Bratr a sestra žalovali mateřskou školku, že je přijala. Školačka zažalovala základní školu, že svolila s jejím přestupem. Ve skutečnosti ale podal otec jménem tří sourozenců správní žaloby na školské instituce. Školy je totiž na žádost matky přijaly, i když on byl proti.
O případu holčičky, jejímž jménem otec žaloval školku, která ji přijala bez jeho souhlasu, Česká justice už dříve informovala. Kauza skončila až u Nejvyššího správního soudu. Tam otec s kasační stížností neuspěl.
Rodiče, nedělejte to. Nejste účastníky řízení. V řízení o přijetí do školky nebo do školy jde totiž o práva dítěte, nikoli o práva rodičů. A ve správním soudnictví nemůže žalobce vymáhat práva někoho jiného, jen svá vlastní. Ve sporu se obraťte na opatrovnický soud, uvedl Nejvyšší správní soud.
Bratr žaluje přijetí do školky bez souhlasu táty
Ve skutečnosti šlo o jeden z tří případů trojice sourozenců. Jejich otec jménem dětí žaloval dvě školské instituce, že vyhověly žádosti matky o přijetí dětí do školských zařízení.
Po holčičce žaloval tutéž školku v městysu u Přerova i její bratr. Také v tomto případě školka přijala hocha na žádost matky navzdory vůle otce. Tento případ se dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu. Tam chlapeček zastoupený otcem v kasační stížnosti tvrdil, že jeho přijetí do školky bez souhlasu tatínka je nezákonné.
Mohlo by vás zajímat
Otcovská práva patří k jinému soudu
Podle soudu si chlapeček myslí, že školka zasáhla do rodičovských práv jeho otce. K takovému sporu o otcovská práva jsou ale příslušné civilní soudy, a nikoli soudy správní.
Jako v případě jeho sestry, i nyní soud zopakoval, že rozhodnutím o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání je dotčeno výlučně právo dítěte na vzdělání. „Žádné veřejné subjektivní právo rodičů být dotčeno nemůže,“ dodal k tomu NSS.
Otec využívá dítě k posouzení vůle mezi rodiči
Podle Nejvyššího správního soudu otec prostřednictvím syna fakticky požaduje, aby správní soudy posoudily projev vůle k podání žádosti k přijetí k předškolnímu vzdělávání.
Tuto otázku ale nejsou oprávněné rozhodovat správní soudy. Rodiče musí souhlas otce či matky a projev vůle dítěte řešit v občanském soudním řízení, rozhodl podruhé Nejvyšší správní soud a kasační stížnost zamítl.
Školačka ví, že výběr školy patří k civilnímu soudu
V případu třetího sourozence šlo o přestup školačky ze základní školy v Kralupech nad Vltavou, opět do městysu u Přerova. O jejím přestoupení na jinou školu rozhodla ředitelka na základě žádost matky. Školačka nejprve v zastoupení otcem podala odvolání, poté žalobu a po jejím zamítnutí i kasační stížnost.
V kasační stížnosti dívka uvedla, že si „uvědomuje, že otázka výběru školy je věcí dohody rodičů, případně opatrovnického soudu“. Přesto označila přestup do jiné školy za nezákonný správní žalobou.
Otce či matku školka ani škola nepřijímá
„Předně je třeba uvést, že Nejvyšší správní soud v nedávné době rozhodoval o kasačních stížnostech sourozenců stěžovatelky podaných v obdobných věcech ze stejných důvodů,“ uvedl své rozhodnutí Nejvyšší správní soud s odkazem na předešlé případy.
Oprávněný podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu je ale jen ten, kdo byl tímto rozhodnutím zkrácen na svých veřejných subjektivních právech. V tomto případě dívka soudu nevysvětlila negativní dopady svého přijetí do školy, pokračoval soud.
Ve skutečnosti také dívka před Nejvyšším správním soudem tvrdila, že byl na právech zkrácený její otec. Otec ale nebyl účastníkem řízení o přestupu do jiné školy. Tím byla jen sama dívka.
ÚS: Právo na vzdělání náleží žákům, ne rodičům
Že právo na vzdělání náleží jen žákům, nikoli jejich rodičům, potvrdil už dříve Ústavní soud. Rodiče proto nejsou účastníky řízení, ačkoli jsou zákonnými zástupci dětí.
„Ústavní soud se ztotožňuje s názorem Nejvyššího správního soudu, podle něhož právo na vzdělávání a školské služby náleží pouze žákům a studentům, nikoli jejich zákonným zástupcům (rodičům). Stěžovatel v případu ústavní stížnosti proto nemohl být účastníkem řízení o přijetí své dcery do základní školy,“ uvedl Ústavní soud už v roce 2016.
Školka ani škola nerozhodují spory rodičů
V případu šlo o ústavní stížnosti otce, který nemohl „projevit vůli při volbě vzdělání nezletilé dcery“. Záležitost řešil rovněž správní žalobou. Jenže účelem řízení o přijetí dítěte do školy není řešit spory mezi rodiči, zopakoval i Ústavní soud.
„Pokud se rodiče neshodnou, do které základní školy by mělo jejich dítě chodit, jedná se o spor ve významné záležitosti pro dítě podle § 877 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, o kterém přísluší rozhodovat soudům civilním, a nikoli správním,“ odmítl už před devíti lety stížnost Ústavní soud.
.
