Muž viní Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze z účelového zásahu do soudního řízení, nicotného a neplatného aktu a ze zásahu do své právní sféry nepřípustnou nejistotou. Škola mu ukončila studium. Po námitce, že rozhodnutí rektora mu nebylo doručeno, škola přezkumem rozhodnutí zrušila. Muže tím vrátila do studia. Žalobu i kasační stížnost má škola za absurdní.

Studium muži ukončil děkan VŠE. Akt potvrdil rektor, který loni v březnu odmítl studentovo odvolání. Jenže muž namítl, že mu rozhodnutí nebylo řádně doručeno. Požádal tedy, aby mu bylo zasláno znovu.

Na to VŠE své předchozí rozhodnutí zrušila. Vyplývá to z rozhodnutí o kasační stížnosti proti rozhodnutí rektora. Nejvyšší správní soud stížnost 17. dubna 2025 zamítl. Úplné rozhodnutí NSS je zde:

Jediná nejistota je, že studium ukončeno není

Muž proti zrušení rozhodnutí o zrušení studia podal odvolání, které Vysoká škola ekonomická v Praze zamítla. Následnou žalobu muže na rektora VŠE v Praze odmítl i Městský soud v Praze jako podanou „osobou zjevně neoprávněnou“. Podle soudu muž – žalobce nebyl nijak zkrácen na svých právech. Naopak, šlo o odstranění vadného rozhodnutí.

Městský soud v Praze odmítl argument muže, že poslední rozhodnutí školy o zrušení rozhodnutí o ukončení studia ho uvrhuje do nepřípustné nejistoty. „Jediná nejistota, která z napadeného rozhodnutí pro žalobce plyne, je, že jeho studium není pravomocně ukončeno,“ uvedl Městský soud v Praze. Řízení o ukončení studia totiž stále probíhá, vysvětlil soud.

Mohlo by vás zajímat

Má studovat, nebo nemá studovat?

V kasační stížnosti si muž stěžoval, že městský soud v jeho věci rozhodl bez projednání, jako kdyby bylo zjevné, že žalobu podala osoba zjevně neoprávněná. Taková situace ale podle něho nenastala. Není rozhodné, zda „správní akt formálně zakládá, mění nebo ruší práva či povinnosti, ale zda se závazně a autoritativně dotýká právní sféry žalobce“, citoval judikaturu NSS.

Rovněž zpochybnil, zda bylo rozhodnutí rektora platně vydáno a doručeno a zda bylo možné ho za uvedených okolností zrušit. Současně napadl fakt, že poslední rozhodnutí bylo zrušeno v době, kdy byla podána žaloba proti předchozímu rozhodnutí. Tím škola účelově zasáhla do probíhajícího řízení.

„Stěžovatel má za to, že hrozí právní nejistota, neboť nelze vyloučit, že bude považováno za platné původní rozhodnutí žalovaného o ukončení studia,“ uvedl muž v kasační stížnosti.

Absurdní postup. Přece je zpátky ve hře

Žalovaná Vysoká škola ekonomická v Praze naopak trvá na tom, že rozhodnutí o zrušení studia bylo muži doručeno a nabylo právní moci. „Poté, co žalovaný zjistil vadu řízení, přistoupil k jeho zrušení v přezkumném řízení, aby tím sebe i žalobce ušetřil soudního řízení,“ stojí v podání školy ke kasační stížnosti muže.

Stěžovatel byl tímto postupem „vrácen“ do studia a řízení o jeho odvolání mohlo pokračovat,“ uvedla škola. Podle ní jde o „postup zcela ve stěžovatelův prospěch“.

Postup muže označila škola „za absurdní“. „Případné zrušení přezkumného rozhodnutí by vedlo k ,oživení´ pravomocného rozhodnutí o ukončení studia,“ argumentovala VŠE před Nejvyšším správním soudem.

Řízení o ukončení po zrušení rozhodnutí o ukončení

Nejvyššímu správnímu soudu přísluší se v souzené věci zabývat pouze tím, zda bylo namístě žalobu odmítnout, uvedl v úvodu svého rozhodnutí NSS. Proto se Soud nemohl zabývat nezákonností či nicotností správních rozhodnutí. Kasační námitky k věci samé jsou bezpředmětné, jelikož se městský soud v případě odmítnutí žaloby meritem věci vůbec nezabýval, uvedl NSS.

Stejně tak se soud nemohl zabývat tvrzením porušení postupu ze strany školy. Pokud škola zrušila v přezkumném řízení své rozhodnutí z března 2024 a neinformovala o tom městský soud, šlo podle NSS o „samostatný správní úkon učiněný mimo režim soudního řízení“.

Také podle Nejvyššího správního soudu řízení o odvolání proti rozhodnutí děkana o ukončení studia dále pokračovalo, a to po zrušení pravomocného rozhodnutí o ukončení studia.

NSS: Obnovení studia může mít negativní dopad

V posuzované věci městský soud uzavřel, že nedošlo k zásahu, který by se negativně projevil v právní sféře stěžovatele. S takovým posouzením se ale NSS neztotožnil: „Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že v obecné rovině zrušení rozhodnutí v přezkumném řízení, tedy zrušení rozhodnutí, které je v právní moci, představuje zásah do právní jistoty,“ uvedl NSS.

„Proto ani sama skutečnost, že zrušením rozhodnutí v přezkumném řízení došlo k obnovení studia, nemusí bez dalšího znamenat, že by tím nemohlo dojít k negativním projevům v právní sféře účastníka (zde stěžovatele),“ dodal Nejvyšší správní soud.

Student by musel být konkrétnější

Jenže muž by musel v žalobě uvést, jak byl dotčen nebo jak konkrétně k takovému dotčení jeho práv dochází. To se ale nestalo. „Stěžovatel žádná tvrzení o tom, jakým způsobem by se zrušení rozhodnutí o ukončení studia v přezkumném řízení negativně promítalo v jeho právech a povinnostech, v žalobě neuvedl,“ vysvětlil Nejvyšší správní soud.

Podle NSS proto rozhodnutí VŠE v Praze o zrušení rozhodnutí městský soud „správně vyhodnotil jako stav ve prospěch stěžovatele, který se svými podáními pokoušel docílit zrušení pravomocného rozhodnutí o ukončení studia“.

Vysoká škola následně v prosinci 2024 vydala nové rozhodnutí, k němuž stěžovatel uvedl, že se proti němu hodlá bránit správní žalobou. Rozhodnutí tak bude podrobeno soudnímu přezkumu. „Nelze tedy hovořit ani o tom, že by stěžovateli bylo odepřeno právo na přístup k soudu ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod,“ uvedl NSS. Následně Nejvyšší správní soud odmítl spojení obou věcí.