Vazební věznice Ilustrační foto: Vězeňská služba ČR

ÚS otevřel cestu k vyššímu odškodnění za trvalé zdravotní následky vazby

Ústavní soud (ÚS) otevřel cestu k vyššímu odškodnění pro muže, jenž má jako následek vazby doživotní zdravotní problémy. Rozvinula se u něj těžká posttraumatická stresová porucha, pobírá invalidní důchod. Po letech soudního „ping-pongu“ získal odškodnění 448.080 korun. Nyní musí znovu rozhodnout Městský soud v Praze, plyne z nálezu zpřístupněného na webu soudu.

„ÚS, navzdory své zdrženlivosti, shledal zcela nepřiměřený vztah mezi přiznanou výší odškodnění a způsobenou újmou,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Wintra. Soudy porušily ústavní princip plné náhrady újmy.

V době, kdy se muž dostal do vazby, mu bylo zhruba 25 let. Obtíže, které se poté rozvinuly, mu převrátily život naruby a žádná částka patrně nemůže plně kompenzovat důsledky, míní ústavní soudci.

„V souladu s výše popsaným ústavním principem plné náhrady újmy je však nutné stěžovateli poskytnout alespoň takové odškodnění, které se jeví slušným, důstojným a rámcově přiměřeným. Částka ve výši 448.080 Kč takovým odškodněním není,“ uvedl ÚS.

Muž skončil ve vazbě v červnu 2012 v souvislosti s trestním stíháním pro zpronevěru. Na svobodu se dostal o měsíc později. V následujícím roce jej soud zprostil obžaloby. Uznal jej však vinným z úvěrového podvodu. Při sjednávání úvěrové smlouvy na opravu rodinného domu uvedl nepravdivý údaj o výši příjmů. Úvěr však řádně splácel a nezpůsobil škodu. Trestní stíhání pro tento skutek nesouviselo s vazbou, ta se týkala údajné zpronevěry, za kterou odsouzen nebyl.

ÚS podle dnešního nálezu chápe, že nelze zcela předejít situacím, kdy jsou u konkrétního člověka naplněny zákonné podmínky vazby, avšak později je zproštěn. Podobné situace jsou nevyhnutelnou součástí systému trestního práva, nelze tedy mluvit o selhání systému.

„Selháním je však způsob, jakým se stát k odškodnění újmy způsobené stěžovateli postavil. Dojde-li skutečně v důsledku vazby k takto intenzivní újmě, stát se k jejímu odškodnění musí ‚postavit čelem‘, čehož součástí je, aby přiznaná částka byla v mezích slušnosti,“ stojí v nálezu. Stanovení přiměřené sumy nyní bude úkolem městského soudu.

(čtk)