Policejní prezidium žaloval Rus Rostislav Zorikov za zařazení na seznam nežádoucích osob v Česku. Jenže muž figuruje jako bývalý zeť ředitele ruského výrobce zbraní Borise Obnosova především na českém sankčním seznamu. Na něm zůstal i po rozvodu. Je to trest za historické příbuzné, nesouhlasí. Na seznam se ale dostal usnesením české vlády, a policie ho proto za nežádoucího označit musí.
Rostislav Zorikov nakonec neuspěl ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Policie postupovala správně, což konstatoval už Městský soud v Praze. Aby docílil projednání svého případu, musí muž požádat o výmaz osobních údajů nebo žalovat českou vládu, nikoli brojit kvůli zpracování osobních údajů v policejní evidenci nežádoucích osob.
Úplné rozhodní NSS o kasační stížnosti ze 30. dubna 2025 je zde:
Bývalý manžel a bývalý zeť
Rostislav Zorikov byl zařazen na národní sankční seznam usnesením české vlády na dobu neurčitou v srpnu 2023. V říjnu 2023 byl zápis upraven. Z manžela Olgy Obnosovové a zetě Borise Obnosova se stal bývalý manžel a bývalý zeť.
Původní sankce proti Rusovi podle rozhodnutí Rady EU o omezujících opatřeních proti narušování nebo ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny zůstala. Byl mu zakázán vstup a pohyb na území České republiky. „Je z tohoto důvodu evidován v evidenci nežádoucích osob,“ uvádí se v rozsudku.
Mohlo by vás zajímat
Podle odůvodnění v sankčním seznamu se „Rostislav Andrejevič Zorikov dopouští jednání postižitelného podle rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP“.
Předmětné rozhodnutí Rady vzniklo už v březnu 2014 v reakci na anektování Krymu Ruskem.
Prospěch z bývalých vazeb trvá dodnes
Postižitelné jednání spočívá v tom, že „jako blízký rodinný příslušník (otec nezletilého Obnosovova vnuka, jehož matkou je Obnosovova dcera O. B. Zoriková, bývalá manželka R. A. Zorikova) Borise Viktoroviče Obnosova, generálního ředitele státního holdingu KTRV, který vyrábí zbraňové systémy a dodává je ozbrojeným silám Ruské federace, má z vazby na něj osobní prospěch. Mimo jiné získal a užíval řadu nemovitostí a luxusních vozů, uvádí vláda v sankčním seznamu.
„Na základě rodinných vazeb za trvání manželství s dcerou B. V. Obnosova pojily B. V. Obnosova a R. A. Zorikova také obchodní vazby, ze kterých měl majetkový prospěch trvající dodnes. Tímto jednáním Rostislav Andrejevič Zorikov naplňuje skutkovou podstatu uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. e) a čl. 2 odst. 1 písm. g) rozhodnutí,“ stojí v národním sankčním seznamu.
Žalobce: Stát nemá jiný důvod, než historické příbuzné
S odůvodněním Rus nesouhlasí. Jediný konkrétní důvod pro zařazení na seznam se podle něj opírá o „příbuzenský poměr k jeho bývalému tchánovi, jehož podnikatelská činnost odporuje zájmům České republiky“. Na jeho podnikatelské činnosti se ale nijak nepodílí, ani z ní nemá žádný prospěch. „Po rozvodu manželství jej již s těmito aktivitami spojovat nelze,“ vytkl muž městskému soudu, že se s věcí nevypořádal.
Právní řád České republiky je postaven na principu individuální odpovědnosti. Proto muž argumentuje, že v důsledku historické příbuzenské vazby by mu neměl být omezen oprávněný pobyt v ČR. Zvlášť nemá-li český stát k němu evidované „žádné jiné negativní poznatky, pro které by měl být považován za nežádoucí osobu“, uvedl v žalobě na Policejní prezidium ČR.
Žalovaný: Policie musí osoby ze seznamu označit
Jenže v tomto případě muž „pláče na špatném hrobě“. Podle zákona o pobytu cizinců musí policie označit cizince za nežádoucí osobu, pokud se na něj vztahují mezinárodní sankce a nachází se na sankčním seznamu. Tento důvod je v zákoně jmenován. Muž tedy neustále směšuje dvě různé evidence.
Podle Policejního prezidia ČR ve skutečnosti muž brojí proti důvodům zařazení na vnitrostátní sankční seznam. Tedy proti usnesení vlády, a nikoli proti administrativnímu úkonu policejního prezidia. Tento úkon policie spočívá v pouhém „zápisu vládou uložených omezujících opatření do evidence nežádoucích osob“, uvedlo žalované policejní prezidium v odpovědi na kasační stížnost Rusa.
NSS: Proti usnesení vlády se lze bránit žalobou
Také podle Nejvyššího správního soudu muž nepožádal o výmaz jeho zpracovaných osobních údajů ani nepodal odůvodněné námitky proti zápisu na vnitrostátním sankčním seznamu. „Stěžovatel se měl ochrany svých veřejných subjektivních práv domáhat prostředky, které za tímto účelem stanoví sankční zákon,“ uvedl NSS.
„Proti případnému nezákonnému rozhodnutí vlády o jeho námitkách by se následně mohl bránit žalobou ve správním soudnictví,“ upřesnil Nejvyšší správní soud a kasační stížnost zamítl.
