Podnik Kanceláře prezidenta Vladimira Putina pro správu majetku v cizině prohrál v ČR další žalobu. Federální podnik pro správu majetku v zahraničí Kanceláře prezidenta Ruské federace zůstane na sankčním seznamu. Jeho práva nebyla porušena, ačkoli mu vláda rozhodnutí o sankci nedoručila. Podporou ruské vlády je vše, co má význam pro destabilizaci Ukrajiny.
Vyplývá to z aktuálního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten kasační stížnost Federálního státního unitárního podniku pro správu majetku v zahraničí Kanceláře prezidenta Ruské federace zamítl.
Podnik žaloval správní žalobou českou vládu kvůli jejímu usnesení č. 869 z listopadu 2023. Tím ho vláda na návrh ministra zahraničí Jana Lipavského zařadila na národní sankční seznam České republiky. V jiných zemích na seznamu není.
Je jedno, kolik Ukrajinců bydlí v ruských bytech
Vláda podle soudu nechybovala. „Podnik“ splňuje definici pro zápis na sankční seznam podle rozhodnutí Rady EU. Není rozhodující, zda se podílí na rozhodování prezidenta Putina, nebo nikoli. „Podstatná je materiální a finanční podpora vlády Ruské federace,“ uvedl k tomu Městský soud v Praze.
Soudu nepřísluší zasahovat do rozhodování vlády o zápisu na seznam a pravomoc vlády vydávat individuální správní akty plyne přímo z Ústavy.
Mohlo by vás zajímat
Podle rejstříku Podnik spravuje a pronajímá vlastní i pronajaté byty. „Z hlediska zápisu je irelevantní, kolik osob ukrajinské národnosti bydlí v bytech ve správě,“ uvedl v rozsudku Městský soud.
Podnik vložil účetní uzávěrku za rok 2023 až letos
V databázi Hlídače státu jsou jen čtyři smlouvy z let 2021 a 2024 s Magistrátem hlavního města Prahy na svoz odpadu celkem v hodnotě 2 miliony korun.
Z obchodního rejstříku pak vyplývá, že Podnik tam letos 22. května poslal účetní závěrku za rok 2023. Podle ní tehdy tvořil jeho zisk přes osmdesát milionů korun.
Rusům to neoznámili, ti mají neomezeně času
V rozsudku Městský soud „připustil deficit práva na spravedlivý proces“. Vláda rozhodnutí o zařazení na seznam ani jeho důvody Podniku neoznámila. Rusové se o něm dozvěděli až od Finančního analytického úřadu, jak uvádějí v kasační stížnosti.
„Na druhou stranu však (soud) poukázal na to, že žalobce má časově neomezené právo se bránit,“ shrnul Nejvyšší správní soud. S tím Rusové nesouhlasí. Právo podat námitky je podle nich podle sankčního zákona omezeno.
Byla česká vláda povinna cokoli prokázat?
Dále se Rusové domnívají, že česká vláda byla povinna prokázat, že Podnik Ruské federaci skutečně poskytuje materiální či finanční podporu značného rozsahu.
Vláda na to reagovala přípisem, podle kterého jde o nepřesnou interpretaci. „Stěžovateli bylo umožněno nahlédnout do spisu po přijetí rozhodnutí o námitce a mohl se tak seznámit s podklady a podat další námitku,“ uvedla česká vláda.
Rozhodující také není, zda a kolik zdrojů poskytuje Podnik ruské vládě. Rozhoduje, že „působí v odvětvích, která vládě poskytují značné zdroje příjmů“, uvedla česká vláda ve stanovisku ke kasační stížnosti.
Ústava není katalog a sankce není správní akt
Závěry Městského soudu v Praze obstojí, uvedl v rozhodnutí o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud. Vláda měla pravomoc rozhodnout o sankci. „Ústava neobsahuje žádný vyčerpávající katalog pravomocí vlády (případně jejích členů). S ohledem na její obecnou působnost to není ani možné,“ uvedl soud.
Předmětné usnesení vlády nelze chápat jako individuální správní akt. Při posuzování návrhu na sankce vláda zohlední dopad na zahraničněpolitický nebo bezpečnostní zájem České republiky. Dále zohlední plnění závazků plynoucích ze členství v EU, upozornil Nejvyšší správní soud na obsah sankčního zákona.
S aplikací správního řádu sankční zákon nepočítá
Podle Nejvyššího správního soudu právní úprava postupu zařazení subjektů na vnitrostátní sankční seznam vůbec nepředpokládá aplikaci správního řádu. Sám sankční zákon má vlastní zvláštní procesní pravidla.
Ve vztahu k ponechání nebo neponechání subjektu na seznamu má sankční zákon opravný prostředek. Tím je podání námitky. „Sankční zákon upravuje podání námitky proti zápisu poměrně kuse,“ hodnotí Nejvyšší správní soud.
Přesto z úpravy plyne, že zamítnutí námitky musí mít formu individualizovaného rozhodnutí s odůvodněním. Musí být adresované osobě, která námitku podala. „Elementární procesní práva tak zůstávají zachována,“ uvádí soud.
Soud: Podpora je vše, co má význam
Lichá je podle Nejvyššího správního soudu i námitka Rusů, že jim nebyla prokázána materiální a finanční podpora vládě Ruska. „Stěžovatel namítá, že nebylo prokázáno, že by Ruské federaci aktivně poskytoval materiální či finanční podporu značného rozsahu,“ uvádí soud.
Jenže podle Rady EU se podporou rozumí vše, co svým kvantitativním nebo kvalitativním významem umožní pokračovat v destabilizaci Ukrajiny.
Ústavní stížnost Podniku odmítl pro nepřípustnost dne 14. srpna 2024 český Ústavní soud.
