamovatelích protiprávního jednání, který je účinný od letošního srpna, chrání tzv. whistleblowery před případnou odvetou zejména ze strany zaměstnavatelů – například před propuštěním, snížením mzdy nebo přeložením na jiné místo. Předpis se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun. Ochrana zahrnuje jak samotné oznamovatele, tak i jejich blízké a lidi, kteří se na přípravě oznámení podíleli. Za vědomě nepravdivé oznámení může oznamovatel dostat postih do 50.000 korun.
(čtk)
