Stanovení nepřímých nákladů sbírky, přesné ceny prodávaného předmětu a procenta příspěvku do sbírky, ale také vyloučení sběru prostředků na bankovní účet z definice sbírky, možnost zákazu sbírek na určitých místech v obci nebo náhrada potvrzení organizátora o bezdlužnosti za čestné prohlášení. Novela zákona o sbírkách řeší nekalou konkurenci.
Jak vyplývá z důvodové zprávy, stanovení ceny předmětu nebo vstupenky a minimální výše příspěvku do sbírky na 40% z ceny předmětu souvisí se snahou zamezit komerčnímu prodeji pod pláštíkem sbírky na ulicích a prostranstvích, kde je tržní prodej zakázán.
Sbírky podle zákona o sbírkách mohou pořádat jen právnické osoby.
Praha a pouliční prodej vydávaný za sbírku
„V aplikační praxi se pak jmenovitě Magistrát hlavního města Prahy setkává s nežádoucí praxí, kdy fakticky dochází k nabízení zboží a služeb, na místě jinak zakázaném tržním řádem, a to jako propagaci osvědčené sbírky. Zákonem č. 117/2001 Sb. stanovená minimální výše příspěvku 40 % z ceny předmětu nebo vstupenky by takové praxi měla efektivněji bránit, neboť má za cíl zamezit komerční povaze takto konaných sbírek. Předmětem změny není navýšení prodejních cen předmětů nebo vstupenek o 40 %, ale navýšení podílu příspěvku do sbírky, a to minimálně na 40 % daných prodejních cen,“ uvádí k tomu vnitro v důvodové zprávě.
Zmíněných 40% se podle zprávy navrhuje po konzultaci s Fórem dárců a dalšími neziskovými podnikateli. „V souvislosti s touto změnou se navrhuje také doplnit jako povinný údaj příslušných evidencí cenu předmětu nebo vstupenky, od níž se výše příspěvku odvíjí,“ vysvětluje důvodová zpráva, proč bude napříště součástí ohlášení sbírky cena předmětu.
Nový odstavec §12 má proto jedinou větu: „Výše příspěvku musí činit nejméně 40 % z ceny předmětu.“ Pokud je sbírka pořádána prostřednictvím vstupenek na nějakou akci, bude pro výši příspěvku platit totéž – 40% ceny vstupenky je příspěvek na sbírku.
Řeší se nekalý boj v cestovním ruchu
Kromě tohoto dostanou města další nástroj – úplný zákaz některých sbírek na určitých místech v obci: „(2) Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou místa, na kterých nelze konat sbírku prováděnou prodejem předmětů, prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce nebo jiným způsobem podle § 9 odstavce 2, pokud se jedná o prodej předmětů nebo služeb v oblasti cestovního ruchu,“ uvádí nově navržený § 15.
Také toto ustanovení souvisí s konkurenčním bojem v cestovním ruchu: „Zakotvuje se oprávnění obcí pomocí obecně závazné vyhlášky regulovat na svém území konání sbírek, které jsou realizovány prodejem předmětů a služeb v cestovním ruchu (suvenýry, zážitky, atraktivity, průvodcovské služby atp.), a tak zabránit negativním důsledkům realizace veřejných sbírek kontaktním způsobem na místech, kde jsou takové aktivity nežádoucí např. z dopravních, bezpečnostních či turisticko-estetických důvodů,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
„Může se jednat o místa, na nichž je prodej takových předmětů či vstupenek, pokud není spojen s veřejnou sbírkou, zapovězen tržním řádem a důvody pro takový zákaz lze v konkrétním případě vztáhnout i na stejným způsobem uskutečňované veřejné sbírky,“ vysvětluje dále vnitro.
Sběr peněz na účet se za sbírku nepovažuje
Naopak mnohem snáze uskutečnitelné bude shromažďování peněz od dárců na bankovní účty. Tato činnost má být vyloučena z definice regulované sbírky podle zákona o sbírkách. Za sbírku se nově nepovažuje „shromažďování peněžních příspěvků na bankovním účtu, pokud nebylo jako sbírka podle tohoto zákona dobrovolně oznámeno a její konání osvědčeno“, navrhuje vnitro nový bod v definici sbírky.
Napříště budou režimu zákona o sbírkách podléhat sbírky konané bezhotovostním způsobem jen na základě dobrovolného rozhodnutí jejich pořadatelů, uvádí důvodová zpráva.
„U těchto sbírek totiž nehrozí stejné riziko zneužití jako v případě sbírek konaných hotovostním způsobem a jejich stávající povinné podřízení režimu zákona č. 117/2001 Sb. se jeví jako nadbytečná administrativní zátěž. Veřejnou kontrolu a důvěryhodnost prováděného sběru finančních prostředků vůči veřejnosti lze zajistit i jinými prostředky než kontrolou ze strany krajských úřadů, například prostřednictvím transparentních účtů, auditem hospodaření apod.,“ odůvodňuje vnitro návrh.
Odsouzený přestupník už sbírku neuspořádá
U pořadatelů sbírek podle zákona pak novela nahrazuje povinné potvrzení o bezdlužnosti za čestné prohlášení. Dále prodlužuje ohlašovací lhůty a rovněž rozšiřuje výčet nákladů sbírky o „nepřímé náklady“, sloužící k dosažení účelu sbírky.
„Demonstrativně se v definici uvádí i příklady takových nákladů, a to náklady na odměny pracovníků a náklady spojené s užíváním objektů a náklady na služby. Zmíněné náklady musí splňovat obecnou definici, tedy se bude jednat o podíl na nákladech vedení a administrativy organizace zajišťující realizaci účelu, k němuž se sbírka konala, na provoz (včetně případného pronájmu) centrály této organizace, dopravy či skladišť apod.,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Mezi taxativně jmenované důvody zákazu vydání osvědčení pro sbírku naopak přibývá spáchání přestupku proti sbírkovému zákonu právnickou osobu. Osvědčení nedostane: c) právnická osoba, která konání sbírky oznámila, byla v posledních 5 letech pravomocně uznána vinnou ze spáchání více než jednoho přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a), l), n), p), q), r), s) nebo t).
Irena Válová
