Plná moc splňovala zákonem dané požadavky a jelikož ji do řízení vnesl sám účastník, nemohlo být sporu o tom, že tím projevil vůli být zastupován konkrétním zástupcem, uvedl NSS Foto: Pixabay

NSS se zastal muže, který dostal pokutu. Plná moc nemusí být vyhotovena na samostatné listině

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS) rozhodl, že plná moc nemusí být vyhotovena na samostatné listině a nemusí být opatřena akceptační doložkou ze strany zmocněnce nebo jeho podpisem. Šlo o případ, kdy muž spáchal přestupek, za což mu byla od Krajského úřadu Moravskoslezského kraje uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a chtěl být zastupován na základě plné moci.

Muž prostřednictvím datové schránky zaslal na Krajský úřad Moravskoslezského kraje plnou moc, podle které ho měl v řízení o přestupku zastupovat jeho zástupce. Správní orgán ale takové sdělení nepovažoval za plnou moc a žádal o její doložení. Na výzvu však ani jeden z mužů nereagoval. Úřad navíc takové jednání považoval za obstrukce. Muž se bránil soudně.

Krajský soud poté dospěl k závěru, že žalobcovo podání splňovalo všechny znaky plné moci, neboť z něj byla zřejmá vůle nechat se v konkrétním řízení zastoupit konkrétně určenou osobou. Z judikatury neplyne, že by měla být plná moc udělena na samostatné listině či jasně nadepsaná slovy „plná moc“. Soud také odmítl, že by šlo ze strany muže o obstrukce. Krajský úřad pak podal kasační stížnost.

NSS v čerstvém rozhodnutí shrnul, že písemná plná moc předkládaná účastníkem řízení k prokázání zmocnění k zastoupení podle § 33 odst. 1 správního řádu nemusí být vyhotovena na samostatné listině a nemusí být opatřena přijetím (akceptační doložkou) ze strany zmocněnce či podpisem zmocněnce. Pokud účastník řízení předloží plnou moc jako součást podání a bez podpisu zmocněnce, nemůže to samo o sobě založit pochybnosti správního orgánu o zastoupení a není to důvodem k tomu, aby účastníka řízení či jeho zmocněnce vyzval k odstranění vad plné moci.

„Pokud správní orgán I. stupně reagoval na žalobcovo podání tak, že jej a jeho zmocněnce vyzval k doplnění podání a zaslání plné moci, aniž k tomu měl jiné důvody, postupoval přinejmenším v rozporu se zásadou hospodárnosti, vyjádřenou v § 6 odst. 2 správního řádu, neboť samotné podání již obsahovalo plnou moc se všemi náležitostmi,“ uvádí se v rozhodnutí. Úřad je nyní povinen žalobci k rukám jeho zástupce uhradit náhradu nákladů řízení ve výši 6 800 Kč.

(epa)