Krácení důchodů komunistickým funkcionářům je brutální msta a trest. Komunisté socialismus nebudovali sami, stěžuje si bývalý tajemník KSČ na diskriminaci. Soud to ale vidí jinak: Odlišné zacházení s oporami režimu neporušuje princip rovnosti. Odebrat jim majetek je veřejný zájem. Být voják, tajemník či StBák bylo osobní rozhodnutí, uvedl soud.
Žalobu na zkrácený důchod kvůli stranické funkci podal muž na Českou správu sociálního zabezpečení. Důchod mu stát od března 2024 zkrátil o 600 korun, neboť figuruje na seznamu komunistických funkcionářů před rokem 1989. Nyní pobírá 21 909 korun.
Zkrácení důchodů bývalým komunistickým funkcionářům odhlasovala Poslanecká sněmovna na základě pozměňovacího návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Ten ho sněmovně předložil v říjnu 2022.
Krátit důchody komunistům není legitimní cíl
Ve funkci vedoucího tajemníka Městského výboru Komunistické strany Československa působil dotyčný 567 dní. Uvádí to rozsudek Městského soudu v Praze s odkazem na článek o posledním komunistickém primátorovi Brna. Soud žalobu 29. května 2025 zamítl.
Muž zákon považuje za „porušení ústavněprávních principů rovnosti a zákazu diskriminace“. „Zákonná úprava nesleduje žádný legitimní cíl,“ uvedl před soudem. Celý život řádně platil odvody na důchod. Z toho plyne jeho legitimní očekávání důchodu.
Mohlo by vás zajímat
Je to brutální msta dělníkům, horníkům i inteligenci
Podle muže je účelem zákona společenské odsouzení za politické názory. Před soudem muž doplnil, že jde o „brutální politický akt aplikující princip kolektivní viny“. Jde o pomstu a trest. Postihováni podle něho nejsou jen funkcionáři strany. Jsou to také „dělníci, horníci, umělci či učitelé a lidé ze služeb, kteří se účastnili jednání orgánů strany“.
Komunisté nebudovali socialistický režim sami, ale spolu s ostatními politickými stranami. A to nikoliv ve prospěch elit, ale prostého lidu. ČSSR nebyla zločinným totalitním režimem, uvedl bývalý funkcionář před soudem.
Budete se jednou zodpovídat z velezrady!
Co tedy ČSSR podle něho byla? „Uznávaným právním státem dodržujícím normy mezinárodního práva. Byla plná zaměstnanost, fungující průmysl i zemědělství, svět nám záviděl zdravotnictví i školství, kultura a sport byly podporovány, nebyli žebráci a lidé bez domova,“ popsal muž Městskému sodu v Praze socialismus.
Současné „elity“ podle něho nechaly rozkrást biliónový majetek. Vtáhly nás do společenství ochotných nasazovat životy za cizí imperiální zájmy. Klesli jsme na úroveň kolonie. Tito lidé se dopustili velezrádného jednání, ze kterého se jednou budou zodpovídat, cituje rozsudek prohlášení muže před soudem.
Kdy je diskriminace legální? Když je spravedlivá
Klíčovou právní otázkou je, kdy se z odlišného (nestejného) zacházení stává diskriminace (nerovné zacházení) a kdy naopak bude odlišné zacházení v souladu s právem, tudíž nijak neporušující princip rovnosti. Tuto zásadu citoval Městský soud v Praze z nálezu Ústavního soudu z roku 1996.
Z odůvodnění zákona vyplývá, že jeho cílem je snížit starobní důchody vrcholným představitelům komunistické moci a jejího aparátu. Aby za výkon funkcí „nečerpali nepřiměřené a společensky neobhajitelné výhody“. „Za účelem nastolení základní sociální spravedlnosti v rámci vyrovnání se s totalitní minulostí,“ uvádí v rozsudku soud.
Napravení komunisté jsou ze zákona vyjmuti
Také Evropský soud pro lidská práva v několika rozsudcích uznal právo postkomunistických zemí vypořádat se snížením důchodů s komunistickou minulostí. Český zákon směřuje jen proti osobám, které udržovaly a prohlubovaly totalitní režim.
„Z okruhu dotčených osob jsou výslovně vyčleněny osoby, které v určité fázi svého života aktivně prosazovaly komunistický režim. Avšak v pozdější fázi svého života se chovaly naopak způsobem, který směřoval proti zájmům tohoto režimu, za což byly perzekvovány státní mocí a později rehabilitovány na základě různých odškodňovacích předpisů,“ shrnuje soud.
Důvodem krácení není názor, nýbrž funkce
Proto se soud domnívá, že nejde o rozdílné zacházení s lidmi pro jejich politický názor. „Nejde o rozdílné zacházení z důvodu politického smýšlení, neboť toto rozdílné zacházení není zaměřeno vůči všem osobám, které pozitivně hodnotí politickou ideologii komunismu,“ vysvětlil soud.
Naopak, snížení starobních důchodů se týká pouze těch, kteří působili ve stanovených funkcích. Představovali oporu komunistického režimu. „Důvodem rozdílného zacházení tudíž není politické smýšlení, ale výkon dané funkce, která vedla k podpoře režimu,“ uvedl k tomu Městský soud v Praze.
Vojákem z povolání i tajemníkem dobrovolně
Odlišné zacházení s komunistickými důchodci není podle soudu ani projevem libovůle. Soud odkázal na nález Ústavního soudu. V něm šlo o snížení výsluh vojákům z povolání ze socialismu. Soud dospěl k závěru, že nejsou žádné důvody morální ani politické, aby „nový demokratický stát vyplácel nadstandardní sociální dávky těm, kteří znemožňovali jeho vznik“.
Ústavní soud přitom přihlédl také k faktu, že zákony umožňovaly při přiznání výsluh rozlišit mezi „spolehlivými a nespolehlivými“ osobami pro komunistický režim. Výsluhu přiznávaly jen spolehlivým.
Dále Ústavní soud zohlednil, že profese „voják z povolání“ či „příslušník SNB“ závisely „pouze a jenom na dobrovolném rozhodnutí každého jedince a byly vždy nadprůměrně honorovány“.
Vzít jim peníze je ve veřejném zájmu
Také představitelé komunistického režimu byli jeho oporou. Funkcionáři KSČ byli považováni za „spolehlivé“ osoby. Starobní důchod ale stát vyplácí z veřejných prostředků, na které přispívají všichni občané. Včetně těch, kteří s režimem nesouhlasili.
Odebrání jejich majetku v rámci provádění legitimních sociálních, hospodářských nebo jiných politik může být ve „veřejném zájmu“, i když společnost jako celek přímo nevyužívá převzatý majetek, citoval soud případ James a spol. v. Velká Británie z roku 1986
Vypořádání se s bývalým totalitním režimem považoval opakovaně Evropský soud pro lidská práva za legitimní cíl a jako důvod pro rozdílné zacházení s představiteli tohoto režimu.
V Českých Budějovicích to dopadlo stejně
Evropský soud pro lidská práva zároveň konstatoval, že časový odstup mezi změnou režimu a přijetím legislativy může být ve prospěch dotčených osob, s nimiž v mezidobí stát nezacházel odlišně. Tím odpověděl na otázky ohledně nepravé retroaktivity.
Opatření není protiústavní a sleduje legitimní cíl, uzavřel Městský soud v Praze. Obdobně postupoval Krajský soud v Českých Budějovicích v rozsudku z listopadu 2024, kde námitky žalobce proti zkrácení důchodu byly podobné, dodal soud.
