Státní plány na ovládnutí společnosti ČEZ odrazují firmy, aby vstupovaly na pražskou burzu a ohrožují investice, na sympoziu Ekonomického deníku Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce to uvedl investor a podnikatel Ondřej Tomek. Snahy státu vnímá jako útok na minoritní akcionáře. Alfou a omegou funkčního kapitálového trhu je přitom podle Tomka právě ochrana jejich práv.
„Představte si, co by se stalo, kdyby americká vláda udělala útok na minoritního akcionáře, jakýmkoliv způsobem. To je v podstatě větší, než útok na Kapitol,“ uvedl Tomek.
Záměry státu vytěsnit minoritní akcionáře podle podnikatele dostávají do nejisté situace i pražskou burzu. Ta je podle Tomka nerozvinutá a zhruba 50 až 60 procent obchodů se na ní týká společnosti ČEZ.
„Polovina celkové kapitalizace burzy, a více jak polovina jejích obchodů, stojí na ČEZu. V okamžiku, kdy se stáhne, tak všechny firmy, které na burzu natekly, patrně budou v prostředí, které nebude zajímavé pro žádné zahraniční investory. Burza se stane totálně marginální, bude v opičím stádiu vývoje,“ uvedl na sympoziu Tomek.
Celá kauza okolo společnosti ČEZ, kde má aktuálně stát 70 procent akcií, má podle Tomka fundamentální dopad do budoucnosti firem, které by měly zájem své akcie na pražskou burzu dát.
Na sympozium Ekonomického deníku také konstatoval, že velké světové firmy se skládají většinou ze shluku minoritních akcionářů. Ke společnosti ČEZ se na sympoziu vyjádřil i vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), je to podle něj kapitola sama o sobě.
Jednodušší garance pro nové jaderné bloky
A téma rezonovalo také na předešlé společné akci Ekonomického deníku a České justice na téma Právo v energetice. Například poslanec a předseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ivan Adamec (ODS) považuje stoprocentní ovládnutí společnosti ČEZ státem za špatnou cestu.
Přítomnost minoritních akcionářů je pro tuto energetickou společnost do značné míry prospěšná. „I díky minoritním akcionářům je v ČEZ relativní pořádek. Položil bych jinou otázku. Dokážete si představit, jak by ČEZ vypadal, kdyby nedošlo k jeho částečné privatizaci? Já si to představit dovedu, znám stoprocentně státní podniky, které dopadly velmi špatně,“ upozornil Adamec.
Podle názoru místopředsedy Poslanecké sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) zda by měl jít stát spíše „francouzskou cestu“ – a odkoupit akcie od menšinových akcionářů za férovou cenu. „Akcie by mohl odkoupit přímo ČEZ, ale musíme k tomu dodat, že v tom případě by ČEZ nemohl státu vyplácet dividendu. To si musí uvědomit současná vláda i vlády budoucí,“ řekl Havlíček.
A proč by měl být ČEZ stoprocentně pod státní kontrolou? Vrchní ředitel sekce energetiky a jaderné energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla uvedl, že by bylo o něco jednodušší získat schválení státní podpory a garancí pro nové jaderné bloky v Dukovanech a Temelíně.
„Ale zároveň není pravda, že když bude ČEZ stoprocentně státní, tak budeme mít levnější elektřinu,“ konstatoval Neděla. Proces úplného ovládnutí společnosti ČEZ státem by ale byl podle Neděly natolik komplikovaný, že jej nepovažuje za reálný.
Návrh zákona, známý jako Lex ČEZ, jinak novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev čeká už řadu měsíců na schválení v Poslanecké sněmovně. „Měla to být rychlá transpozice. A byla by, kdyby tam nebyla přifařena neústavní regulace, která měla umožnit jednodušší rozdělení společnosti ČEZ. Teď nevědí, jak z toho ven,“ uvedl již dříve pro Ekonomický deník právník Petr Bezouška, který se dění okolo novely zákona o přeměnách dlouhodobě věnuje.
Novelu zákona by měl také dnes, tedy 31. ledna, projednávat ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny, který návrh už několikrát odložil.
Tereza Čapková, Ekonomický deník
