Poštovní schránky jsou ve společných prostorách domu a dveře nezavírají. Dopis od soudu někdo ze schránky ukradl, a proto nebyl doručen, tvrdil muž. Osobně přišel do budovy Nejvyššího správního soudu (NSS) a žádal vyšetřovací pokus. Jenže jde o fikci doručení podle zákona. Byla-li zásilka do schránky vhozena, byla doručena, i kdyby to tak nebylo, uvedl soud.
Muž má podaných 40 kasačních stížností. Touto kasační stížností se u Nejvyššího správního soudu domáhal, aby mu Česká advokátní komora určila advokáta. Soudní poplatek ovšem nezaplatil a plnou moc soudu nepředložil. Soud mu dal lhůtu 15 dní.
Na to dotyčný požádal o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce. Soud ho proto vyzval, aby do dalších dvou týdnů prokázal své majetkové poměry. Výzva byla vhozená do jeho domovní schránky 4. července 2025
Do budovy soudu se vypravil osobně
Lhůta uplynula a muž nijak nereagoval. Nejvyšší správní soud proto jeho žádost zamítl. Znovu zopakoval původní výzvu, aby zaplatil soudní poplatek a předložil plnou moc pro řízení o stížnosti. Stanovil k tomu další 15tidenní lhůtu. Toto usnesení mu bylo doručeno opět vhozením do domovní schránky 1. srpna 2025.
Na tomto místě by mohl „obvyklý případ“ skončit. Jenže neskončil. „Dne 6. 8. 2025 se stěžovatel osobně dostavil do budovy Nejvyššího správního soudu,“ shrnuje události NSS. Důvodem návštěvy mělo být nahlédnutí do spisu o jeho stížnosti.
Mohlo by vás zajímat
Do domu může kdekdo
V budově soudu učinil muž vlastnoruční podání, kterým zpochybnil, že mu 4. července byla od soudu doručena nějaká výzva.
„Konkrétně uvedl, že z vhození zásilky do schránky žádné doručení nevyplývá, neboť jeho domovní schránka je umístěná ve společných prostorách bytového domu o 12 bytových jednotkách, přičemž vstupní dveře se nezavírají, jelikož samozavírací systém nefunguje,“ shrnuje obsah podání NSS.
Důkaz „ohledáním domovní schránky“
Podle stěžovatele před kasačním soudem mohl kdokoli z obyvatel či návštěvníků domu do jeho schránky „nepozorovaně vniknout a zásilku od Nejvyššího správního soudu zcizit“.
K tomu Nejvyššímu správnímu soudu navrhl provést „důkaz ohledáním své domovní schránky“. Dále měl být provedený vyšetřovací pokus. Při něm si sama předsedkyně senátu měla ověřit, že „zásilku lze ze schránky bez otevření klíčem a bez poškození vyjmout“.
Nebo to spletla doručovatelka?
Další verzí, kterou osobně v budově NSS předložil, byla popletená doručovatelka pošty. Ta se mohla nevědomky splést a přípis od Nejvyššího správního soudu určený muži zaměnit a vhodit do schránky jiný. Protože mu běžně doručují týdně až čtrnáct zásilek.
Na závěr své návštěvy podal další žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce.
Dva dny poté se znovu osobně dostavil do budovy soudu, kam přinesl výsledek svého vyšetřování pokusem. „Nejvyššímu správnímu soudu osobně doručil vyplněný formulář a dále CD obsahující stěžovatelem pořízený asi dvouminutový videozáznam, jak provádí výše popsaný vyšetřovací pokus,“ shrnuje události NSS.
Krádež je zcela irelevantní. Je to právní fikce
Pro doručování ve správním řízení platí stejné předpisy jako pro doručování v občanském soudním řízení, uvedl v úvodu svého rozhodnutí Nejvyšší správní soud. V nepřítomnosti adresáta zásilky ji vhodí doručovatel do schránky a vyznačí datum vhození. „Písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky,“ cituje ze zákona soud. „Jde o právní fikci,“ dodal k tomu NSS.
Tvrzení, že po vhození zásilky do mužovy schránky, tedy jejím doručení, ji mohl „kdokoli bez problémů nepozorovaně zcizit“, je podle soudu „zcela irelevantní“.
Muž má podaných 40 kasačních stížností
Umístění schránek ve společných prostorách domů je běžné. Byla-li podle soudu zásilka do domovní schránky vhozena, z čehož sám muž vychází, bylo jen jeho odpovědností, aby si schránku zabezpečil, aby mu z ní nikdo nemohl krást dopisy. Provádět navrhovaný důkaz je proto zbytečné, uvedl NSS.
Námitka, že mu doručovatelka hodila do schránky jiný dokument, nemůže podle soudu obstát. Je to jen spekulace. Už jen proto, že nikdy dříve se to nestalo, i když dostává v průměru deset výzev týdně.
„Zároveň ani Nejvyššímu správnímu soudu není z jeho úřední činnosti (při vyřizování aktuálně více než čtyř desítek kasačních stížností podaných stěžovatelem) známo, že by kdykoli dříve stěžovatel poukazoval na problémy s doručováním,“ uvádí doslova Nejvyšší správní soud.
Muži zásilku doručili, i kdyby to tak nebylo
Podle zákonem stanovených podmínek pro (fikci) doručení uvedené zásilky je rozhodující jen to, že k doručení zásilky došlo již jejím vhozením do stěžovatelovy domovní schránky, což stěžovatel věrohodně nezpochybnil.
„Jelikož se má na základě právní fikce za to, že stěžovatel se s výzvou a formulářem seznámil, byť by k tomu ve skutečnosti nedošlo, je jeho čestné prohlášení bez procesního významu,“ uzavřel Nejvyšší správní soud.
Soud poté řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Tento postup má přednost před odmítnutím kasační stížnosti kvůli nesplnění jiné podmínky řízení.
