Danuše Nerudová (45; nestranička za STAN) - ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity, loni v lednu kandidovala na funkci prezidentky republiky Foto: STAN

Nerudová: Evropská komise se musí zabývat bydlením či duševním zdravím mladých

Z Green Dealu potřebujeme udělat Real Deal. To by měl podle lídryně kandidátky za STAN do Evropského parlamentu Danuše Nerudové být jeden z hlavních cílů nového Evropského parlamentu. Evropská komise by se také podle ní měla aktivně zabývat sociální a společenskou situací mladé generace, říká v rozhovoru pro Českou justici.

Jaká jsou podle vás tři nejvýznamnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu v České republice?
Migrace, bezpečnost, potřeba nastartovat ekonomiku Evropy a zvýšit rozumnými opatřeními její konkurenceschopnost. 

Které tři největší úkoly se rýsují před nově zvoleným Evropským parlamentem? Kterým agendám by se měl prioritně věnovat a přinést celoevropské řešení?
Potřebné úpravy Green Dealu tak, aby se do něho promítly rozumné změny, které na jedné straně povedou k úspěšnému boji s dopady klimatických změn (sucho ve studních, nízká kvalita půdy či extrémní výkyvy počasí) i k větší ochraně naší přírody a na straně druhé ke zmírnění dopadů tohoto smysluplného boje na evropskou ekonomiku. Potřebujeme z Green Dealu udělat Real Deal. V rámci těchto změn musíme také zajistit financování náročné transformace. Navrhujeme, aby co nejrychleji byl dokončen jednotný kapitálový trh EU a mohlo dojít k dostatečné akumulaci soukromých investic k financování zelené transformace.  Aktuální nedostatek finančního kapitálu k provedení zelené transformace navrhujeme řešit částečně prostřednictvím vydání „zelených“ evropských bondů, kterými získáme více peněz na zvýšení kvality života v regionech a uděláme ekologická řešení (soláry na střechy, tepelná čerpadla či komunitní energetika) dostupná široké veřejnosti. 

Dokončení jednotného kapitálové trhu v EU vnímáme jako zcela zásadní předpoklad pro zvýšení konkurenceschopnosti Evropy i s ohledem na doporučení italského expremiéra Letty a očekávanou zprávu italského ekonoma a politka Maria Draghiho. Evropa potřebuje více inovací než regulací.

Jaké inovace máte na mysli?
Je na čase například začít debatu o zrušení reportování ESG a zajistit větší předvídatelnost pro evropský průmysl. 

A třetí zásadní priorita pro nový Evropský parlament?
Zajištění bezpečnosti na evropském kontinentu. Nejde jen o další podporu statečné Ukrajině, která se brání odporné ruské agresi, ale také o zvyšující se riziko ze strany Číny a narůstající hybridní hrozby.

Zásadní bude také dotáhnout migrační pakt, který je sice prvním řešením po deseti letech přešlapování na místě, ale potřebuje další kroky. Migraci totiž nevyřešíme tím, že si stejně jako populisté a extremisté dáme na billboard heslo Stop migraci. Nikdo si nepřejeme nelegální migraci a čeká nás ještě celá řada úkolů – od dohod s třetími zeměmi až po větší kontroly migrantů, kteří jsou již na území Evropy až po řešení migrace v původních zemích. 

Na které tři prioritní otázky by se měla zaměřit nová Evropská komise a s jakými návrhy by měla přijít?
Vytvoření dvou pozic – komisaře/komisařky pro obranu, který by koordinoval společný vývoj technologií, inovace i nákup vojenské techniky v rámci obranného průmyslu. A vytvoření pozice evropského komisaře/řky pro realizaci Green Dealu, který by řešil dopady těchto opatření na přírodu ale i průmysl a hledal cesty, jak zvýšit konkurenceschopnost Evropy.

Jako další krok považuji za důležité, aby se Evropská komise začala aktivně zabývat sociální a společenskou situací mladé generace.

Kampaň Danuše Nerudové Foto: STAN

S čím by v tomto směru měla přijít?
Je zásadní přijít s řešením pro zlepšení problémů mladé generace – ať už jde o duševní zdraví, nedostupné bydlení, řešení pracovních podmínek pro mladé. Důležité je také změnit systém výběrových řízení do evropských institucí, aby v nich dostala mladá generace šanci a nezvyšoval se nám i nadále průměrný věk evropských úředníků. 
Zásadní je také snížení byrokracie v rámci Evropské unie i jejich institucí. Chybí nám centralizovaný a veřejný index, který by mapoval poznatky kolem byrokracie a její reálný dopad na konkurenceschopnost Evropy. 
A pak je to zajištění bezpečnosti na evropském kontinentě. S tím souvisí řešení migrace a uzavírání dohod se třetími zeměmi. Zároveň větší aktivita Evropské komise v některých zemích, kde Evropa a evropské země vyklidily své pozice a přenechaly je Rusku a Číně. 

Kterou evropskou legislativu, schválenou v průběhu současného funkčního období Evropského parlamentu považujete za nejpřínosnější?
Přínosné legislativy se schválilo více. Osobně bych zmínila věci ze tří různých oblastí. Je to např. Akt o čipech, který přináší větší zajištění bezpečnosti dodávek a odolnost v oblasti polovodičových technologií, které budou klíčové pro další úspěch Evropy. 
Zřízení nástroje pro Ukrajinu, což je mechanismus na podporu obnovy, rekonstrukce a modernizace Ukrajiny v hodnotě 50 mld. eur. Je to hodnotová záležitost, která jasně říká, že odmítáme odpornou Putinovu agresi.
Balík Nature Restoration a obnova přírody – to je další klíčová věc. Adaptační opatření, ochrana půdy i právo nakládat s půdou.  

Bude se muset s některým tématem začít s novou Komisí a novým EP od nuly?
V řadě věcí se bude pokračovat po zvolení nového evropské parlamentu. Za klíčové považuji, abychom ubrali na počtu regulací a více se dívali na kvalitu evropské legislativy a její dopad na život lidí. O to zásadnější je, abychom do Evropy poslali aktivní lidi, kteří budou přinášet vlastní návrhy a hledat podporu pro české zájmy. Odmítám ten český postoj, kdy část našich poslanců v Evropě nic nedělá a pak se vrátí do Česka a nadává na zlý Brusel.

Jakou důležitost přikládáte otázce unijní úpravy délky ochrany patentových práv u léčiv, podporující investice do farmaceutického výzkumu, a tlaku na inovativní farmaceutické firmy, aby dodávaly léčiva také do středně velkých či menších zemí EU, které nepatří k nejbohatším členským zemím?
Nejsem odborník v dané oblastí. Podle mého názoru je zásadní nastavit podmínky tak, aby to neohrozilo vývoj, inovace a zároveň to neodradilo farmaceutické firmy od vstupu na náš trh a to s ohledem na již dnes kritický nedostatek některých léků i jejich často vysokou cenu. Diskutuje se šest let ochrany údajů + dva roky ochrany na trhu, což by mohlo přinést více genetických léků dříve na trh, tím zlevnit zdravotní péči a zároveň diverzifikovat rizika výpadků v případě problémů výrobce. Pro ČR by bylo ale dobré, aby k nám mohlo dodávat více výrobců, to je ale na změně národní regulace a liberálnějšího přístupu MZd a SUKLu.

Eva Paseková