Český premiér Petr Fiala (ODS) se s dalšími šesti evropskými předsedy vlád a prezidenty připojil k výzvě italské a dánské premiérky. Chtějí, aby státy dostaly širší možnosti rozhodovat o vyhošťování cizinců, kteří spáchají trestné činy. Fiala na síti X uvedl, že bezpečnost musí být na prvním místě. Státy by měly také mít širší možnosti bránit se proti zneužívání migrace ze strany nepřátelských režimů.

Dopis má být podle Fialy výzvou k otevřené debatě o tom, jak soudy vykládají lidská práva v dnešní složité době. „Domníváme se, že je potřeba podívat se na to, jak Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozvinul svou interpretaci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,“ stojí v dopise. Dopis iniciovaly dánská premiérka Mette Frederiksenová a italská premiérka Giorgiou Meloniovou. Podepsali ho také zástupci Rakouska, Belgie, Estonska, Litvy, Lotyšska a Polska.

Soud rozšířil působnost Úmluvy a posunul zájmy

Podle politiků je na místě debata, zda soud v některých případech příliš nerozšířil působnost Úmluvy. Ve srovnání s původními záměry tak posunul rovnováhu mezi zájmy, které má dokument z počátku 50. let minulého století chránit. „Svět se od doby, kdy se mnohé z našich myšlenek zrodily v popelu velkých válek, zásadně změnil,“ uvedli lídři.

Řada přistěhovalců přišla do Evropy legálně, naučili se jazyky. Věří v demokracii a přispívají společnosti, stojí v dopise. „Jiní přišli a rozhodli se neintegrovat, izolovali se v paralelních společnostech. Vzdálili se našim základním hodnotám rovnosti, demokracie a svobody. Zejména někteří z nich nepřispívají pozitivně společnosti, která je přijala, ale rozhodli se páchat trestnou činnost,“ míní signatáři.

Mohlo by vás zajímat

ESLP znemožňuje státům přijímat politická rozhodnutí

Takové chování může podle nich podkopat samotné základy společnosti, i když se týká jen menšiny přistěhovalců. Politici odkazují na to, že mnoho evropských zemí jde nyní cestou zpřísňování migrační politiky a hledá nová řešení. ESLP podle nich některými výklady příliš omezil možnosti států přijímat politická rozhodnutí pro ochranu vlastní demokracie, například koho vyhostí ze svého území.

„Podle našeho názoru je zásadním a rozhodujícím právem bezpečnost a ochrana obětí a naprosté většiny občanů dodržujících zákony. A mělo by mít přednost před ostatními hledisky,“ stojí v dopisu.

Státy chtějí podnikat kroky proti nepřátelské migraci

Státy by tak podle autorů měly mít větší prostor při rozhodování o vyhoštění cizinců páchajících zejména násilnou či drogovou trestnou činnost. Potřebují i větší volnost při rozhodování, jakým způsobem monitorovat pachatele trestné činnosti, které nelze vyhostit.

„Musíme být také schopni podnikat účinné kroky proti nepřátelským státům, které se snaží využít našich hodnot a práv například využíváním migrantů jako nástroje proti nám na našich hranicích,“ uvedli signatáři. Připouštějí, že půjde o citlivou diskusi, ale cílem signatárů je chránit demokratické zřízení, ačkoliv jim hrozí obvinění z opaku.