Matka podala jménem dítěte žádost o školku v Brodku u Přerova. Byla přijata. Proti tomu se dítě odvolalo. Pak holčička, zastoupená otcem, podala žalobu s tím, že tatínek se školkou nesouhlasil. Účastníkem řízení o přijetí do školky je ale jen dítě. Správní řád nedovoluje žalovat kvůli ochraně práv někoho jiného. Dítě proto nemá aktivní legitimaci. A správní soudy nejsou místem pro řešení sporů v rodině o školku, vzkázal kasační soud.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost dívenky aktuálně zamítl pro nedostatek procesní legitimace. Holčička si ve skutečnosti stěžovala, že zkrácená byla práva jejího otce.
Správní orgán neřeší hádky rodičů o školce
Absurdní případ konfliktu rodičů a zneužití správních orgánů v jejich sporech nejprve řešila ředitelka školky v Brodku u Přerova. Tam holčička, zastoupená matkou, podala žádost o školku. Ředitelka jí vyhověla.
Proti tomuto rozhodnutí se dívenka zastoupená otcem vzápětí neúspěšně odvolala ke Krajskému úřadu Olomouckého kraje. „Není v pravomoci správního orgánu řešit neshody rodičů o tom, kterou mateřskou školu má jejich dítě navštěvovat,“ shrnul stanovisko kraje Nejvyšší správní soud.
O čí vůli tady jde? O vůli otce, nikoli dítěte
Následnou žalobu zamítl krajský soud. Podle něj byla podaná osobou zjevně neoprávněnou. „Žalobkyně v žalobě netvrdila, jakým konkrétním způsobem se napadené rozhodnutí negativně promítlo do jejích práv,“ odůvodnil usnesení soud.
V kasační stížnosti pak holčička tvrdila, že když „její rovnocenný zástupce nesouhlasí s jejím přijetím do konkrétní mateřské školy“, musí správní soud odstranit tuto vadu v její vůli.
Mohlo by vás zajímat
Tak to ale podle soudu není. Účastníkem řízení není její otec – a tedy ani jeho vůle.
Je to právo dětí, rodiče nejsou účastníky řízení
Ve správním řízení, jehož předmětem je rozhodování o přijetí dítěte do mateřské školy, je účastníkem pouze dítě. To v zastoupení svých zákonných zástupců podává přihlášku k zápisu do školky, uvedl Nejvyšší správní soud.
Rozhodnutím o přijetí dítěte může být dotčeno výhradně právo dítěte – konkrétně právo na vzdělávání. „Žádné veřejné subjektivní právo rodičů být dotčeno nemůže, neboť rodiče nejsou účastníky tohoto řízení,“ zdůraznil soud s odkazem na dřívější judikaturu.
Nelze žalovat v zájmu ochrany práv třetího
Žalobu může podle soudu podat každý, kdo se domnívá, že byl zkrácen na svých právech. Pokud však chybí aktivní procesní legitimace, soud žalobu odmítne. Týká se to případů, kdy žalobce netvrdí porušení vlastních práv nebo kdy je zřejmé, že jeho práva nemohla být dotčena.
„Soudní řád správní tedy neumožňuje, aby někdo žaloval proti rozhodnutí v zájmu ochrany práv třetích osob,“ uvedl Nejvyšší správní soud.
Dítě ale tvrdilo porušení práv svého otce
V tomto konkrétním případě rozhodnutí ředitelky školky vyhovět žádosti o přijetí nijak nezasáhlo do práv samotné dívky – stěžovatelky před soudem.
„Podanou žalobu krajský soud rovněž odmítl, neboť stěžovatelka netvrdila zkrácení na svých právech, ale na právech svého otce,“ uvedl NSS s tím, že nebyla splněná podmínka aktivní legitimace dítěte pro podání žaloby.
Princip zákonného zástupce na tom nic nemění
Podle Nejvyššího správního soudu „na tomto závěru nemůže nic změnit ani argumentace, že vůle stěžovatelky je tvořená postupem přes její zákonné zástupce“ podle občanského zákoníku.
„Z povahy uplatněných námitek je sice zřejmé, že mezi rodiči stěžovatelky panují neshody ohledně toho, kterou mateřskou školu má navštěvovat, avšak to není otázka, kterou by měly rozhodovat soudy ve správním soudnictví,“ uzavřel NSS. Rozhodnutí krajského úřadu i krajského soudu jsou podle něj správná.
