Otec malého chlapce volal 29krát na tísňovou linku 158, že o něj má strach. Během půlhodiny dokonce čtyřikrát. Přitom stál před domem, kde dítě žije s matkou. Policie jeho obavy nikdy nepotvrdila. Když odmítl odejít a trval na tom, že chce vidět syna, šel za zlomyslné volání do cely. U soudu si pak stěžoval, že ho policie spoutala. Nejvyšší správní soud o případu rozhodoval už podruhé.
S matkou dítěte muž nežije. Se synem se stýká, jak setkávání upravil opatrovnický soud. Stále ale volá na policii s tím, že má strach o zdraví a život dítěte. V době události policie evidovala už 29 takových oznámení. Nikdy se neukázaly jako oprávněné. Naopak časté policejní kontroly v domácnosti matky chlapce traumatizovaly. Naposledy chtěla matka podat oznámení o přestupku, kterého se muž vůči ní dopouští.
„Dne 22. 4. 2020 volal muž na tísňovou linku v průběhu necelé půlhodiny čtyřikrát. Nacházel se přitom v blízkosti bydliště svého syna a jeho matky. Opět oznamoval obavy o syna,“ stojí v rozsudku.
Přitom krátce před tím osobně učinil na obvodním oddělení oznámení. Žena po telefonu potvrdila, že dítě je v pořádku. „K jeho fyzické kontrole policie nepřistoupila, protože předchozí opakované návštěvy policejních hlídek jej traumatizovaly,“ vysvětlilo soudu ministerstvo vnitra.
Mohlo by vás zajímat
Jedna nahrávka se ztratila, druhou nikdo nevytvořil
Nejvyšší správní soud poprvé zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, protože ho soud založil jen na listinných důkazech. Napodruhé mu městský soud dal za pravdu jen částečně, když označil za nezákonné spoutání a odebrání mobilu.
Městský soud si vyžádal i nahrávku ze zajištění a z umístění do cely. Ministerstvo vnitra ale odpovědělo, že záznam zajištění se ztratil. Na policejní stanici nikdo žádný nevytvořil. Soud si ale přehrál záznamy volání a rozhovorů na tísňové lince.
Druhou kasační stížnost Nejjvyšší správní soud aktuálně zamítl.
Prý místo opustil, protože udělal krok stranou
Hlídka na místě muže vyzvala, aby přestal volat na tísňovou linku a blokovat ji. Aby odešel. „Přesto na ni zavolal ještě několikrát,“ stojí v rozsudku Nejvyššího správního soudu. Proto policie může vyzvala, aby opustil okolí bydliště ženy. Protože neposlechl, policisté ho zajistili a převezli do cely. Po podání vysvětlení ho propustili.
Muž se následně u soudu domáhal určení – policejní zásah byl nezákonný. Nezákonná byla podle něho výzva, zajištění, spoutání během eskorty, osobní prohlídka před eskortou a umístění do cely. Dále odebrání mobilu a spoutání v cele. Muž před soudem tvrdí, že „výzvu uposlechl a místo opustil, protože udělal krok stranou“.
To, že byl spoután, tvrdí jen on sám. Není to hájitelné tvrzení. Není nezákonné použít pouta, uvedl Nejvyšší správní soud. Ministerstvo vnitra nemusí nic dokazovat.
Důkazní břemeno není na státu. Nebyl zraněn
Podle judikatury Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva se „důkazní břemeno přesouvá na stát jen tehdy, pokud zadrží oběť v dobrém zdravotním stavu a propustí ji zraněnou“, zdůraznilo vnitro.
Muž strávil v cele necelou půlhodinu. Žádnou zdravotní újmu netvrdil. Výpověď zasahujícího policisty byla upřímná. „Koneckonců právě na jejím základě označil městský soud některé zásahy vůči stěžovateli za nezákonné. Proto není namístě zpochybňovat věrohodnost policistova tvrzení, že muž v cele nebyl spoután,“ uvedlo ministerstvo vnitra pro kasační soud.
Vnitro: Podává kárné podněty na soudce
„Naopak stěžovatelova důvěryhodnost je pochybná. Je verbálně agresivní vůči právníkům ministerstva a soudcům. Na předsedkyni senátu městského soudu podal kárné podněty a trestní oznámení a na internetu zveřejnil několik vulgárních hodnocení soudců,“ napsalo ministerstvo vnitra Nejvyššímu správnímu soudu.
Nejvyšší správní soud se napodruhé ztotožnil se závěry městského soudu. Před tím, než kasační stížnost zamítl, shrnul pět podmínek, za kterých vyhoví zásahové žalobě.
Pět podmínek zásahové žaloby
Soud zásahové žalobě vyhoví, je-li současně splněno pět podmínek:
(1) správní orgán
(2) se dopustil zásahu (tj. zásahu, pokynu nebo donucení – nikoli rozhodnutí nebo postupu, který za zásah označit nelze),
(3) který byl přímo zaměřen proti žalobci nebo v jehož důsledku bylo proti němu přímo zasaženo,
(4) tento zásah byl nezákonný a
(5) zkrátil žalobce na právech
U posledního zásahu, který měl spočívat ve spoutání muže, je sporné, zda se vůbec stal, uvedl soud.
Policista tvrdí, že pouta ihned sejmul
Podle zákona je policista oprávněn zajistit osobu přistiženou při jednání se znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v jednání pokračovat nebo mařit řádné objasnění věci.
Přestupku se dopustil muž tím, že uskutečňoval zlomyslná volání na tísňové číslo. Dalšího přestupku se osoba dopouští hrubým jednáním k druhému. A konečně, každý se dopustí přestupku, když neuposlechne výzvu úřední osoby.
Co se týče spoutání muže po dobu umístění v policejní cele, je sporné už to, zda k němu (k tomuto zásahu) vůbec došlo, uvádí dále NSS. Policista před městským soudem řekl, že mu pouta sejmul do jedné minuty.
Soud: Použít pouta není nezákonné
Stěžovatel tvrdí, že vznesl tzv. hájitelné tvrzení a nebyl prokázán jeho opak. Tak to ale není, uvedl dále Nejvyšší správní soud. „Má pravdu v tom, že pokud osoba, která je pod kontrolou policie, vznese hájitelné tvrzení týkající se špatného zacházení, důkazní břemeno se přesouvá na stát,“ uvedl dále NSS.
„Stěžovatel hájitelné tvrzení nevznesl. Tvrdil, že byl (resp. zůstal i) v cele spoután. Samo použití pout však nepředstavuje špatné zacházení. Netvrdil, že by byl například spoután příliš silně; vadilo mu jen to, že byl vůbec spoután,“ vysvětil Nejvyšší správní soud.
Proto podle NSS ministerstvo vnitra nemuselo prokazovat, že byl spoután v souladu se zákonem.
Chování muže je na videu i audiu z toho dne
Muž navíc neměl, jak prokázat, že byl spoután celou dobu v cele. Proti jeho tvrzení stojí tvrzení policisty. To není podle NSS osamocené. Soud mu uvěřil nikoli proto, že by měl policistu za věrohodnějšího. Tvrzení je v souladu s úředním záznamem.
Naopak o mužově věrohodnosti lze pochybovat, uvedl v závěru rozhodnutí soud. Jeho chování vůči policistům bylo v řešený den zachyceno na různých video a audiozáznamech.
„Z těchto důvodů nelze dospět k závěru, že se policie vůči stěžovateli vůbec dopustila zásahu spočívajícího v užití pout po celou dobu stěžovatelova pobytu v policejní cele,“ uzavřel rozhodnutí o kasační stížnosti NSS.
