Neposkytnutí nepravomocného rozsudku v kauze exposlance Dominika Feriho Obvodním soudem pro Prahu 3 má logiku, míní místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. „Jde o vyvažování dvou zájmů. Obecně si myslím, že rozsudky, a to i prvostupňové, mají být veřejně dostupné. Justice se nemá schovávat. Na druhé straně je ale vždy třeba zvažovat zájem na ochraně obětí trestných činů,“ řekl Šuk České justici s tím, že zrovna v případě Feriho, v níž se na veřejnost dostala identita obětí, jde o situaci, kdy právo nenabízí jednoznačnou odpověď. Sám by byl i pro prolomení tajemství, jak jednotliví soudci hlasují v senátech.
Obvodní soud pro Prahu 3 neposkytne veřejnosti na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím anonymizované písemné odůvodnění rozsudku v kauze bývalého poslance Dominika Feriho, který byl loni v listopadu nepravomocně odsouzen ke tříletému vězení za dvě znásilnění a pokus o znásilnění. Odmítnutí žádosti zdůvodnil soud ochranou obětí trestných činů a také tím, že rozhodnutí není pravomocné a v případu bude ještě rozhodovat Městský soud v Praze.
Soudy ale zpravidla nepravomocné rozsudky poskytují – některé méně, jiné více ochotně. „Ministerstvo se bez znalostí konkrétních podrobností nemůže relevantně vyjádřit, ale obecně platí, že je možné rozsudky v režimu InfZ poskytnout. Věc ale může být i poněkud složitější, protože je-li z žádosti o informace dovoditelné, že je žadateli známá identita dotčených osob (např. účastníků, svědků apod), a anonymizace rozsudku by pak postrádala smysl, může dojít k vzájemnému střetu dvou veřejných subjektivních práv – práva na informace a práv spojených s ochranou osobnosti a ochranou osobních údajů dotčených osob,“ řekl České justici mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Řešení by podle něj spočívalo v provedení tzv. testu proporcionality, ve kterém by se konkurující práva vzájemně poměřila, a to s akcentem na veřejný zájem veřejnosti na poskytnutí informací, a který povinné subjekty musí provádět v každém konkrétním případě s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem daného případu.
Reakci soudu na Facebooku České justice kritizovalo v diskuzi mnoho právních profesionálů. „Je to protizákonné,“ napsala například advokátka Klára Samková. „Není to správné, je to velmi nedůvěryhodné. Navíc ze zákona má veřejnost právo na rozsudky. Ochranu obětí mohou provést anonymizací osobních údajů, nikoliv tutláním. Jiný soud mi taky neposkytl rozsudek, podala jsem správní žalobu,“ uvedla zase advokátka specializující se na problematiku lidských práv Zuzana Candigliota.
Šuk: Justice se nemá schovávat
Soud v odůvodnění odpovědi na žádosti novinářů uvedl, že musí chránit zvlášť zranitelné oběti. „Již z podstaty věci je nepochybné, že požadované rozhodnutí je protkáno velkým množstvím intimních detailů o poškozených, o jejich sexuálním životě a o dopadech posuzovaných činů na jejich psychiku. Povinný subjekt proto při posuzování žádosti musel zvážit zejména ochranu práv a svobod (nejen) poškozených trestným činem, ale na druhé straně i ve vztahu k obžalovanému ctít zásadu presumpce neviny, když do pravomocného skončení věci je nutno na obžalovaného hledět jako na nevinného,“ uvedl soud v rozhodnutí. Dále argumentoval i presumpcí neviny. Soud zároveň naznačil, že i v případě pravomocně skončené věci ale nebude zřejmě možné rozsudek poskytnout.
V případě Feriho nelze podle Šuka pominout, že identita obětí do médií unikla. „V takové situaci musí soud posuzující žádost o poskytnutí rozsudku o to více zvážit, jaké důsledky může mít pro oběti zpřístupnění rozsudku, obsahujícího pravděpodobně řadu velmi intimních detailů. Riziko jejich další viktimizace tu bezesporu je“. Obecně je nicméně podle Šuka chybou, aby se justice jakkoliv schovávala. „Pokud bych byl hodně kacířský, tak řeknu, že by mělo být známo i to, jak jednotliví soudci hlasují. Uvědomuji si, že to není obecně přijímaný názor. Soudce se ale nemá schovávat, musí být schopen obhájit svá rozhodnutí, včetně toho, jak hlasoval,“ dodal.
Prolomit tajnost hlasování porady soudců v senátech navrhuje ministerstvo spravedlnosti v novele zákona o kárném řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Vysvětluje to případy, kdy je soudce kárně žalován za nedodržení právního názoru nadřízené instance, ale žalobce neví, jak soudce hlasoval. Jak Česká justice informovala, soudy se proti tomu ohradily.
Feri obžalobu popírá
Feri se podle nepravomocného rozsudku obvodního soudu dopustil tří skutků. Dva se podle obžaloby staly v březnu a v listopadu roku 2016 v jeho bytě v Praze 3. Feri podle verdiktu obě dívky, kterých se skutky týkají, přes jejich nesouhlas líbal a osahával a následně s nimi prováděl různé sexuální praktiky. Jedné z nich bylo v té době 17 let. Třetí incident se stal podle rozsudku v roce 2018, kdy si Feri pozval do Poslanecké sněmovny ženu kvůli možné pozici stážistky. Ženu se podle soudu pokoušel líbat a osahávat, podařilo se jí ale odejít, obžaloba proto případ kvalifikuje jako pokus o znásilnění.
Feri obžalobu už dříve opakovaně popřel, odmítl, že se dopustil jakéhokoli sexuálního násilí. U hlavního líčení i ve své závěrečné řeči opakovaně poukazoval na údajné rozpory ve výpovědích žen. Řekl také, že policie a státní zástupce k jeho případu přistupují alibisticky. Stíhání pro něj znamenalo destrukci pracovního, ale i osobního života, uvedl. Po vynesení rozsudku novinářům řekl, že je z rozsudku zklamaný, doufá v to, že odvolací soud bude mít na případ jiný názor.
Kvůli ochraně obětí bylo hlavní líčení z velké části neveřejné. Za zavřenými dveřmi vypovídaly nejen poškozené ženy, ale také znalci. Vyhlášení rozsudku se uskutečnilo veřejně, soudkyně své rozhodnutí také slovně odůvodnila. Televize Nova ale na svých stránkách živě odvysílala celé vyhlášení rozsudku, které obsahovalo i osobní údaje poškozených. Televize se hájila mimo jiné tím, že nemohla předjímat, co bude obsahem rozsudku a v dalším zpravodajském pokrytí se osobní údaje neobjevily. Úřad pro ochranu osobních údajů zahájil s televizí kvůli odvysílání rozsudku správní řízení, jeho mluvčí Milan Řepka uvedl, že dosud nebylo ukončeno.
Eva Paseková
