Plénum Ústavního soudu (ÚS) se bude znovu zabývat návrhem na zrušení paragrafu občanského zákoníku, který pro úřední změnu pohlaví vyžaduje operaci, sterilizaci a přeměnu pohlavních orgánů. Jeden ze tříčlenných senátů předal plénu, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň, podnět stěžovatele, jehož kasační stížnost v srpnu zamítl Nejvyšší správní soud (NSS). Na procesní posun dnes na síti X upozornil soudce NSS Tomáš Langášek. Informaci potvrdila mluvčí ÚS Kamila Abbasi.
Tříčlenný senát, který se individuální ústavní stížností dosud zabýval, tvoří momentálně Pavel Šámal, Jan Wintr a Jaromír Jirsa, jenž byl soudcem zpravodajem. Zákony ale smí posuzovat, a případně rušit, jen plénum. Když se ÚS problematikou zabýval naposledy, návrh na zrušení právní úpravy zamítl. Šámal a Jirsa k nálezu z roku 2022 uplatnili odlišná stanoviska. Wintr patří k novým členům soudu, tehdy proto ještě nerozhodoval.
Ústavní stížnost spojená s novým návrhem na zrušení části občanského zákoníku směřuje proti rozhodnutí NSS, který v srpnu zamítl stížnost člověka, jenž se narodil jako žena, avšak identifikuje se jako muž. Matrika nevyhověla žádosti o úřední změnu pohlaví na mužské, včetně zapsání mužského jména a mužské podoby rodného čísla, neboť nepodstoupil chirurgický zákrok spojený se znemožněním reprodukční funkce, jak vyžaduje zákon. NSS v rozhodnutí zdůraznil princip zdrženlivosti v podobných otázkách a také ochranu základních přirozených atributů rodiny a rodičovství.
Stěžovatel, jehož NSS označoval podle jeho přání v mužském rodu, tvrdil, že podmíněnost změny pohlaví provedením chirurgického zákroku je protiústavní. Je prý v rozporu se základním právem na zachování lidské důstojnosti a na respektování soukromého a rodinného života, navíc je v rozporu se zákazem mučení.
NSS tehdy zároveň odmítl přerušit řízení a vznést návrh ÚS, aby ustanovení občanského zákoníku zrušil, a to s vysvětlením, že ÚS se podobným návrhem nedávno zabýval a zamítl jej. Stěžovatel podle NSS nepředestřel nic nového, co by mělo vést k opětovnému otevření otázky. „Takovým důvodem nemůže být ani změna v obsazení ÚS, neboť i ÚS sám v jakémkoli personálním složení je vázán svým nálezem,“ stálo v odůvodnění. Nakonec se ale problematika na plénum ÚS vrátí díky individuální stížnosti člověka, jehož se spor týká.
Advokát Petr Kalla už po rozhodnutí NSS avizoval, že je připraven podat jménem klienta nejen ústavní stížnost, ale obrátit se také k evropskému soudu. Postoj NSS je podle advokáta v rozporu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.
(čtk)
